Kazimierz Brandys

Kazimierz Brandys
Narození 27. října 1916
Lodž
PolskoPolsko Polsko
Úmrtí 11. března 2000 (ve věku 83 let)
Nanterre
FrancieFrancie Francie
Místo pohřbení Hřbitov Père-Lachaise
Povolání novinář, spisovatel, divadelní kritik a scenárista
Alma mater Právnická fakulta Varšavské univerzity
Témata próza
Ocenění Řád Polonia Restituta IV. třídy
Politická příslušnost Polská dělnická strana
Polská sjednocená dělnická strana (1948–1966)
Příbuzní Marian Brandys (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kazimierz Brandys (27. října 1916, Lodž – 11. března 2000, Nanterre[1]) byl polský spisovatel a scenárista, zabývajícím se literárně tématem války a poválečného vývoje Polska.[2]

Životopis

Jeho rodina patřila mezi polskou židovskou inteligenci[3]. Jeho bratr byl spisovatel Marian Brandys, manželka tlumočnice Maria Zenowicz.[4] Studoval práva na Varšavské univerzitě.[5] Po ukončení začal v roce 1935 pracovat jako divadelní kritik v měsíčníku Kuźnia Młodych.

V letech 1945-1950 byl členem redakce týdeníku Kuźnica, od 1946 členem PPR, následně PZPR; v letech 1956-1960 členem redakce Nowa Kultura. V roce 1966 vystoupil ze strany na protest proti útlaku Leszka Kołakowského, 1970-1971 přednášel slovanskou literaturu na Sorboně.

V roce 1976 spolupodepsal protest intelektuálů Memoriał 101 odmítající změny polské ústavy. Stejně jako protesty dalších odpůrců, dopis zůstal bez odezvy a novelu ústavy, která byla zakotvila vedoucí úlohu komunistické strany, Sejm přijal.

Pamětní deska na domě, v kterém s manželkou bydleli (ul. Nowomiejska 5, Varšava)

V letech 1977-1980 spolupracoval s časopisem Zapis. Od roku 1981 žil trvale v zahraničí. Byl členem Svazu polských spisovatelů. Během života obdržel řadu ocenění.

Je pochován na hřbitově Père-Lachaise.

Dílo

  • 1946 "Drewniany koń"
  • 1946 "Miasto niepokonane"
  • "Między wojnami"
    • 1948 "Samson"
    • 1948 "Antygona"
    • 1949 "Troja, miasto otwarte"
    • 1951 "Człowiek nie umiera"
  • 1953 "Sprawiedliwi ludzie"
  • 1954 "Obywatele"
  • 1956 "Czerwona czapeczka: wspomnienia z teraźniejszości"
  • 1957 "Matka Królów"
  • 1958 "Listy do pani Z.: wspomnienia z teraźniejszości"
  • 1960 "Romantyczność"
  • 1963 "Sposób bycia"
  • 1965 "Bardzo starzy oboje"
  • 1966 "Obrona Grenady i inne opowiadania"
  • 1966 "Dżoker"
  • 1968 "Rynek"
  • 1970 "Jak być kochaną i inne opowiadania"
  • 1970 "Mała księga"
  • 1972 "Wariacje pocztowe"
  • 1974 "Pomysł"
  • 1975 "Nowele filmowe"
  • 1977 "Nierzeczywistość"
  • 1980 "Miesiące: 1978-1979"
  • 1982 "Rondo"
  • 1984 "Miesiące: 1982-1984"
  • 1987 "Miesiące: 1980-1981"
  • 1987 "Miesiące: 1985-1987"
  • 1991 "Charaktery i pisma"

Filmové scénáře:

  • 1961 "Samson"
  • 1962 "Jak być kochaną"
  • 1965 "Sposób bycia"
  • 1967 "Bardzo starzy oboje"
  • 1981 "Spokojne lata"

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kazimierz Brandys na polské Wikipedii.

  1. ↑ LINDON, Mathieu. Kazimierz Brandys, mort loin de la Pologne. Ex-membre du PC puis proche de Solidarnosc, l'écrivain vivait en France depuis 1981.. Libération.fr. 2000-03-13. Dostupné online [cit. 2017-11-09]. (francouzsky)  Archivováno 10. 11. 2017 na Wayback Machine.
  2. ↑ Kazimierz Brandys - Biografie WHO'S WHO. www.whoswho.de [online]. [cit. 2017-11-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ Anna Bikont, Joanna Szczęsna: Lawina i kamienie: pisarze wobec komunizmu. Varšava, 2006
  4. ↑ Kazimierz Brandys | Twórca | Culture.pl. Culture.pl. Dostupné online [cit. 2017-11-09]. (polsky) 
  5. ↑ Kazimierz Brandys / Instytut Książki. www.instytutksiazki.pl [online]. [cit. 2017-11-09]. Dostupné online. (polsky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj