Klášter klarisek v Chebu

Klášter klarisek v Chebu
	Barokní kostel sv. Kláry v Chebu, jehož autorem byl zřejmě Kryštof Dientzenhofer.
Lokalita
Stát	Česko
Místo	Cheb
Ulice	Františkánské náměstí v Chebu
Souřadnice	50°4′39,91″ s. š., 12°22′7,03″ v. d.
Základní informace
Řád	Chudé sestry svaté Kláry
Odkazy
Kód památky	37952/4-3621 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter klarisek v Chebu je bývalý klášter řádu chudých sester sv. Kláry v západočeském Chebu.

Historie

Historie konventu klarisek na Chebsku sahá až do doby těsně před rokem 1270. V tomto roce došlo k velkému požár města, což se v kronikách projevilo záznamy s údaji, že klášter byl v roce 1288 přestavěn. Prvním spolehlivým listinným důkazem je dar od krále Přemysla Otakara II. z roku 1273.^[1]

Klášter spadal pod správu řezenské diecéze a jeho poloha v privilegovaném městě v Chebsku mu propůjčovala zvláštní postavení. Chebský městský archivář Karl Siegl při prozkoumávání dochovaného urbáře nalezl kopie významných dokumentů.

Již na začátku 14. století klášter zahrnoval četné majetky v okolních vesnicích, například v Novém Drahově (Rohr), Kornau, Povodí (Ensenbruck), Oldřichově (Ulrichsgrün), Stebnici (Stabnitz), Hartoušově (Hartessenreut), Střížově (Triesenhof), Horním a Dolním Pelhřimově (Ober- a Unterpilmersreut), Horní vsi (Oberndorf) a Hájích (Gehag).^[2] V roce 1347 následovaly další akvizice, mj. obce Doubrava u Aše (Grün), později přejmenovaná na Nonnengrün (dnes Hluboká, část Milhostova).

Nákupy nebo dary kláštera souvisejí mimo jiné s rodinou Nothaftů, zejména s rodovou linií z Vildštejna.

Kromě tohoto majetku se jeptišky staraly také o další zdroje příjmu.^[3] Vyráběly např. skříňky na relikvie a svaté obrázky ze stříbrných a zlatých drátků a svíce. Dále pracovaly v pekárně na cukrovinky, sladké pečivo a perník a vyráběly různé speciality jako bábovky, smažené koblihy, koláče a podobně. Jako léky prodávali také bylinnou a žaludeční vodu a mitridatium. Chebské antependium od zdejších jeptišek je výšivka z románského období, kterou lze vidět v Chebském muzeu.

Seznam abatyší

První abatyše kláštera lze prokázat pouze na základě jednotlivých listin:^[4]

Adelheid z Lobhausu, 1270
Markéta, 1313, 1317
Mechthilda, 1347
Kateřina, 1351
Anežka, 1372, 1374
Markéta z Kornbühlu, 1391, 1392, 1395
Kateřina Ebranová, 1436

Od roku 1465 je znám sled abatyší až do zániku kláštera:

Felizitas Trautmannová 1465-1470
Ursula Pirková, 1470-1474
Barbara Brumannová 1474-1489
Kunigunde Gradlová, 1489-1499
Kateřina ze Seebergu, 1499–1531
Hraběnka Uršula Šliková, 1531–1554
Markéta z Au, 1554–1559
Anna Beylová, 1559-1565
Apollonia Funková, 1565-1579
Magdalena Lochnerová, 1579–1593
Ursula Helmová, 1593-1606
Katharina Rudischová, 1606–1636
Margaretha Schmölzová, 1637–1638 / 39
Helene Imerová, 1638 / 39-1641
Klara Mayerová, 1641-1652
Eufrosina Moserová z Öttingenu, 1652–1671
Caecilia Waltherová, 1671–1679
Johanna Pentzová, 1679-1688
Bernhardina Betterleová z Wildenbrunnu, 1688–1723
Angela Frieselová, 1723-1731
Praxedis Bruschová, 1731-1741
Maria Katharina Nonnerová, 1741–1768
Maria Lucia Zemschová, 1768–1782

Literatura

Karl Siegl: Das Salbuch der Egerer Klarissinnen vom Jahr 1476. Sonderdruck der Zeitschrift Mitteilungen des Vereins der Geschichte der Deutschen in Böhmen. Prag 1905.