Karel František z Lichtenštejna

Karel František Antonín princ z Lichtenštejna
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1861 – 7. dubna 1865
Panovník František Josef I.
Nejvyšší hofmistr císařského dvora
Ve funkci:
1849 – 1865
Panovník František Josef I.
Předchůdce Karl Ludwig Grünne
Nástupce Konstantin Hohenlohe-Schillingsfürst
C. k. tajný rada
C. k. komorník
Ředitel jezdeckého ústavu v Salcburku
Ve funkci:
1836 – 1842
Panovník Ferdinand V.
Vojenská služba
Hodnost 1826: major, 1829: plukovník, 1834: generálmajor, 1844: polní podmaršál, 1851 generál jízdy
Narození 23. října 1790
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 7. dubna 1865 (ve věku 74 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení Lichtenštejnská hrobka v Moravském Krumlově
Choť (1819) Františka Bruntálská z Vrbna (1799–1863)
Rodiče Karel z Lichtenštejna (1765–1795) a Marie Anna z Khevenhüller-Metsche (1770–1849)
Příbuzní děd: František Antonín Khevenhüller-Metsch (1737–1797)
tchán: Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna (1761–1823)
Profese důstojník a politik
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1852 rakouský Řád zlatého rouna (č. 950)
Commons Karl Franz Anton von Liechtenstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel František Antonín princ z Lichtenštejna (německy Karl Borromäus Franz Anton Prinz von und zu Liechtenstein, 23. října 1790, Vídeň – 7. dubna 1865 tamtéž[1]) byl rakouský generál a dvořan z rodu Lichtenštejnů. Od mládí sloužil v armádě a zastával vysoké funkce ve vojenské administraci, v roce 1851 dosáhl hodnosti generála jízdy. V letech 1849–1865 zastával funkci nejvyššího císařského hofmistra. Vlastnil rozsáhlé statky na Moravě (Moravský Krumlov, Velké Losiny).

Životopis

Princ Karel z Lichtenštejna (litografie, 1820)

Pocházel z knížecí rodiny Lichtenštejnů, patřil k mladší linii označované jako karlovská sekundogenitura, kterou založil polní maršál Karel z Lichtenštejna (1730–1789). Narodil se ve Vídni jako starší syn prince Karla z Lichtenštejna (1765–1795), který zahynul v souboji, matkou byla hraběnka Marie Anna z Khevenhüller-Metsche (1770–1849), dcera nejvyššího dvorského maršálka Františka Antonína Khevenhüllera. Karel František měl ještě mladšího bratra Leopolda (1792–1800), který zemřel v dětství. Otce ztratil v pěti letech, do jeho plnoletosti zajišťovala správu majetku poručnická správa. Po otci zdědil na jižní Moravě rozsáhlé panství Moravský Krumlov, poručníci pak v roce 1802 přikoupili od zadlužených Žerotínů panství Velké Losiny na severní Moravě.

Karel studoval soukromě, v roce 1810 vstoupil do armády a zúčastnil se napoleonských válek, mezitím jako plnoletý převzal správu zděděných majetků na Moravě (Moravský Krumlov, Velké Losiny). V roce 1813 dosáhl hodnosti rytmistra, v roce 1819 po sňatku z armády odešel a věnoval se správě majetku. V roce 1824 znovu vstoupil do armády a rychle postupoval v hodnostech ( v roce 1826 byl majorem a v roce 1829 plukovníkem). V roce 1834 dosáhl hodnosti generálmajora a v letech 1836–1842 byl ředitelem jezdeckého ústavu v Salcburku. Od roku 1842 byl členem dvorské válečné rady a v roce 1844 byl jmenován polním podmaršálem. V letech 1849–1865 zastával funkci nejvyššího hofmistra císařského dvora a v roce 1851 byl povýšen do hodnosti c. k. generála jízdy.

Mimo jiné byl c.k. tajným radou a komořím, v roce 1861 byl jmenován dědičným členem rakouské panské sněmovny. V roce 1852 se stal rytířem Řádu zlatého rouna (spolu se svým zetěm knížetem Ferdinandem z Trauttmansdorffu).

I když byl svými funkcemi vázán k trvalému pobytu ve Vídni, věnoval se správě svých majetků na Moravě a řadu úprav na zámku i v parku podnikl například ve Velkých Losinách. V roce 1853 přikoupil za 400 000 zlatých velkostatek Budkov, který byl určen jako majetkové zázemí pro nejmladšího syna Rudolfa. V roce 1858 do rodového majetku přibyl ještě velkostatek Hostim.

Zemřel ve Vídni, pohřben je v rodové hrobce v Moravském Krumlově.

Rodina

V roce 1819 se oženil s hraběnkou Františkou (Fanny) Bruntálskou z Vrbna (1799–1863), c.k. palácovou dámou, dcerou nejvyššího komořího Rudolfa Bruntálského z Vrbna. Měli spolu devět dětí, po vymření mužského potomstva karlovské linie přešly velkostatky Moravský Krumlov, Hostim a Budkov na spřízněné rodiny Kinských, Trauttmansdorffů a Salmů, Velké Losiny převzala vládnoucí knížecí linie.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matrika zemřelých 1859–1945, rok 1865, Moravský Krumlov (číslo knihy 14278), pag. 28 [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj