Kaple svaté Máří Magdaleny (Chelčice)

Kaple sv. Máří Magdalény Na Lázni (Chelčice)
	Kaple a její vchod
Místo
Stát	Česko
Obec	Chelčice
Souřadnice	49°7′23,67″ s. š., 14°10′43,44″ v. d.
	Kaple Maří Magdalény
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Farnost	Chelčice
Status	kaple
Zasvěcení	Marie Magdalena
Datum posvěcení	1663
Architektonický popis
Stavební sloh	barokní
Výstavba	1660-1663
Další informace
Kód památky	45442/3-4135 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple svaté Máří Magdalény Na Lázni je osaměle stojící kaple na louce nedaleko pramene léčivé vody, a někdejšího hospodářského dvora s lázní, nyní hospody čp. 43, v katastrálním území obce Chelčice v okrese Strakonice v Jihočeském kraji. Od 3.5.1958 je chráněna jako kulturní památka ÚKSPP kat. č.1000157887

Poloha

Kaple je situována východně od obce Chelčice na prameni, který vede ZV směrem od pole při obci Chelčice, severně od obce Libějovic, v lokalitě zvané "Na Lázni". Asi 300 metrů od kaple směrem jihovýchodním vede silnice od Libějovic a při ní je bývalý zemědělský dvůr čp. 43, zvaný Na Lázni. Kolem kaple vede z Vodňan k poutní kapli v Lomci značená modrá turistická cesta, nazývaná Stezka Julia Zeyera, cyklotrasa č. 1099 a navazuje na ni Libějovická alej, vysazená v letech 1770-1772.

Historie

Pramen vyvěrající na poli východně od obce Chelčice jako studánka podle legendy v 50. letech 17. století uzdravil z nevyléčitelné nemoci chromou manželku majitele libějovického panství a v letech 1656-1661 hejtmana R. T. Bauera. Opakované koupele ve vodě přičítala zázračné moci Panny Marie, ke které se modlila. Z vděčnosti zavěsila na strom tabulku s vyobrazením Panny Marie a s popisem zázraku. Pověst o zázračné moci vody přivedla k prameni další nemocné, kteří vydávali svědectví o svém uzdravení.

Raně barokní centrální kapli dal v letech 1660-63 postavit u léčivého pramene generál Karel Albert hrabě Buquoy (1607-1667) na své náklady. Zvolil zasvěcení na památku své matky Marie Magdaleny (1573–1654), lombardské hraběnky de Biglia, a po její matce z rodu Viscontiů.^[1] Papežská konzistoř kapli uznala za římskokatolickou svatyni a udělila jí roku 1673 papežskou licenci pro konání bohoslužeb. Kaple během druhé světové války zpustla a její devastaci zastavila teprve dílčí oprava z roku 1974. Kompletní obnova pláště následovala po roce 2000. Interiér na svou rekonstrukci ještě čeká. Jihovýchodně od kaple je v zalesněném terénu bývalý hospodářský dvůr čp. 43, který byl roku 1768 upraven na lázně;^[2] ty byly v provozu do 30. let 20. století, poté zpustly a ohradní zeď byla pobořena. V současné době zde byl obnoven provoz zahradní (lesní) hospody, stojí jen hrubě omítnutá vstupní brána bez vrat a v roce 2021 probíhají uvnitř dvora stavební práce.

Architektura

Kaple byla postavena na půdorysu nepravidelného šestiúhelníka, se šestibokou střechou, šestibokou jehlancovou věží konkávně projmutou a završenou nástavbou lucerny s cibulovitou bání. Ve stěnách má pouze dvě okno a polokruhovým záklenkem v kamenném ostění, kryté okenicí. Na opačné straně je vchod s pravoúhlým kamenným ostěním a dveřmi pobitými železnými pláty. Osvětlení zajišťují tři obdélná okénka v lucerně. Střecha má prejzovou keramickou krytinu. Omítky zdiva jsou žluto-bílé. Architekt stavby není znám, podle jejího rustikálního charakteru šlo o dílo venkovského stavitele. V interiéru se údajně dochoval obraz Panny Marie.^[3] Historická podoba interiéru zatím nebyla obnovena.

Odkazy

Reference

↑ rodokmen. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2021-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-08.
↑ Marie PAVLÁTOVÁ (editorka) a Marek Ehrlich:Zahrady a parky jižních Čech. Vydala Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Praha c2004, s. 363-364; ISBN 80-902910-6-6
↑ Podle informační tabule poblíž kaple

Literatura

Staniskav BURACHOVIČ: Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Libri Praha 2001, s. 203-204; ISBN 80-7277-049-7
Emanuel POCHE (ed.): Umělecképamátky Čech. A-J. Academia Praha 1978