Dürnstein

Dürnstein
Letecký pohled na Dürnstein
Letecký pohled na Dürnstein
Dürnstein – znak
znak
Poloha
Souřadnice 48°23′44″ s. š., 15°31′13″ v. d.
Nadmořská výška 209 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát RakouskoRakousko Rakousko
Spolková země Dolní Rakousko
Okres Kremže-venkov
Dürnstein
Dürnstein
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 16,8 km²
Počet obyvatel 864 (2018)[1]
Hustota zalidnění 51,4 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta Barbara Schwarz (ÖVP)
Oficiální web www.duernstein.at
E-mail office@duernstein.gv.at
Adresa obecního úřadu Dürnstein 25
3601 Dürnstein
Telefonní předvolba 02711
PSČ 3601
Označení vozidel KR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dürnstein je městečko v Dolním Rakousku v okrese Kremže-venkov. Leží přímo u Dunaje a jde o jeden z nejvýznamnějších turistických cílů regionu Wachau, který je na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Okolí je známé produkcí vína. Na místních vinicích jsou pěstovány především bílé odrůdy. Žije zde 864[1] obyvatel.

Geografie

Dürnstein leží na Dunaji ve Wachau, který odděluje Waldviertel (Lesní čtvrť) od Dunkelsteinerwaldu. Plocha obce je 16,81 kilometrů čtverečních. 59,61 % plochy je zalesněno.

Město sestává z katastrálních území:

  • Dürnstein
  • Oberloiben a Unterloiben
  • další částí obce Dürnsteiner je
  • Waldhütten a Rothenhof.

Dějiny

Hrad Dürnstein.
Věž opatství.

1050: Azzo z Kuenringu první místodržitel kláštera Tegernsee. Smrtí Leutholda z Kuenringu roku 1355 vymřela větev rodu Kuenring-Dürnstein po mužské linii. Panství Dürnstein přešlo na pány z „Maissau“, později na vévodu Albrechta Habsburského, potom na Oldřicha z Ettzingu a roku 1609 na pány ze Zelkingu.[3] Po vymření zdědil Zinzendorfský nový zámek, který roku 1663 prodal rodu Starhembergů, kteří vlastnictví drželi až do roku 1936.[4] V polovině 11. století jej dostali lénem od Babenberků Kuenringové, kteří zde v následujícím století počali s výstavbou hradu.

Kultura a pamětihodnosti

Budovy

V Dürnsteinu

Pohled na město

V Loiben

Vývoj počtu obyvatel

Politika

Starostkou města je Barbara Schwarz, vedoucí kanceláře Günther Eggharter.

V městském zastupitelstvu je po volbách 14. března 2010 15 křesel, která jsou rozdělena podle získaných mandátů:

Partnerská města

Hospodářství a infrastruktura

Neagrárních pracovišť bylo v roce 2001 53, zemědělskými a lesními pracovišti bylo v roce 1999 127. Počet výdělečně činných v místě bydliště bylo v roce 2001 428, což představuje v roce 2001 47,47 %.

Víno z Wachau a s ním spojené lokály sehrávají v cestovním ruchu významnou hospodářskou úlohu. Významné jsou rakouské vinice, které se ve Wachau pěstuje svobodnými vinaři a ti mají vinné sklepy před městskými hradbami Dürnsteinu.

Doprava

Dürnstein leží na "Podunajské pobřežní železnici" a má jedno nádraží společné s Oberloiben východně od obce. Dürnstein je centrálním bodem pro "Dunajskou plavbu" ve Wachau. Spojení "přívozem" (jen pro chodce a cyklisty) je do Rossatz na protějším břehu.

Lázně Kuenringerbad jsou před branami města.

Spolky

  • Spolek ledních sportů Dürnstein/Wachau
  • Spolek dobrovolných hasičů Dürnstein
  • Spolek Kuenringerských aktivit
  • Tenisový klub Dürnstein
  • Volejbalový klub Dürnstein
  • Wachauerská "Trachtengruppe" (hudební skupina, smíšený pěvecký sbor a orchestr mládeže) Dürnstein
  • Unie vodních sportů Wachau (Rudern)
  • Hokejový club Dürnstein (IHC)

Osobnosti

Tato kapitola zahrnuje osobnosti, které zde žili, tak i osoby se zvláštním vztahem k Dürnsteinu

  • Hadmar II. z Kuenringu (1140–1218) - ministeriál, roku 1192 zadržel Richarda Lví srdce, krále Anglie, věznil jej na hradě Dürnstein.
  • Blondel z Nesle (* asi 1155/60 - po 1200) - trubadúr ze severní Francie podle legendy hledající místo, kde je Richard Lví srdce vězněn
  • Hadmar I. z Kuenringu († 1138) - zakladatel hradu
  • Richard I. Lví srdce (1157–1199) - král Anglie, vězeň na hradě Dürnstein
  • Johann Heinrich von Schmitt (1744–1805) – rakouský polní maršál poručík a generální šéf ubytovací správy, jako velitel účastník bitvy u Dürnsteinu, ve které padl
  • Emil Strecker (1841–1925) – německý malíř, žil v Dürnsteinu
  • Hans Ranzoni (1868–1956) - byl rakouský malíř, který po roce 1944 žil v Dürnsteinu.
  • Maximilian Suppantschitsch (1865–1953) – rakouský malíř, od roku 1944 žil v Dürnsteinu.
  • Carl Vaugoin (1873–1949) – křesťansko-sociální politik. Poslední měsíce svého života strávil v klášteře Dürnstein.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dürnstein na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
  2. ↑ a b Homepage des Niederösterreichischen Landesmuseums, Stichwort: Dürnstein, Stand 29. Mär. 2009
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Homepage der Stadt Dürnstein, Stand 29. Mär. 2009
  4. ↑ Hofmann: „Dürnstein"
  5. ↑ a b Kleindel: „Österreich, Zahlen – Daten - Fakten", Sonderausgabe A&M 2004, ISBN 3-902397-49-7
  6. ↑ a b Ameseder a jiné „1000 Jahre Loiben"
  7. ↑ Amtsblatt der Wiener Zeitung vom 25. August 2009

Literatura

  • RENNHOFER, Gottfried: Dürnstein, History of the town and description of the important objects, Edition Kellner, bez vročení
  • KAISER, K., Andreas: Dürnstein Abbey - Wachau, Hofstetter Kunstverlag, bez vročení
  • Franz Eppel: Die Wachau. Nibelungen- und Strudengau. Ihre Kunstwerke, historischen Lebens- und Siedlungsformen. Salzburg 1975, ISBN 3-900173-02-8
  • Rupert Feuchtmüller, Stadtgemeinde Dürnstein (Hrsg.): Dürnstein. Geschichte und Kunst. Katalog der Ausstellung Stift Dürnstein. 22. Mai bis 1. November 1976. Verlag Faber, Krems 1976
  • Irmgard Ameseder, Anton Bodenstein, Gerhard Tribl: 1000 Jahre Loiben. 1002–2002. Betrachtungen. Stadtgemeinde Dürnstein 2002
  • Hofmann: „Dürnstein", Krems 1952

Externí odkazy

Zdroj