Karl Brandt

Dr. Karl Brandt
Rodné jméno Karl Friedrich Brandt
Narození 8. ledna 1904
Mylhúzy
Úmrtí 2. června 1948 (ve věku 44 let)
Landsbergské vězení
Příčina úmrtí oběšení
Alma mater Mnichovská univerzita
Povolání chirurg, politik a lékař
Zaměstnavatelé Adolf Hitler
Berufsgenossenschaftliches Universitätsklinikum Bergmannsheil
Humboldtova univerzita
Ocenění Zlatý stranický odznak (1934)
SS-Ehrenring (1936)
medaile Na památku 13. března 1938
Sudetská pamětní medaile
SA Sports Badge
… více na Wikidatech
Politická strana Národně socialistická německá dělnická strana (od 1932)
Choť Anni Rehborn (od 1934)
Příbuzní Hanni Rehborn (švagr nebo švagrová)
Julius Rehborn (švagr nebo švagrová)
Podpis Karl Brandt – podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Brandt (8. ledna 1904 Mylhúzy – 2. června 1948 Landsberg am Lech) byl osobním lékařem Adolfa Hitlera.

Život

Karl Brandt se narodil 8. ledna 1904 v Mühlhausenu v Alsasku. Pocházel z rodiny nižšího státního zaměstnance. Lékařství studoval v Jeně, Freiburgu, Mnichově a v Berlíně. Byl žákem chirurgů Georga Magnuse a Ferdinanda Sauerbrucha[zdroj?] a sám ještě před třicítkou vynikl jako nadaný chirurg a odborník na poranění lebky a páteře.[zdroj?] Byl také vášnivým nacionalistou, který v novém nacistickém hnutí viděl „mstitele a stranu naděje“, součást fantastického snu (jak to formuloval jeden jeho přítel a kolega ze studií) o znovupřičlenění Alsaska, které byl nucen opustit. Silně ho ovlivnil další Alsasan Albert Schweitzer, jehož si přál doprovázet na jeho misijní cestu do Afriky (Lambaréné). Zabránil mu v tom pouze francouzský požadavek (Lambaréné tehdy leželo ve Francouzské rovníkové Africe) na službu v armádě a francouzské státní občanství.

V březnu 1932 vstoupil do NSDAP a Svazu německých nacionálně socialistických lékařů. Ještě téhož roku ho jeho snoubenka, německá mistryně v plavání Anni Rehbornová, představila Hitlerovi. Vstoupil do SS a kariérně stoupal. V roce 1939 na podzim byl pověřen realizací Akce T4, tj. vyvraždění méněcenných osob. Pod jeho odpovědnost spadaly i pokusy na vězních koncentračních táborů. Z Hitlerových služeb byl propuštěn poté, co veřejně kritizoval léčebné postupy druhého vůdcova lékaře Theodora Morella. V dubnu 1945 odvezl svou manželku z obleženého Berlína, za což byl na Hitlerův přímý rozkaz uvězněn. Stanný soud jej odsoudil k trestu smrti, jeho příznivcům se však podařilo vykonání rozsudku oddalovat až do skončení války. Krátce potom byl ale opět zatčen a v Norimberku v procesu s lékaři za osobní podíl na pokusech s lidmi odsouzen k smrti. Popraven byl 2. června 1948.

Externí odkazy

Literatura

  • Anna Plaim, Kurt Kuch: Vzpomínky Hitlerovy pokojské. Praha: Naše vojsko, 2007, ISBN 978-80-206-0895-6, str. 73 (životopis Karla Brandta)

Zdroj