Karel Batelka
plk. Karel Batelka | |
---|---|
![]() | |
Narození |
20. srpna 1919 Vysoké Popovice ![]() |
Úmrtí |
18. června 2006 (ve věku 86 let) Jihlava ![]() |
Národnost | česká |
Povolání | palubní střelec |
Zaměstnavatel | Royal Air Force |
Znám jako | os. č. J-777, RAF 787947 |
Choť | ano |
Děti | tři děti |
Příbuzní | sestra Marie |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Batelka (20. srpna 1919 Vysoké Popovice – 18. června 2006 Jihlava) byl český palubní střelec 311. československé bombardovací perutě.
Život
Před druhou světovou válkou
Katel Batelka se narodil 20. srpna 1919 ve Vysokých Popovicích na Brněnsku. Vyučil se mechanikem.
Druhá světová válka
Po německé okupaci opustil Karel Batelka v dubnu 1939 ilegálně Protektorát Čechy a Morava a přes Polsko a Švédsko odešel do Francie, kde podepsal závazek do cizinecké legie. Po vypuknutí druhé světové války byl přeřazen ke vznikající Československé armádě v zahraničí konkrétně k 1. pěšímu pluku. Prezentován byl 26. září 1939 v Agde. Po pádu Francie v červnu 1940 se evakuoval do Spojeného království. Zde byl přijat do Royal Air Force v ještě v roce 1940 působil jako mechanik u 310. československé stíhací perutě. Následně byl vycvičen na palubního střelce a v roce 1941 zařazen k 311. československé bombardovací peruti. Dne 17. ledna 1942 se účastnil náletu na Brémy ve stroji Vickers Wellington B Mk.Ic T2971 KX-J pod velením Jindřicha Svobody, který byl nad územím Nizozemska zasažen protiletadlovou palbou. Během pokusu o nouzové přistání Jindřich Svoboda, Jaromír Brož a Rudolf Mašek zahynuli, Karel Batelka byl s otřesem mozku a popáleninami zajat. Po vyléčení byl držen mj. v internačním táborech u Barthu a u Zaháně. Jeho rodiče byli v roce 1942 rovněž na půl roku uvězněni. Dne 25. srpna 1944 byl převezen na pražskou úřadovnu gestapa v Petschkově paláci a obviněn z velezrady, konce druhé světové války se ale dožil. Osvobozen byl americkými vojáky 16. dubna 1945 na hradě Colditz. Dosáhl hodnosti rotmistra.
Po druhé světové válce
Po návratu do Československa pokračoval Karel Batelka v armádní službě. Dosáhl hodnosti kapitána. Po komunistickém převratu byl v roce 1949 propuštěn z armády a začal pracovat jako dělník. Do důchodu odešel v roce 1962. V roce 1990 byla vydána kniha jeho válečných vzpomínek Z bombardéru za mříže (Svět křídel, ISBN 80-85280-01-9).[1] V roce 1991 byl rehabilitován a povýšen do hodnosti plukovníka v záloze. Zemřel 18. června 2006 v Jihlavě.
Vyzanemenání
- Československý válečný kříž 1939
- Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
- Československá medaile za zásluhy I. stupně
- Pamětní medaile československé armády v zahraničí
- Hvězda 1939–1945
- Evropská hvězda leteckých posádek
- Vítězná medaile (Spojené království)
Odkazy
Literatura
- Přežil pád letadla i věznění v Brémách. Zachránila ho stará fotka s knírem (článek na Idnes.cz, 2021)
- Halka Horká - Zapomenutý Nebeský jezdec z Vysokých Popovic (článek na stránkách Mikroregionu Kahan
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Batelka na Wikimedia Commons
- Karel Batelka na stránkách Leopold Šrom a moravští letci RAF
- Batelka, Karel na stránkách Válka.cz