Karl Menger

Karl Menger
Narození 13. ledna 1902
Vídeň
Úmrtí 5. října 1985 (ve věku 83 let)
Highland Park
Místo pohřbení Hřbitov Graceland (41°57′20″ s. š., 87°39′42″ z. d.)
Alma mater Gymnázium v Döblingu (1913–1920)
Vídeňská univerzita (1920–1924)
Povolání matematik, filozof a profesor
Zaměstnavatelé Amsterdamská univerzita (1925–1927)
Vídeňská univerzita (1927–1937)
Riceova univerzita (1930–1931)
Harvardova univerzita (1930–1931)
University of Notre Dame (1937–1948)
Illinois Institute of Technology (1948–1971)
Ocenění Richard Lieben prize (1928)
Rodiče Carl Menger
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Menger (13. ledna 1902, Vídeň5. října 1985, Highland Park v Illinois) byl rakouský matematik, jednalo se o syna ekonoma Carla Mengera.

Zabýval se oblastí algebry, topologie, teorií křivek a prostoru, a zabýval se všeobecnou teorií prostoru a prostorových útvarů. Kromě toho se zabýval i otázkou etiky a formálními studiemi lidských vztahů. Známým se stal především díky tzv. mengerově houbě, která je podle něj pojmenována. Menger se učil u Hanse Hahna a promoval v roce 1924 na Vídeňské univerzitě. Spolu s Arthurem Cayleyem založil distanční geometrii.

V roce 1927 dokázal výrok z oblasti teorie grafů o souvislosti mezi disjunktními cestami[zdroj?] a oddělenými rohovými množinami[zdroj?] v grafech, která je známá jako Mengerova věta.

Od roku 1928 do roku 1936 pracoval jako univerzitní profesor geometrie ve Vídni a byl členem Vídeňského kroužku. Mezi léty 1937 a 1946 byl profesorem matematiky na University of Notre Dame v Indiana (USA), od roku 1946 profesorem na Illinois Institute of Technology v Chicagu.

Další oblastí, kterou se ve výzkumu zabýval byly nepřesné množiny [zdroj?] (fuzzy theory). Taktéž se zabýval Petrohradským paradoxem a jeho aplikací do užité vědy a ekonomie, později přispěl s Oskarem Morgensternem k vývoji teorie her.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Karl Menger na německé Wikipedii a Karl Menger na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Zdroj