Karel Gotthard Schaffgotsch
Karel Gotthard hrabě Schaffgotsch (Karel Gotthard říšský hrabě ze Schaffgotsche, svobodný pán z Kynastu a Greiffensteinu / Karl Gotthard Graf von Schaffgotsch, Freiherr zu Kynast und Greiffenstein) (27. července 1706 – 18. prosince 1780) byl slezský šlechtic z rodu Schaffgotschů. Vlastnil rozsáhlý majetek v Dolním Slezsku na polské straně Krkonoš s hradem Kynast, do jeho vlastnictví patřila i Sněžka. Za vlády Marie Terezie zastával několik desetiletí vysoké úřady ve správě Českého království, naposledy byl nejvyšším hofmistrem (1767–1780).[1] Jeho mladší bratr Filip Gotthard Schaffgotsch byl dlouholetým biskupem ve Vratislavi.
Kariéra
Pocházel ze slezské rodové větve starobylého šlechtického rodu Schaffgotschů, narodil se jako druhorozený syn hraběte Jana Antonína Schaffgotsche (1675–1742) a jeho první manželky Marie Františky Serényiové (1679–1707), po matce byl mimo jiné synovcem významného dvořana Karla Antonína Serényiho (1681–1746). Studoval práva na Univerzitě Karlově,[2] po otci zdědil majetek ve Slezsku s hradem Kynast a hraběcí titul, kromě toho byl dědičným hofmistrem ve Slezsku a dědičným sudím ve Svídnici. Nevlastnil statky přímo v Čechách a po válkách o rakouské dědictví se jeho majetek ve Slezsku navíc stal součástí Pruska, ale po otci byl držitelem českého inkolátu a měl řadu rodinných vazeb na českou šlechtu - díky nevlastní matce Anně Novohradské z Kolovrat (1690–1759) byl spřízněn např. s významnou rodinou Kolovratů.[3] Mimo jiné byl přítelem hraběte Josefa Viléma z Nostic, který také vlastnil statky ve Slezsku, či vzdáleným příbuzným dlouholetého nejvyššího purkrabího Jana Arnošta Schaffgotsche. Díky těmto vazbám začal zastávat zemské úřady v Českém království, v roce 1747 byl krátce dvorským sudím, poté nejvyšším zemským sudím (1748–1757); tento post převzal po Filipovi z Kolovrat, s nímž byl přes svou matku také vzdáleně spřízněn. Poté ve funkci nejvyššího komorníka (1757–1760) následoval Františka Leopolda Buquoye, jehož pak vystřídal i v úřadech nejvyššího maršálka (1760–1767) a nakonec nejvyššího hofmistra (1767–1780).[4] Mimo to byl císařským komorníkem a v návaznosti na výkon zemských úřadů i tajným radou.[5]
Rodina
V roce 1731 se oženil s hraběnkou Marií Annou Hatzfeldovou (1711–1784), jejíž otec hrabě František Hatzfeld (1676–1738) vlastnil v Čechách panství Dlažkovice se Skalkou. Měli spolu devět dětí, nejstarší syn Jan Nepomuk Schaffgotsch (1732–1808) nechal krátce po otcově smrti postavit městský palác ve Slezských Teplicích. Další generace této linie žily v Prusku.
Karel Gotthard měl třináct mladších sourozenců, nejvýznamnější z nich byl Filip Gotthard (1716–1795), kníže-biskup vratislavský (1748–1795). Další bratr Antonín Gotthard (1721–1811) byl nejvyšším maršálkem císařského dvora (1798–1803), vlastnil Vlčice v Čechách a Kravaře ve Slezsku. Nejmladší z bratrů Česlav (1725–1781) byl vyšehradským proboštem (1769–1781).
Švagr Karla Gottharda Schaffgotsche, hrabě Karel Bedřich Hatzfeld (1718–1793) zastával vysoké úřady v Čechách, mimo jiné byl nejvyšším kancléřem a rytířem Řádu zlatého rouna.
Odkazy
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný, díl 22.; Praha, 1904 (reprint 2000) ISBN 80-7185-057-8
- ↑ BAKEŠ, Martin: Aristokratičtí studenti na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze v letech 1650–1750 (bakalářská práce); Univerzita Pardubice, 2012 dostupné online
- ↑ Dějiny Rychnova nad Kněžnou a rodu pánů z Kolovrat; Praha, 2000 s. 38 ISBN 80-85228-61-0
- ↑ PALACKÝ, František, CHARVÁT, Jaroslav: Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků; Praha, 1941 dostupné online
- ↑ KOCOURKOVÁ, Eva: Pamětní kniha neboli Erbovník aneb Wappenbuch úředníků zemského soudu jako prostředek sebereprezentace v raném novověku (diplomová práce); Univerzita Karlova, Praha, 2014 s. 78-79
Externí odkazy
Literatura
- Arkadiusz Kuzio-Podrucki: Schaffgotschowie. Dzieje wielkiego rodu z Europy Środkowej, Katowice 2024, ISBN 978-8367152-61-7. (v polštině)
