Karel Maria Raimund z Arenbergu

Karel Maria Raimund z Arenbergu
Narození 1. dubna 1721 nebo 4. srpna 1721
Enghien
Úmrtí 17. srpna 1778 (ve věku 57 let)
Enghien
Příčina úmrtí pravé neštovice
Místo pohřbení Enghien
Povolání politik a důstojník
Ocenění rytíř Řádu zlatého rouna
velkokříž Vojenského řádu Marie Terezie
Choť Louise Marguerite, Comtesse de La Marck et de Schleiden
Děti Ludvík Engelbert z Arenbergu
August Maria Rajmond z Arenbergu
Ludvík Maria z Arenbergu
Leopoldina z Arenbergu
Flora z Arenbergu
Luisa Františka z Arenbergu
Rodiče Leopold Filip z Arenbergu a Marie Francisca Pignatelli
Rod Arenbergové
Příbuzní Marie Viktorie Paulina z Arenbergu (sourozenec)
Prosper Ludvík z Arenbergu, Petr Karel Maria z Arenbergu a Pavlína Karolína z Arenbergu (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Maria Raimund vévoda z Arenbergu (francouzsky Charles Marie Raymond duc d'Arenberg, d'Aerschot et de Croy, prince de Porcean et de Rebecq, comte de Seneghem) (1. dubna 1721, Enghien – 17. srpna 1778, Enghien) byl polní maršál císařské armády. Se střídavými úspěchy se zúčastnil dynastických válek v Evropě 18. století a v roce 1766 dosáhl hodnosti polního maršála. Po otci byl dědicem titulu vévody a majitelem statků v Belgii.

Kariéra

Pocházel ze šlechtického rodu Arenbergů, narodil se jako starší ze dvou synů polního maršála čtvrtého vévody z Arenbergu, Leopolda Filipa a jeho manželky Marie Francescy Pignatelli (1696–1766). Od mládí sloužil v císařské armádě, pod otcovým velením se zúčastnil války o rakouské dědictví a již v roce 1746 dosáhl hodnosti generálního polního vachtmistra (respektive generálmajora). V roce 1748 se zúčastnil obrany Maastrichtu proti Francouzům. V roce 1755 obdržel hodnost polního podmaršála. Na počátku sedmileté války bojoval v bitvě u Štěrbohol (1757), poté se podílel na vytlačení pruské armády z Čech.[1] V roce 1757 získal Řád zlatého rouna a v roce 1758 byl dekorován velkokřížem Řádu Marie Terezie.[2] V nové hodnosti polního zbrojmistra (1758) se zúčastnil dalších bojů v Německu a jako velitel pravého křídla rakouské armády se vyznamenal v bitvě u Hochkirchu (1758). V tažení v roce 1759 dostal samostatné velení armádního sboru, byl ale poražen u Drážďan a v roce 1760 utrpěl vážné zranění v bitvě u Torgau. Následky zranění jej vyřadily z další aktivní služby a armádu opustil. V roce 1766 byl povýšen do hodnosti polního maršála[3] a stal se členem tajné rady.

Potomci

Dne 18. června 1748 se v Paříži oženil s hraběnkou ze Schleidenu Luisou Marií de La Marck.[4]

  • 1. Františka Marie Tereza (2. 7. 1749 Brusel – 31. 3. 1751 tamtéž)[5]
  • 2. Ludvík Engelbert (3. 8. 1750 Brusel – 7. 3. 1820 tamtéž), 6. vévoda z Arenbergu a 12. vévoda z Aarschotu[6]
    ⚭ 1773 Louisa Antoinetta de Brancas-Villars (23. 11. 1755 Paříž – 10. 8. 1812 tamtéž), hraběnka z Lauragais[7]
  • 3. Marie Františka Leopoldina (31. 7. 1751 Brusel – 26. 8. 1812 Praha)[5]
    ⚭ 1781 hrabě Josef Mikuláš Windischgrätz (6. 12. 1744 Vídeň – 24. 1. 1802 Štěkeň)[8]
  • 4. Marie Flore (25. 6. 1752 Brusel – 15. 4. 1832 tamtéž)[5]
    ⚭ 1771 Wolfgang d'Ursel (28. 4. 1750 Brusel – 17. 5. 1804), 3. vévoda d'Ursel a z Hobokenu[5]
  • 5. August (30. 8. 1753 Brusel – 26. 9. 1857 tamtéž), hrabě de la Marck[9]
    ⚭ 1774 Marie-Françoise Le Danois (3. 9. 1757 – 12. 9. 1810)[5]
  • 6. Karel Josef (18. 4. 1755 – 28. 5. 1755)[5]
  • 7. Ludvík Maria (19. 2. 1757 Brusel – 30. 3. 1795 Řím)[10]
    I. ⚭ 1788 Anne de Mailly-Nesle (1766 – 24. 12. 1789)[5]
    II. ⚭ 1792 Jelizaveta Borisovna Šachovskaja (29. 11. 1773 – 2. 10. 1796)[11]
  • 8. Marie Luisa (29. 1. 1764 Brusel – 1. 3. 1835 Vídeň)[12]
    ⚭ 1781 Ludvík Starhemberg (12. 3. 1762 Paříž – 2. 9. 1833 Dürnstein), 2. kníže ze Starhembergu, diplomat a velvyslanec[13]

Reference

  1. ↑ STELLNER, František: Sedmiletá válka v Evropě; Praha, 2000; s. 154–155 ISBN 80-7277-010-1
  2. ↑ MĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Praha, 1990; s. 115
  3. ↑ Služební postup Karla Arenberga in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618-1815); Vídeň, 2006; s. 4 dostupné online
  4. ↑ http://genealogy.euweb.cz/ligne/ligne4.html#CMR
  5. ↑ a b c d e f g Ligne 5. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ Louis Engelbert, VI. duc d'Arenberg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  7. ↑ Pauline Louise Antoinette Candide Felicite de Brancas-Villars de Lauraguais, IV Duchesse de Lauraguais. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ Joseph Ludwig, Graf von Windisch-Graetz. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  9. ↑ Auguste Marie Raymond, prince d'Arenberg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ Louis Marie Eugène d'Arenberg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ Elizaveta Borisovna Shakhovskaya. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ Marie Louise Françoise d'Arenberg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 
  13. ↑ Ludwig Joseph Maximilian Fürst zu Starhemberg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Předchůdce:
Leopold Filip 		Znak z doby nástupu Arenberský vévoda
1754 – 1778 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ludvík Engelbert

Zdroj