Filip Gotthard Schaffgotsch

Jeho Vysokodůstojnost (Hochwürden) - v Prusku
Jeho knížecí Milost - v Rakousku
Filip Gotthard Schaffgotsch
biskup vratislavský
Biskup Filip Gotthard Schaffgotsch, portrét ze zámku Jánský Vrch v Javorníku
Biskup Filip Gotthard Schaffgotsch,
portrét ze zámku Jánský Vrch v Javorníku
Církev římskokatolická
Diecéze vratislavská
Období služby 1748–1795
Předchůdce Filip Ludvík ze Sinzendorfu
Nástupce Josef Kristián Hohenlohe
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 1738
Biskupské svěcení 1744
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • kanovník olomoucký (1731–1744)
  • kanovník vratislavský
Osobní údaje
Datum narození 3. července 1715
Místo narození Slezské Teplice, Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Datum úmrtí 5. ledna 1795
Místo úmrtí zámek Jánský Vrch, Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení Slezské Teplice, rodinná hrobka Schaffgotschů
Příbuzní Antonín Gotthard ze Schaffgotsche (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Filip Gotthard ze Schaffgotsche (německy Philipp Gotthard von Schaffgotsch, 3. července 1715, Slezské Teplice – 5. ledna 1795, zámek Jánský Vrch v Javorníku) byl římskokatolický kněz a biskup vratislavský, který se proslul svojí podporou hudby v 18. století. Pocházel ze šlechtického rodu Schaffgotschů.[1]

Život

Jeho rodiči byli hrabě Jan Antonín Schaffgotsch a jeho manželka Anna Terezie hraběnka rozená Kolovrat-Krakovská. Od dětství byl předurčen k církevní kariéře. V roce 1729 obdržel tonzuru. V patnácti letech obdržel nižší svěcení, které mu udělil vratislavský sufragán biskup Sommerfeld.[1] Již během studií na jezuitském Collegiu Romanu v Římě (1731–1734, doktorát z filosofie) se stal kanovníkem v Olomouci (1731, rezignoval 1744), posléze i kanovníkem vratislavským a proboštem u sv. Kříže ve Vratislavi. Kněžské svěcení přijal roku 1738, po obsazení Slezska Fridrichem II. v první slezské válce roku 1741 prosadil panovník, aby se stal koadjutorem vratislavského biskupa Sinzendorfa (1744, tehdy přijal i biskupské svěcení), po jehož smrti roku 1748 se stal sídelním knížetem-biskupem vratislavským. Vzhledem k tomu, že v průběhu sedmileté války podporoval Rakousko (roku 1757 sloužil ve Vratislavi Te Deum za vítězství císařských vojáků, k němuž nakonec nedošlo), upadl do Fridrichovy nemilosti. V letech 1763–1766 byl držen v zajetí, odkud uprchl do Jeseníku, odkud spravoval rakouskou část své diecéze. Pruskou část spravoval světící biskup, nejprve Jan Mořic Strachwitz a od roku 1781 Antonín Ferdinand Rothkirch.

Biskup Schaffgotsch se usídlil na zámku Jánský Vrch v Javorníku, který se díky němu stal hospodářským a kulturním centrem celého kraje. Na zámku založil biskupskou kapelu a zřídil pro ni kruhový hudební sál, působil a tvořil tam slavný skladatel Karl Ditters von Dittersdorf i jiní skvělí hudebníci. Biskup ovšem zanedbával hospodářskou správu svých statků, takže mu v roce 1785 císař Josef II. zabavil jeho statky a dosadil do Javorníku nucenou správu, která skončila až roku 1790. Biskup Schaffgotsch krátce na to zemřel a byl pochován v rodinné hrobce ve Slezských Teplicích.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Filip Gotthard Schaffgotsch. www.mestojavornik.cz [online]. Město Javorník [cit. 2022-3-3]. Dostupné online. 

Literatura

  • Ulrich Schmilewski, heslo Schaffgotsch, in: Neue Deutsche Biographie (NDB) sv. 22, Duncker & Humblot, Berlin 2005, str. 536–538.
  • A. Kuzio-Podrucki, Das Haus Schaffgotsch. Das wechselvolle Schicksal einer schlesischen Adelsdynastie. Tarnowskie Góry 2009, ISBN 978-83-61458-32-6
  • A. Kuzio-Podrucki, Schaffgotschowie. Zmienne losy śląskiej arystokracji. Bytom 2007, ISBN 978-83-923733-1-5
  • Colmar Grünhagen, heslo Schaffgotsch, Philipp Gotthard Graf v. in: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB) sv. 30, Duncker & Humblot, Leipzig 1890, str. 545–548.
  • Konrad Fuchs, heslo Philipp Gotthard von Schaffgotsch in: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL), sv. 8, Herzberg 1994, ISBN 3-88309-053-0, sl. 1568–1569.
  • SKŘIVÁNEK, František; TOVAČOVSKÝ, Jaroslav. Vratislavští biskupové v dějinách Slezska : se zvláštním zřetelem na jejich životopisy a heraldiku. Praha: ONYX ; Klub pro českou heraldiku a genealogii, 2004. 118 s. ISBN 80-86788-15-6, ISBN 80-902907-7-9. 

Externí odkazy

Zdroj