Kostel Církve československé husitské (Duchcov)

Kostel Církve československé husitské v Duchcově
	jižní průčelí kostela
Místo
Stát	Česko
Obec	Duchcov
Souřadnice	50°36′15,84″ s. š., 13°44′58,92″ v. d.
Základní informace
Církev	Církev československá husitská
Diecéze	Pražská
Vikariát	Ústí nad Labem
Status	kostel
Současný majitel	Náboženská obec Církve československé husitské v Duchcově
Datum posvěcení	20. dubna 1902
Architektonický popis
Architekt	Schilling & Gräbner
Stavební sloh	secese
Výstavba	1899–1902
Specifikace
Délka	21
Šířka	11,4
Výška	42
Stavební materiál	zděný
Další informace
Ulice	Školní
Kód památky	42484/5-4817 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Církve československé husitské v Duchcově je secesní evangelický kostel postavený drážďanskými architekty Rudolfem Schillingem a Juliem Willi Gräbnerem. Kostel byl zřízen v rámci hnutí Pryč od Říma (německy Los-von-Rom-Bewegung), které mělo šířit protestantskou víru v tradičně katolických zemích. Stavba byla z velké části financována německými protestantskými spolky. V rámci stejné kampaně byly založeny rovněž kostely v Hrobu, Trnovanech a Věšťanech (zbořen 1977).

Historie

Základní kámen ke stavbě kostela byl položen 12. listopadu 1899. Stavba probíhala v letech 1899–1902. Hrubá stavba byla dokončena v roce 1901. Stavbu provedl stavitel W. Kowarschik ze Strak.^[1]^{[nedostupný zdroj]} Vysvěcen byl 20. dubna 1902.^[1]^[2] Na počátku 20. století bylo v Duchcově přibližně 300 osob, které se hlásily k evangelickému aušpurskému vyznání. V roce 1903 byla z místní kazatelské stanice zřízena samostatná farnost. Její činnost byla ukončena v roce 1946, kdy bylo odsunuto obyvatelstvo německé národnosti. Poté byl kostel využíván Církví československou husitskou a Českobratrskou církví evangelickou. Objekt ale chátral a od šedesátých let byl používán jako sklad nábytku.

V letech 1992–1997 byl kostel rekonstruován.^[3] Znovu otevřen byl 12. listopadu 1996. V letech 2006 a 2009 byl rekonstruován vstupní sloup poničený malbami vandalů.

V současnosti je kostel uzavřen veřejnosti až na příležitostné dětské umělecké výstavy a pěvecká vystoupení. Bohoslužby se konají každou 2. a 4. neděli v přilehlé farní budově.^[1]^[4]

Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[5]

Popis

Jednolodní stavba v secesním stylu má uvnitř emporu a oratoř. Kostel má vlastní kotelnu a moderní vytápění. Kostel měl původně šest vchodů, jeden z nich (boční vchod na kůr) byl ale zazděn.

Průčelí je zdobeno rostlinnými motivy (květy, leknínové listy).

Věž kostela – Soví věž – je vysoká necelých 42 m, vede na ni 118 schodů a slouží k vyhlídkovým účelům.^[3]

V roce 1916 byly dva zvony a kovové píšťaly varhan zrekvírovány pro válečné účely. V roce 1929 byla provedena veřejná sbírka na pořízení nových zvonů. Nyní jsou zde zavěšeny dva zvony:

menší zvon odlil v roce 1901 zvonař Julius Richard Herold z Chomutova,
větší zvon má secesní rostlinný reliéf.

Na vrcholu věže byl původně umístěn motiv kohouta. Ten byl ale zničen povětrností. Následně zde byl umístěn symbol CČSH - kalich a kříž, který byl poškozen vichřicí a snesen 1. července 1985.