Klokan znamenaný

Jak číst taxoboxKlokan znamenaný
alternativní popis obrázku chybí
Klokan znamenaný v Austrálii
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Podtřída vačnatci (Marsupialia)
Řád dvojitozubci (Diprotodontia)
Čeleď klokanovití (Macropodidae)
Rod klokan (Thylogale)
Binomické jméno
Thylogale stigmatica
(Gould, 1860)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klokan znamenaný (Thylogale stigmatica) je menší druh klokana z rodu Thylogale, který se vyskytuje v Austrálii a na Nové Guinei. Stejně jako jeho nejbližší příbuzní má podsadité tělo a je červenavě zbarvený.

Systematika

Druh poprvé popsal John Gould v roce 1860[2] jako Halmaturus stigmatica.[3]Thomas Oldfield klokana přeřadil do rodu Macropus[4] a Iredale & Troughton ve svém checklistu z roku 1934 druh zařadili do rodu Thylogale.[5][3] Nejbližším příbuzným klokana znamenaného je klokan uru (Thylogale brunii). Tyto druhy se od sebe vydělily někdy v pozdním miocénu.[6]

Klokan znamenaný se vyskytuje ve 4 poddruzích, z nichž 3 se vyskytují v Austrálii a 1 na Nové Guineji:[2]

Popis

Klokan znamenaný, národní park Lamington

Jedná se o menšího klokana dosahujícího délky těla kolem 39–54 cm, ocas měří 30–48 cm. Váha druhu se pohybuje mezi 2,5–6,8 kg. Srst se jemná a hustá.[7] Spodina je světle šedá až bílá, horní strana těla šedohnědá s červenohnědými tvářemi, předními končetinami a stehny. Někteří jedinci mají nenápadný široký tmavý pruh, který se táhne od hlavy po hřbet.[8][7] Ocas je silný a poměrně krátký. Na zadních nohách chybí první prst, druhý a třetí jsou srostlé a zakončené dvojitým drápem, čtvrtý prst je podstatně delší než ostatní prsty.[7]

Biologie

Klokan znamenaný preferuje deštné pralesy, avšak vyskytuje se i ve vlhkých sklerofylních lesích a křovinatých biotopech s popínavými rostlinami. Na Nové Guinei obývá nížinaté pralesy i nížinatá smíšená stanoviště savan a močálů.[9]Domovské okrsky druhu se pohybují pouze kolem 1–4 hektarů, což je vzhledem k velikosti klokana málo.[10]

Tento plachý, samotářský druh klokana tráví většinu času v husté vegetaci, odkud po setmění vylézá k lesním okrajům za pastvou. Je aktivní ve dne i v noci.[8] Živí se širokou škálou jednoděložných i dvouděložných rostlin, spadlým ovocem, semeny a houbami.[11]

Samice pohlavně dozrávají ve stáří 48 týdnů, samci až kolem 66 týdnů. Doba gestace se pohybuje kolem 28–30 dní. Samice mají vak se 4 bradavkami a rodí pouze jedno mládě, jehož pohlaví se rozhoduje ve věku 3–4 týdnů. Z bradavky odpadává v 13–18 týdnech.[7]

Ohrožení

Druh není akutně ohrožen, pročež jej Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí jako málo dotčený. V Austrálii se nicméně předpokládá negativní efekt fragmentace pralesů, což klokan znamenaný nesnáší dobře, a predace psy. Podobně jako ostatní druhy klokanů z rodu Thylogale, i klokan znamenaný je na Nové Guinei ohrožen nadměrným lovem pro maso.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. ↑ a b WILSON, Don E.; REEDER, DeeAnn M. Mammal species of the world: a taxonomic and geographic reference. 3rd ed. vyd. Baltimore: Johns Hopkins University Press Dostupné online. ISBN 978-0-8018-8221-0. S. 70. (anglicky) 
  3. ↑ a b JACKSON, Stephen M.; GROVES, Colin. Systematics and taxonomy of Australian mammals. Collingwood, Vic.: CSIRO Publishing, 2015. ISBN 9781486300129. S. 149. (anglicky) 
  4. ↑ THOMAS, Oldfield. Catalogue of the Marsupialia and Monotremata in the collection of the British Museum (Natural History) [online]. London: Printed by order of the Trustees, 1888 [cit. 2023-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ IREDALE, T.; TROUGHTON, Ellis Le G. A check-list of the mammals recorded from Australia. S. 1–122. Australian Museum Memoir [online]. The Australian Museum, 1934. Roč. 6, s. 1–122. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ MACQUEEN, Peggy; SEDDON, Jennifer M.; AUSTIN, Jeremy J. Phylogenetics of the pademelons (Macropodidae: Thylogale) and historical biogeography of the Australo-Papuan region. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2010-12-01, roč. 57, čís. 3, s. 1134–1148. Dostupné online [cit. 2023-07-10]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2010.08.010. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d TURNER, James. Mammals of Australia: An Introduction to Their Classification, Biology & Distribution. Sofia-Moscow: Pensoft, 2004. ISBN 954-642-198-7. S. 152. (anglicky) 
  8. ↑ a b Red-legged Pademelon. The Australian Museum [online]. [cit. 2023-07-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-11. (anglicky) 
  9. ↑ Mammals of Australia. Příprava vydání Ronald Straham. Washington, D.C.: Smithsonian Institution Press, 1995. ISBN 1-56098-673-5, ISBN 978-1-56098-673-7. OCLC 34510110 S. 397. (anglicky) 
  10. ↑ VERNES, K.; MARSH, H.; WINTER, J. Home-range characteristics and movement patterns of the red-legged pademelon (Thylogale stigmatica) in a fragmented tropical rainforest. Wildlife Research. 1995, roč. 22, čís. 6, s. 699–707. Dostupné online [cit. 2023-07-10]. ISSN 1448-5494. DOI 10.1071/wr9950699. (anglicky) 
  11. ↑ VERNES, Karl; TRAPPE, James. Hypogeous fungi in the diet of the red-legged pademelon Thylogale stigmatica from a rainforest-open forest interface in northeastern Australia. Australian Zoologist. 2007-12, roč. 34, čís. 2, s. 203–208. Dostupné online [cit. 2023-07-10]. ISSN 0067-2238. DOI 10.7882/AZ.2007.019. (anglicky) 
  12. ↑ Thylogale stigmatica [online]. The IUCN Red List of Threatened Species 2016: e.T40574A21958270, 2016 [cit. 2023-07-10]. Dostupné online. DOI https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2016-2.RLTS.T40574A21958270.en. (anglicky) 

Literatura

  • NOWAK, Ronald M. Walker's mammals of the world: monotremes, marsupials, afrotherians, xenarthrans, and sundatherians. Baltimore: Johns Hopkins university press, 2018. ISBN 9781421424675. (anglicky) 
  • Mammals of Australia. Příprava vydání Ronald Straham. Washington, D.C.: Smithsonian Institution Press, 1995. ISBN 1-56098-673-5, ISBN 978-1-56098-673-7. OCLC 34510110 (anglicky) 
  • TURNER, James. Mammals of Australia: An Introduction to Their Classification, Biology & Distribution. Sofia-Moscow: Pensoft, 2004. ISBN 954-642-198-7. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj