Karel Ludvík Rakousko-Uherský

Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský
Karel Ludvík kolem roku 1870
Rodné jméno	Karel Ludvík Josef Maria Habsbursko-Lotrinský
Narození	30. července 1833 Schönbrunn, Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	19. května 1896 (ve věku 62 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí	břišní tyfus
Místo pohřbení	Císařská hrobka ve Vídni
Povolání	politik
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna Řád sv. Ondřeje
Nábož. vyznání	katolicismus
Choť	I. Markéta Saská II. Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská III. Marie Tereza Portugalská
Děti	František Ferdinand Ota František Josef Ferdinand Karel Markéta Sofie Marie Anunciáta Alžběta Amálie
Rodiče	František Karel Habsbursko-Lotrinský Žofie Frederika Bavorská
Rod	Habsbursko-Lotrinští
Příbuzní	Marie Anna Rakouská, František Josef I., Maxmilián I. Mexický a Ludvík Viktor Habsbursko-Lotrinský (sourozenci) Filip Albrecht Württemberský, Duke Carl Alexander of Württemberg[1], Albrecht Evžen Württemberský, Maria Amalia von Württemberg[1], Duchesse Margarete of Württemberg[1] a Maria Theresa Herzogin von Württemberg[1] (vnoučata)
Funkce	člen Panské sněmovny (od 1861)
Znak
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Ludvík (Karl Ludwig Joseph Maria) (30. července 1833 zámek Schönbrunn – 19. května 1896 Vídeň) byl rakouský arcivévoda, mladší bratr rakouského císaře Františka Josefa I. a mexického císaře Maxmiliána I.

Narodil se ve Vídni, jako syn rakouského arcivévody Františka Karla (1802–1878) a jeho manželky Žofie Bavorské (1805–1872), dcery bavorského krále Maxmiliána I. Josefa.

Karel Ludvík již od dětství žil ve stínu svých starších bratří Františka Josefa a Maxmiliána. Nijak zvlášť se nezajímal ani o politiku, ani o svou vojenskou kariéru, ve které to roku 1884, jak se slušelo na člena císařského domu, dotáhl na generála kavalerie. Stal se místodržícím v Tyrolsku a Vorarlbersku, kde se však stal sympatizantem konzervativních klerikálů, kteří nesouhlasili s protestantským patentem, zakotveným do nové ústavy. Z toho důvodu se rozhodl roku 1861 ze své funkce odstoupit a do budoucna se zřekl jakéhokoliv dalšího politického působení. Propříště vystupoval pouze jako reprezentant císařského domu při nejrůznějších slavnostních příležitostech a výstavách, čímž si vysloužil nepříliš lichotivou přezdívku „výstavní arcivévoda“. V roce 1889, po sebevraždě korunního prince Rudolfa, se stal prvním následníkem trůnu a zastupoval císaře i na zahraničních cestách. Oficiálně však následníkem trůnu nikdy jmenován nebyl a vzdal se svých práv ve prospěch svého nejstaršího syna Františka Ferdinanda.

Roku 1896 vykonal, jakožto velmi hluboce věřící člověk, pouť do Svaté země. Zde se napil vody z Jordánu a v důsledku toho nakazil tyfem, na jehož následky po návratu z cesty ve Vídni 19. května 1896 zemřel. Je pohřben v Císařské hrobce ve Vídni v kryptě kapucínského kláštera.

Arcivévoda Karel Ludvík byl třikrát ženat a zplodil celkem šest dětí.

1) 4. listopadu 1856 si vzal v Drážďanech Markétu Saskou (1840–1858), dceru saského krále Jana I. Toto manželství bylo bez potomků.

2) 21. října 1862 si vzal v Benátkách Marii Annunciatu Neapolsko-Sicilskou (1843–1871), dceru krále Obojí Sicílie Ferdinanda II. Z tohoto manželství vzešly následující děti:

• František Ferdinand (18. prosince 1863 – 28. června 1914), následník Rakousko-Uherského trůnu; ⚭ 1900 Žofie Chotková (morganatický sňatek); roku 1914 byl i se svou ženou v Sarajevu zavražděn při atentátu, jenž byl bezprostřední příčinou vypuknutí I. světové války
• Ota František Josef (21. dubna 1865 – 1. listopadu 1906); ⚭ 1886 Marie Josefa Saská; vzhledem k tomu, že jeho starší bratr (a po smrti korunního prince Rudolfa následník trůnu) František Ferdinand se oženil morganaticky a jeho děti tudíž byly z následnictví vyloučeny, stal se Otův starší syn císařem
• Ferdinand Karel (27. prosince 1868 – 12. března 1915), ⚭ 1909 Bertha Czuber (morganatický sňatek)
• Markéta Sofie Rakouská (13. května 1870 – 24. srpna 1902), ⚭ 1893 vévoda Albrecht Württemberský (1865–1939). Zemřela, stejně jako její matka, na tuberkulózu.

3) 23. července 1873 si vzal v Kleinheubachu (Bavorsko) Marii Terezii Portugalskou (1855–1944), dceru portugalského prince a vzdorokrále Michala. Z tohoto manželství se narodily dvě dcery:

• Marie Annunciata (13. července 1876 – 8. dubna 1961), rakouská arcivévodkyně, abatyše Tereziánského ústavu šlechtičen v Praze
• Alžběta Amálie (7. července 1878 – 13. března 1960), rakouská arcivévodkyně, ⚭ 1903 Alois Maria Adolf z Lichtenštejna (17. června 1869 – 16. března 1955), lichtenštejnský princ a rytíř Řádu zlatého rouna

• HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 212–214. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Ludvík Rakousko-Uherský na Wikimedia Commons
• Genealogie-euweb

Zdroj