Karol Martinka

Ing. Karol Martinka
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1973 – 1976
poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci:
??? – 1985
státní tajemník v ministerstvu plánování ČSSR
Ve funkci:
říjen 1969 – leden 1970
Předchůdce Ján Kraus
Nástupce post zrušen
ministr bez portfeje
Ve funkci:
leden 1970 – prosinec 1971
ministr financí SSR
Ve funkci:
1969 – 1969
Nástupce Jozef Gajdošík
místopř. 2., 3. a 4. vlády P. Colotky
Ve funkci:
1972 – 1984
ministr - předs. Slovenské plánov. komise
Ve funkci:
1972 – 1984
Předchůdce Herbert Ďurkovič
Nástupce Pavol Hrivnák
Stranická příslušnost
Členství KSS (KSČ)

Narození 5. července 1923
Púchov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 13. února 1985 (ve věku 61 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater VŠE Bratislava
Profese politik a ekonom
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karol Martinka (5. července 1923 Púchov13. února 1985 Bratislava[1][2][3]) byl slovenský a československý ekonom, politik Komunistické strany Slovenska, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění a Slovenské národní rady za normalizace, člen vlád ČSSR a Slovenské socialistické republiky.

Biografie

Pocházel z řemeslnické rodiny. Absolvoval obchodní akademii a v letech 19421946 vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě, přičemž v letech 1944–1945 dočasně pracoval ve firmě Polný v Púchově. V období let 19471959 působil ve Slovenském plánovacím úřadu, přičemž od září 1960 do února 1963 byl prvním místopředsedou Slovenské plánovací komise, od března 1963 až do prosince 1968 pracoval v Moskvě jako vedoucí skupiny pro koordinaci národohospodářských plánů RVHP.[4][5]

V letech 19561984 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska.[6] Od konce 60. let zastával četné vládní posty v Československu. V letech 1969–1972 byl ve třetí vládě Oldřicha Černíka, první vládě Lubomíra Štrougala a druhé vládě Lubomíra Štrougala nejprve státní tajemník na ministerstvu plánování (od 1. ledna 1971 jako místopředseda Státní plánovací komise), přičemž za první vlády Lubomíra Štrougala šlo zároveň o post ministra bez portfeje.[7]

Od ledna do října 1969 byl ministrem financí Slovenské socialistické republiky ve vládě Štefana Sádovského a Petera Colotky. V následující druhé vládě Petera Colotky zasedal od roku 1972 jako místopředseda vlády a zároveň ve vládě zasedal coby předseda Slovenské plánovací komise (dřívější portfolio ministra plánování SSR). Oba tyto posty si udržel i ve třetí vládě Petera Colotky i čtvrté vládě Petera Colotky až do roku 1984.

Po volbách roku 1971 zasedl do Sněmovny lidu (volební obvod č. 198 - Svidník, Východoslovenský kraj). Mandát nabyl až dodatečně v červnu 1973 poté, co tragicky zemřel dosavadní poslanec Michal Kudzej.[8][9]

Později se uvádí jako poslanec Slovenské národní rady. Do SNR byl zvolen ve volbách roku 1981. Zemřel po dlouhé těžké nemoci.[3][10]

Odkazy

Reference

  1. V databázi poslanců psp.cz chybně uváděn rok úmrtí 1984
  2. Karol Martinka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-12]. Dostupné online. 
  3. a b Soudruh Karol Martinka. Rudé právo. Únor 1985, roč. 65., čís. 38, s. 1. Dostupné online. 
  4. Tkáč, Marián: NÁROD A PENIAZE [online]. tkac.sk [cit. 2012-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  5. Karol Martinka [online]. munzinger.de [cit. 2012-04-12]. Dostupné online. (německy) 
  6. Vyhľadávanie [online]. upn.gov.sk [cit. 2012-04-12]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. Vláda Oldřicha Černíka III. a Lubomíra Štrougala I. (29.09.1969-09.12.1971) [online]. vlada.cz [cit. 2012-09-26]. Dostupné online. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-12]. Dostupné online. 
  9. Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 93/1971 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-04-12]. Dostupné online. 
  10. 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj