Karel Belcredi

Karel Belcredi
Erb rodu Belcredi
Erb rodu Belcredi
Předseda Svazu moravských velkostatkářů
Narození 24. září 1893
Líšeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 18. září 1972 (ve věku 78 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Choť Therese, roz. Kálnoky de Köröspatak (1893–1969)
Rodiče Ludvík Egbert Belcredi (1856–1914) a Marie z Franckensteinu (1859–1938)
Děti 1. Ludvík Hugo (1921–1981)
2. Marie Therese, provd. Lobkowiczová (1922–1978)
3. Hugo (* 1923)
4. Richard Mořic (1926–2015)
5. Egbert (* 1938)
Příbuzní bratr: Egbert Belcredi (1887–1932)
sestra: Marie Anna Belcredi (1888–1968)
bratr: Jiří Belcredi (1889–1890)
bratr: Richard Belcredi (1891–1956)
sestra: Anna Belcredi (1896–1898)
bratr: Jiří Jindřich Belcredi (1902–1973)
děd: Richard Belcredi (1823–1902)
Alma mater Právnická fakulta Německé univerzity v Praze
Profese ekonom, zemědělec a podnikatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Jiří Belcredi (24. září 1893 Líšeň[1] – 18. září 1972 Vídeň),[2] celým jménem Karel Jiří Richard Max Belcredi, byl moravský šlechtic z rodu Belcredi.

Život

Narodil se 24. září 1893 v Líšni (dnes součást Brna) jako syn poslance Říšské rady a Moravského zemského sněmu, hraběte Ludvíka Egberta Belcrediho (4. února 1856 Znojmo – 6. září 1914 Líšeň) a jeho manželky (sňatek 15. červenec 1885 Ullstadt) Marie von Franckenstein (25. prosinec 1859 Mnichov – 9. srpen 1938 Gmunden). Měl šest sourozenců.

Byl majitelem zámku Líšeň[zdroj?] a předseda Svazu moravských velkostatkářů.[3] Byl vynikající zemědělský odborník a ekonom.[3] Byl aktérem všech tří deklarací české šlechty v letech 1938 a 1939 a prohlášení v září 1939 podepsali i jeho bratři Richard (1891–1956) a Jindřich (1902–1973). Za války byla na panství a majetek uvalena nucená správa.

Od roku 1940 zastával Karel Belcredi paradoxně čelný post Moravské zemské skupiny v rámci Českého svazu pro spolupráci s Němci (ČSSN). Jeho nominace i jmenování souvisely s taktikou Emila Háchy mít tuto kolaborantskou organizaci pod kontrolou.[zdroj?] Protektorátní prezident nechtěl připustit, aby se vedoucích pozic chopili pravicoví extremisté. Karel Belcredi pak v tomto duchu pokračoval na Moravě. Nepřijímal žádosti o členství od osob, u kterých předpokládal upřímné sepětí s nacistickou říší, zakládal fiktivní okresní pobočky, které nevykazovaly žádnou činnost a důsledně hájil autonomii Moravské zemské skupiny. Ta byla díky ní dlouhé měsíce imunní vůči mediálním kritikům i moravským kolaborantům, kteří si v Praze stěžovali na pasivitu.

Po skončení války byl rodině navrácen majetek. Po komunistickém převratu v dubnu 1948 emigroval s manželkou a nejmladším synem do Rakouska. Ve Vídni se stal ředitelem továrny na zpracování dřevotřísky NOVOPAN a.s.

Rodina

Karel Belcredi se 5. června 1920 v Letovicích oženil s Theresií Marií Elisabeth Helenou Antonií Venerandou Kálnoky de Köröspatak (14. listopad 1893 Olomouc – 8. říjen 1969 Vídeň), dcerou Huga Leopolda hraběte Kálnoky de Köröspatak (2. červen 1844 Letovice – 23. květen 1928 Letovice) a jeho druhé manželky (sňatek 4. leden 1892 Vídeň) Marie hraběnky zu Herberstein (27. duben 1857 Štýrský Hradec – 20. říjen 1943 Letovice) . Měli spolu pět potomků (čtyři syny a jednu dceru):

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Jiljí Brno-Líšeň
  2. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R.; OPPELT, Robert. Almanach českých šlechtických rodů 2024. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2023. 416 s. ISBN 978-80-85955-53-8. S. 60. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2024. 
  3. ↑ a b DOČEKAL, Boris. Osudy českých šlechticů. Jihlava: Listen, 2002. 144 s. ISBN 80-86526-00-3. S. 56. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj