Kaspáza

Kaspáza 1 je nejstarší známá kaspáza, identifikovaná v roce 1989[1]

Kaspáza (název pochází z prvních písmen angl. cysteinyl aspartate-specific protease) je skupina cysteinproteáz, účastnících se procesu apoptózy, tedy programované buněčné smrti, dále vzniku zánětu a odumírání tkání (nekróza). U člověka je známo 13 kaspáz, u octomilky sedm a např. u háďátka je udávána jedna kaspáza.[1]

Klasifikace

Na základě jejich fylogenetické příbuznosti se všechny lidské kaspázy obvykle dělí do tří skupin:[1]

  • skupina 1 – kaspázy 1, 4, 5, 12; účastní se procesu zánětu
  • skupina 2 – kaspázy 2, 3, 7; účastní se poslední fáze apoptózy, obvykle poté, co jsou aktivovány jinými kaspázami
  • skupina 3 – kaspázy 6, 8, 9, 10; účastní se obvykle prvních fází apoptózy. Mají velkou prodoménu (část enzymu, která jej udržuje v neaktivním stavu a která se při jeho aktivaci odštěpí),[2] což naznačuje, že jejich enzymatická funkce je složitá – obvykle bývají aktivovány jinými enzymy než kaspázami, samy pak aktivují jiné kaspázy.[3]

Struktura

Kaspázy se obvykle skládají z prodomény, malé podjednotky (p10) a velké podjednotky (p20). Enzymaticky jsou však funkční pouze jako dimery, tedy složené ze dvou stejných částí (z nichž každá je tvořena třemi jmenovanými složkami) navázaných dohromady.[1]

Reference

  1. a b c d Don W. Nicholson; Pierluigi Nicotera; Gerry Melino. ENCYCLOPEDIA OF BIOLOGICAL CHEMISTRY, FOUR-VOLUME SET, 1-4. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Caspases and Cell Death. 
  2. Apoptóza [online]. [cit. 2010-01-02]. Kapitola Buněční exekutoři. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-10. 
  3. BECKER, H. D., a kol. Chirurgická onkologie. [s.l.]: Grada Kapitola 1.2.3 Řízená buněčná smrt – apoptóza, s. 10. 

Zdroj