Indiana

Indiana
Přezdívka: Hoosier State
Vlajka amerického státu Indiana
Vlajka
Pečeť amerického státu Indiana
Pečeť
Geografie
Indiana na mapě USA
Indiana na mapě USA
Hlavní město Indianapolis
Největší město Indianapolis
Poloha
Časové pásmo většina státu:
UTC−5/−4 (letní čas)
12 okresů na JZ a SZ:
UTC−6/−5 (letní čas)
Počet okresů 92
Rozloha (38. v USA)
Celkem 94 321 km²
• z toho souš 92 906 km²
• z toho vodstvo 1 415 km² (1,5 %)
Obyvatelstvo (17. v USA)
Počet obyvatel 6 633 053 (odhad 2016[1])
Hustota zalidnění 71 obyv./km² (16. v USA)
Úřední jazyky angličtina
Nadmořská výška
Nejvyšší bod 383 m n. m.
Průměrná výška 210 m n. m.
Nejnižší bod 97 m n. m.
Správa státu
Guvernér Eric Holcomb (R)
Senátoři Todd Young (R)
Mike Braun (R)
Přistoupení do Unie 11. prosince 1816 (19. stát)
Oficiální zkratky
Poštovní zkratka IN
Tradiční zkratka Ind.
ISO 3166-2 US-IN
www.in.gov

Indiana (anglická výslovnost výslovnost [ɪndiˈænə]IPA, oficiálně State of Indiana) je stát nacházející se na východě Spojených států amerických, v oblasti východních severních států ve středozápadním regionu USA. Indiana hraničí na severu s Michiganem, na východě s Ohiem, na jihu s Kentucky a na západě s Illinois. Severozápadní ohraničení tvoří Michiganské jezero.

Se svou rozlohou 94 321 km² je Indiana 38. největším státem USA, v počtu obyvatel (6,6 milionů) je sedmnáctým nejlidnatějším státem a s hodnotou hustoty zalidnění 71 obyvatel na km² je na šestnáctém místě. Hlavním a největším městem je Indianapolis s 850 tisíci obyvateli. Dalšími největšími městy jsou Fort Wayne (250 tisíc obyv.), Evansville (120 tisíc obyv.) a South Bend (100 tisíc obyv.). Indianě patří 72 km pobřeží Michiganského jezera.[2] Nejvyšším bodem státu je vrchol Hoosier Hill s nadmořskou výškou 383 m ve středovýchodě státu. Největšími toky jsou řeky Ohio, tvořící hranici s Kentucky, Wabash, která vytváří část hranice s Illinois, a White.

Na území dnešní Indiany dorazili první Evropané, francouzští průzkumníci, v 70. letech 17. století a nedlouho poté se oblast stala součástí Nové Francie. Britové se v regionu objevili ve 30. letech 18. století a mezi oběma skupinami kolonistů probíhaly boje. Celý region nakonec coby výsledek sedmileté války připadl v roce 1763 britské koruně, která oblast západně od Appalačského pohoří prohlásila za území indiánů (odtud název Indiana). V 70. a 80. letech 18. století se stal součástí nově vzniklých Spojených států, které jej v roce 1787 začlenily do právě zřízeného Severozápadního teritoria. Po vyčlenění Ohia vzniklo roku 1800 indianské teritorium, které bylo v následujících letech dále zmenšováno. Indiana se 11. prosince 1816 stala 19. státem USA.

Geografie

Ze severu ji ohraničují jezero a stát Michigan, z východu Ohio, z jihovýchodu a jihu Kentucky a ze západu Illinois. Hlavním a zároveň největším městem je Indianapolis.

Historie

Původně se odhadovalo, že první indiánští obyvatelé osídlili území Indiany někdy 8 tisíc let př. n. l., ovšem poslední archeologické výzkumy ukazují, že se tak patrně stalo už o dva tisíce let dříve. Okolo roku 900 zde vytvořili poměrně vyspělou civilizaci, jejíž součástí byla až 30 tisícová města. Tato kultura zanikla z neznámých příčin o 550 let později.

Prvními Evropany, kteří vstoupili na území Indiany, byli Francouzi, kteří ji v 17. století prohlásili za území Francie. Ta je posléze ztratila ve francouzsko-indiánské válce se Spojeným královstvím, které však toto území ztratilo, když se zrodily Spojené státy americké. V roce 1800 bylo zřízeno teritorium Indiana, z kterého se v roce 1816 stal 19. stát Unie.

Obyvatelstvo

Obyvatelé Indiany se nazývají Hoosiers.

Podle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 6 483 802 obyvatel.[3]

Rasové složení

Obyvatelé hispánského nebo latinskoamerického původu, bez ohledu na rasu, tvořili 6,0 % populace.[3]

Náboženství

Převážná většina obyvatel se řadí k protestantům, značný vliv však má i římskokatolická církev, jejíž přítomnost je zvýrazněna i existencí jedné z nejvýznamnější katolických vysokých škol v USA, University of Notre Dame ve městě South Bend. Ve velkých městech dominují největší protestantské proudy a katolíci, na venkově mají silnou pozici evangelikálové a další (ultra)konzervativní protestantské směry.

Zajímavosti

Mottem státu je „The Crossroads of America“, květinou pivoňka, stromem liliovník tulipánokvětý, ptákem kardinál a písní On the Banks of the Wabash.[4]

Odkazy

Reference

  1. Table 1. Annual Estimates of the Resident Population for the United States, Regions, States, and Puerto Rico: April 1, 2010 to July 1, 2016 (NST-EST2016-01) [online]. United States Census Bureau, Population Division, 2016-12 [cit. 2017-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. General Coastline and Shoreline Mileage of the United States [online]. Noaa.gov [cit. 2016-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b United States Census Bureau, sčítání z roku 2010 [online]. American FactFinder. Dostupné online. 
  4. ROSS, Gregory. Cold War America. [s.l.]: Infobase Publishing, 2003. S. 310. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj