Kostel Krista Krále (Praha-Vysočany)

Kostel Krista Krále
Interiér kostela - pohled od hlavního oltáře
Interiér kostela - pohled od hlavního oltáře
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Praha
Čtvrť Vysočany
Souřadnice 50°6′37″ s. š., 14°30′21″ v. d.
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze pražská
Vikariát IV. pražský vikariát
Farnost u kostela Krista Krále
Praha-Vysočany
Status farní kostel
Zasvěcení Kristus Král
Datum posvěcení 7. září 1930
Světitel Antonín Podlaha
Architektonický popis
Architekt Bedřich Vrzal
Stavební sloh Funkcionalismus
Výstavba 20. století
Další informace
Adresa Kolbenova 658/14, 190 00 Praha 9–Vysočany
Ulice Kolbenova
Kód památky 100621 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Krista Krále je funkcionalistický jednolodní plochostropý římskokatolický farní kostel s vystupujícím pravoúhlým kněžištěm a s věžičkou, stojící v Praze-Vysočanech, na parcele č. 330 uvnitř pětiúhelníkového bloku činžovních domů mezi ulicemi Kolbenova, Špitálská, Zákostelní a Nemocniční; ze zadní strany přiléhá k třípatrovému širokému domu Kolbenova 658/14, skrz nějž je průchodem bezbariérově přístupný, z ulice je nápadný pouze velký nápis Kostel Krista Krále nad vchodem činžovního domu; vnitroblok kolem kostela není veřejně přístupný. Od 22. října 2003 je kostel chráněný jako kulturní památka; památková ochrana se vztahuje i na parcelu č. 331 obklopující kostel a na parcelu č. 329 s činžovním domem čp. 658, který je v databázi památek označen jako fara.[1] Farnost spadá do IV. pražského vikariátu a je v současné době spravována excurrendo z prosecké farnosti u sv. Václava.[2]

Historie

Roku 1923 byl založen Kostelní spolek, který usiloval o výstavbu kostela ve Vysočanech. Na pozemku, který spolku věnoval dominikánský řád, nechtěla výstavbu pozemku umožnit městská rada, která dávala místo něj k dispozici pozemek za areálem vysočanských továren. Jako kompromisní řešení byl nakonec spolku prodán nynější pozemek, avšak s podmínkou, že před kostelem bude postaven činžovní dům. Zdejší katecheta Arnošt Oliva inicioval sbírku, v níž se od roku 1919 vybralo od 6 tisíc drobných dárců tři čtvrtě milionu korun, sám ke sbírce přispěl nemalou částkou. V roce 1920 přispěl do sbírky i dar papeže Benedikta XV. ve výši 50 000 lir. Druhým velkým vkladatelem byl v roce 1929 Msgre František Kordač částkou 150 000 Kč. Dne 6. října 1929 byl, po dlouhých jednáních, položen základní kámen kostela.[3] Kostel byl postaven podle projektu Bedřicha Vrzala ze stavební a projekční firmy Nekvasil, která projekt realizovala,[4] sochařská výzdoba je především dílem především sochaře Damiána Pešana. Biskup Antonín Podlaha jej vysvětil 7. září 1930. Vzhledem k tomu, že nedlouho předtím, v roce 1925, zavedl papež Pius XI. slavnost Ježíše Krista Krále, dostal kostel toto zasvěcení. Jde o jeden z mála kostelů tohoto zasvěcení v Čechách. Neobvyklé označení „svatyně“ bylo vynuceno vedením radnice (budova nesměla být označena jako kostel[3]) z podobného důvodu, z jakého kostel musel být zakryt domem, aby nebyl nápadný. Od roku 2023 se používá a i na fasádě je nový nápis s označením Kostel Krista Krále.[3] Třípatrový dům byl postaven ještě téhož září, kdy byl kostel vysvěcen.[4] Až do konce roku 1941 byl filiálním kostelem farnosti u sv. Václava na Proseku.[3]

Damián Pešan pro kostel vytvořil sochu Krista Krále, v presbytáři jsou sochy sv. Petra a Pavla, v kostelní lodi sochy sv. Anežky České, sv. Jana Nepomuckého, sv. Antonína, sv. Josefa, sv. Ludmily a sv. Vojtěcha, později přibyly i sochy sv. Prokopa a sv. Víta. Malby křížové cesty a obrazy sv. Václava a Panny Marie pro boční oltáře vytvořil Zikmund Rudl. V kostele se nachází též netradiční keramický betlém.[3]

Kostel byl poznamenán nálety na průmyslové objekty Vysočan na sklonku druhé světové války. V kostele byly tehdy ukládány oběti náletu.[3]

Do roku 2009 byly prakticky dokončeny na náklady městské části Praha 9 i hlavního města náročné opravy, například výměna původní elektroinstalace z roku 1930 či oprava obvodových zdí a osazení nových, stylových oken. Varhany jsou stále v havarijním stavu, bohoslužby jsou doprovázeny náhradním, elektrofonickým nástrojem.[3] Kostelu je věnováno (společně s pivovarem a lidovým domem) 5. zastavení jihovýchodní naučné stezky městské části Praha 9, to je však umístěno téměř půl kilometru od kostela.[5]

Galerie

  • Pohled z ulice na dům Kolbenova 658/14 s vchodem do Kostela Krista Krále
    Pohled z ulice na dům Kolbenova 658/14 s vchodem do Kostela Krista Krále
  • Pohled z kůru při bohoslužbě na Květnou neděli
    Pohled z kůru při bohoslužbě na Květnou neděli
  • Hlavní oltář
    Hlavní oltář

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-22]. Identifikátor záznamu 932446655 : kostel Svatyně Krista Krále. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Římskokatolická farnost u kostela Krista Krále Praha-Vysočany, Katalog arcibiskupství pražského
  3. ↑ a b c d e f g Svatyně Krista Krále ve Vysočanech Archivováno 23. 7. 2014 na Wayback Machine., městská část Praha 9, 7. 9. 2009
  4. ↑ a b Kostel Krista Krále ve Vysočanech[nedostupný zdroj], Sekulární františkánský řád
  5. ↑ Naučná stezka Městská část Praha 9 – jihovýchodní stezka, Stezky.info

Literatura

  • ŠKODA, Eduard: Pražské svatyně. Libri 2002, Praha, ISBN 80-7277-098-5. S. 262–263

Externí odkazy

Zdroj