Keprnická hornatina
| Keprnická hornatina | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 1423 m n. m. (Keprník) |
| Střední výška | 895,8 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Hrubý Jeseník |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |
 Česko
|
 Keprnická hornatina | |
| Povodí | Morava, Nysa Kłodzka |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IVC-7A |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Keprnická hornatina je geomorfologický podcelek, tvořící severozápadní část celku Hrubý Jeseník[1]. Nejvyšším bodem je Keprník (1423 m).
Poloha
Keprnická hornatina tvoří severozápadní část Hrubého Jeseníku. Od sousední Pradědské hornatiny je na jihovýchodě oddělena Červenohorským sedlem (1013 m), od Rychlebských hor na severozápadě Ramzovským sedlem (760 m).
Rozdělení Keprnické hornatiny a její zařazení do geomorfologického členění celého Hrubého Jeseníku zobrazuje následující tabulka:
| Geomorfologické členění Hrubého Jeseníku | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Jesenická oblast | ||
|
KEPRNICKÁ HORNATINA |
Šerácká hornatina |
nečlení se (Keprník, 1423 m)
|
| Přemyslovská hornatina | ||
|
MEDVĚDSKÁ HORNATINA |
Hornoopavská hornatina |
nečlení se (Medvědí vrch, 1216 m)
|
| Vrbenská vrchovina | ||
|
PRADĚDSKÁ HORNATINA |
Pradědský hřbet |
nečlení se (Praděd, 1491 m)
|
| Vysokoholský hřbet |
nečlení se (Vysoká hole, 1465 m)
|
|
| Desenská hornatina |
nečlení se (Dlouhé stráně, 1354 m)
|
|
| Karlovská vrchovina |
nečlení se (Ostružná, 1184 m)
|
|
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Horopis
Hlavní vrcholy leží v hřebeni, od severu je to Šerák (1351 m), Keprník (1423 m) a Červená hora (1333 m), k jihozápadu vybíhá rozsocha Vozky (1377 m) a Černé stráně (1237 m). V hornatině je evidováno dalších 7 hlavních vrcholů, přesahujících 1000 m n. m.[2]
Reference
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
- ↑ http://tisicovky.cz/cs/hory/hruby-jesenik/mapa-keprnicka-hornatina/
