Kaple svaté Kunhuty (Hojsova Stráž)

Kaple svaté Kunhuty
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Plzeňský
Okres	Klatovy
Obec	Železná Ruda
Lokalita	Hojsova Stráž
Souřadnice	49°14′30,78″ s. š., 13°12′22,11″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	plzeňská
Vikariát	klatovský
Farnost	Nýrsko
Status	kaple
Zasvěcení	Kunhuta Lucemburská
Další informace
Adresa	Železná Ruda, Česko Česko
Kód památky	22131/4-3793 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutní kaple svaté Kunhuty je barokní stavba z 18. století, postavená na místě starší kaple z počátku 15. století. Stojí v osadě Prenet pod stejnojmenným vrchem na severozápadní Šumavě, na katastrálním území vsi Hojsova Stráž.

Vrch Prenet se nachází v severo-západní části Šumavy a je součástí hřebenu vedoucího z Pancíře nad Železnou Rudou přes Můstek. Od Prenetu cesta klesá k obci Zelená Lhota.

První písemná zpráva o osídlení Prenetu pochází z roku 1040 a je spojena s vybíráním tzv. prenetského cla na obchodní cestě^[1]. Ta vedla z bavorského Zwieselu přes Železnou Rudu, kde vystoupala na Pancíř a pak přes Můstek se dostala na Prenet, z něhož pak klesala směrem ke Klatovům. Ve středověku byla pro obchod obdobně významná jako cesta vedoucí z bavorského Pasova do Prachatic. Většinou šlo o dopravu soli, kůží a později i stříbra. V té době byl hřeben bez lesů, což umožňovalo dobrou orientaci v kraji. Zdejší území bylo v držení českých králů od dob Přemyslovců a většinou bylo v zástavě pánů z Janovic nad Úhlavou. Postupem doby v těchto místech vznikla osada, v níž se pocestní zastavovali k odpočinku. V roce 1408 zde pan Bohuslav Racek z Janovic nechal postavit kapli a dům pro celníka. Kaple spadala původně pod nedalekou faru v Dešenicích, ale její určení se v průběhu doby měnilo. Od roku 1850 byl Prenet i s výstavbou připojen k Hojsové Stráži.

Kaple sv. Kunhuty byla postavena v jednoduchém gotickém stylu a dodnes si zachovala původní podobu. Byla i známým poutním místem pro přilehlé okolí, kde se kromě osad nacházely na svazích roztroušené jednotlivé dvory. Prenetský svah byl nejvíce zalidněn v 19. století. Po skončení 2. světové války byla osada vylidněna v důsledku odchodu německého obyvatelstva. Svahy byly zalesněny v 50. létech 19. století a okolní kraj změnil svůj vzhled.

Interiér kaple je na horské podmínky poměrně prostorný a byl umělecky i hodnotou výzdoby vyvážený. Po opuštění místa německými obyvateli a zalesnění hřebene i obou svahů Prenetu chátral jak exteriér, tak i interiér. Do současné doby se zachoval poškozený oltář a obraz sv. Kunhuty, které byly při nedávné renovaci opraveny.^[2] K obnově kaple přispělo značnou měrou Občanské sdružení Společnost Hojsova Stráž a též jednotlivci finančními dary.

Zdroj