Kaple svatého Diviše (Hracholusky)

Kaple svatého Diviše
ve Hracholuskách
Kaple svatého Diviše se sochou svatého Jana Nepomuckého
Kaple svatého Diviše se sochou svatého Jana Nepomuckého
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Plzeňský
Okres Plzeň-sever
Obec Úlice
Lokalita Hracholusky
Souřadnice
Kaple svatého Diviše
Kaple svatého Diviše
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze plzeňská
Architektonický popis
Stavební sloh barokní
Výstavba 1682
Další informace
Kód památky 24885/4-1242 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kaple sv. Diviše

Kaple svatého Diviše je římskokatolická kapleHracholuskáchÚlicokrese Plzeň-sever zasvěcená svatému Divišovi. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1] Dochovaná podoba je výsledkem opravy z počátku 21. století.[2]

Historie

Kapli v Hracholuskách chtěl založit už rytíř Diviš Protiva Černín z Chudenic, ale roku 1674 zemřel a vdova nebyla schopná stavbu realizovat. Při odkazu panství si však vymínila, že dědic kapli vystaví. Vilém Leopold z Říčan tedy 18. března 1681 požádal o povolení stavby, které bylo kladně vyřízeno a kaple roku 1862 postavena.[3]Emanuel Poche uvádí jako rok výstavby až 1687.[4] Mše za Diviše Protivu se v kapli sloužila vždy 8. října až do třicátých let dvacátého století.[5] Jan Albert Vidršpergár z Vidršperku nechal roku 1735 klenbu v kapli vymalovat výjevy ze života Ježíše a Panny Marie.[6] Další majitelé hracholuského zámku, kterými byli manželé Vančurovi z Řehnic, do kaple koupili varhany a nechali přimalovat erby dřívějších majitelů.[7] Roku 1883 nechal majitel panství, doktor Antonín Jaksch pod kaplí zřídit rodinnou hrobku přístupnou schodištěm od západu. Po smrti v roce 1887 v ní byl pohřben spolu s manželkou Karolínou, rozenou von Helli, která zemřela již roku 1859.[8]

Stavební podoba

Raně barokní[4] kaple má šestiboký půdorys a střechu zakončenou lucernou. K ní přiléhá věž, v jejímž přízemí se nachází sakristie.[3] V sousedství kaple stojí barokní socha svatého Jana Nepomuckého z doby okolo roku 1740.[4][9]

Zařízení

Většina původního zařízení kaple se ztratila. Roku 1974 začalo restaurování oltáře, ale pro nedostatek prostředků bylo zastaveno a obnoveno v roce 1987. Během první poloviny devadesátých let dvacátého století byl hlavní oltář odvezen a později zmizela také kazatelna. Nyní je rozvilinový oltář bez sochařské výzdoby prezentován v poutním kostele v Mariánské Týnici spravovaném Muzeem a galerií severního Plzeňska. Na místě se dochovala se pouze oltářní mensa a torzo varhan umístěné na kruchtě.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-04-01]. Identifikátor záznamu 135968 : Kaple sv. Diviše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ROŽMBERSKÝ, Petr; NOVOBILSKÝ, Milan. Hracholuská kaple a zámek. 1. vyd. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2001. 32 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 24). ISBN 80-902692-6-5. S. 27. Dále jen Rožmberský, Novobilský (2001). 
  3. a b Rožmberský, Novobilský (2001), s. 9
  4. a b c Umělecké památky Čech. A/J. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Hracholusky, s. 468. 
  5. Rožmberský, Novobilský (2001), s. 10
  6. Rožmberský, Novobilský (2001), s. 13
  7. Rožmberský, Novobilský (2001), s. 14
  8. Rožmberský, Novobilský (2001), s. 16
  9. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-04-01]. Identifikátor záznamu 160206 : socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj