Kalidou Koulibaly

Kalidou Koulibaly
Kalidou Koulibaly (2022)
Kalidou Koulibaly (2022)
Osobní informace
Datum narození 20. června 1991 (32 let)
Místo narození Saint-Dié-des-Vosges, Francie Francie
Výška 186 cm
Klubové informace
Současný klub Saúdská Arábie Al Hilal
Pozice střední obránce
Mládežnické kluby*
1999–2004
2004–2006
2006–2009
2009–2010 		Francie SR Saint-Dié
Francie Metz
Francie SR Saint-Dié
Francie Metz
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2010–2012
2012–2014
2014–2022
2022–2023
2023–		 Francie Metz
Belgie Genk
Itálie Neapol
Anglie Chelsea
Saúdská Arábie Al Hilal 		04100(1)
06400(3)
2360(13)
02300(2)
00000(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2011
2015–0000 		Francie Francie U20
Senegal Senegal 		00600(0)
07100(1)
Úspěchy
Belgický fotbalový pohár
Zlatá medaile 2012/2013 KRC Genk
Italský fotbalový pohár
Zlatá medaile 2019/2020 SSC Neapol
Italský superpohár
Zlatá medaile 2014 SSC Neapol
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k
21. 6. 2023
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k
21. 6. 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kalidou Koulibaly (* 20. června 1991 Saint-Dié-des-Vosges) je senegalský profesionální fotbalista francouzského původu, který působí v saúdském klubu Al Hilal FC. Na mládežnické úrovni reprezentoval Francii, v seniorské kategorii reprezentuje Senegal.

Se Senegalem se probojoval do finále Afrického poháru národů 2019, do toho však kvůli obdrženým kartám nemohl nastoupit a Senegal následně podlehl Alžířsku.[1]

Klubová kariéra

S profesionálním fotbalem začal ve francouzském klubu FC Metz, odkud v létě 2012 přestoupil do belgického KRC Genk.[2]

Neapol

Do italského klubu SSC Neapol přišel v létě 2014.[3][4] Neapoli se nepodařilo proniknout do základní skupiny Ligy mistrů UEFA 2014/15, Koulibaly se tak představil v základní skupině I Evropské ligy, kde se kampánský klub střetl s AC Sparta Praha (Česko), ŠK Slovan Bratislava (Slovensko) a BSC Young Boys (Švýcarsko).[5] S týmem postoupil do jarního šestnáctifinále EL.[6]

Dne 22. prosince 2014 získal s Neapolí italský Superpohár po výhře v penaltovém rozstřelu nad Juventusem, hrálo se v katarském Dauhá. Koulibaly proměnil rozhodující penaltu.[7][8]

Koulibalyho sice v průběhu léta oslovila nabídka z londýnské Chelsea, vedení italského celku ovšem mělo v plánu ho udržet a to se mu povedlo, v září 2019 navíc došlo na prodloužení smlouvy do června 2021.[9]

Neapol zahájila ligovou sezónu 2017/18 nadějně a po pěti kolech držela první místo a maximum 15 bodů. Právě v 5. kole se Koulibaly gólově prosadil a přispěl k výhře 4:1 venku 20. září na Laziu.[10] Další gól dopravil do sítě Cagliari v 7. kole, které se hrálo první den v říjnu a Neapol vyhrála 3:0. Neapol tímto zaznamenala rekordní sérii sedmi ligových výher za sebou.[11] Série výher byla ukončena 21. října Interem Milán (10. kolo), který v Neapoli dokázal remizovat 0:0.[12] Ve 34. kole italské ligy 22. dubna 2018 se gólově prosadil na půdě Juventusu přesnou hlavičkou v 90. minutě. Neapol se vítězstvím 1:0 přiblížila Juventusu na bod se čtyřmi zápasy do konce soutěže.[13] V kole následujícím ale Koulibaly Neapoli nepomohl, na hřišti Fiorentiny totiž po šesti minutách obdržel červenou kartu a Neapol týmu La Viola podlehla 0:3.[14] Další ligový zápas proti Turínu FC tak nemohl ovlivnit, bez něj Neapol remizovala doma 2:2. Ve 36. kole byl již zpátky v sestavě a povedeným výkonem se zaskvěl proti Sampdorii a jeho tým vyhrál 2:0.[15] Juventus ale předchozích zaváhání Neapole využil a získal pro sebe Scudetto, trenér Maurizio Sarri tak na trofej nedosáhl.[16] Neapol tedy skončila v lize druhá. O budoucnosti Koulibalyho se v létě hodně spekulovalo v souvislosti s možným stěhováním do Chelsea. Ta nebyla jediným anglickým nápadníkem, jelikož o realizaci transferu následně usiloval Manchester United. Koulibaly však veškeré spekulace utnul v srpnu, když podepsal nový pětiletý kontrakt s italským klubem.[17]

Ačkoli ani v sezóně 2018/19 s Neapolí nezískal Scudetto (italský mistrovský titul), došel si pro individuální ocenění – byl totiž zvolen nejlepším obráncem v Serii A za daný ročník.[18]

V pohárovém finále o Coppu Italia hraném 17. června 2020 čelil Koulibaly mužstvu Juventusu. Neapol pohár získala, poté co uspěla 4:2 v penaltovém rozstřelu.[19]

Koulibaly se s Neapoli rozloučil po dlouhých osmi letech, když odešel do Chelsea, která o něj přitom poprvé projevila zájem již roku 2016. Všesti z osmi let pod jeho dohledem patřila mezi tři nejlepší defenzívy v Serii A. Za toto období byl hned čtyřikrát zvolen do oficiálního týmu sezony, v čemž ho předčí pouze Gianluigi Buffon a Giorgio Chiellini.[20]

Chelsea

V létě 2022 přestoupil Kalidou Koulibaly do londýnské Chelsea, kde měl nahradit odcházejícího Antonia Rüdigera a připojil se ke krajanovi ze Senegalu Édouardovi Mendymu. Blues měli za afrického obránce se všemi bonusy zaplatit až 40 milionů eur. Koulibaly podepsal smlouvu na čtyři roky s opcí na další.[20]

Koulibaly debutoval v novém dresu 6. srpna 2022, kdy pomohl Chelsea k výhře na půdě Evertonu, zápas však nedohrál vinou zranění.[21][22] Svůj první gól vstřelil při domácím debutu na Stamford Bridge o týden později, a to při remíze 2:2 s Tottenhamem.[23] Koulibaly nedohrál úvodní čtvrtfinále Ligy mistrů na hřišti Realu Madrid, když kvůli zdravotním problémům střídal v 55. minutě.[24] Obránce Chelsea čekala několikatýdenní pauza, kvůli níž přišel i o odvetu čtvrtfinále Ligy mistrů.[25]

Al Hilal

Koulibaly v létě 2023 přestoupil do saúdského klubu Al Hilal, se kterým podepsal tříletou smlouvu.[26][27]

Reprezentační kariéra

Francie

Koulibaly působil v mládežnickém výběru Francie v kategorii U20.

Senegal

V A-mužstvu Senegalu debutoval v roce 2015.[28]

Byl jednou z opor Senegalu na Africkém poháru národů 2019, kde se jeho tým probojoval do finále. Do toho však kvůli obdrženým kartám nemohl nastoupit a Senegal následně podlehl Alžířsku.[1]

Představil se na pro Senegal třetím světovém mistrovství, které v listopadu a prosinci 2022 pořádal Katar. Při absenci hvězdného útočníka Sadia Maného byl hlavní oporou a nosil kapitánskou pásku. Úvodní skupinové utkání 21. listopadu prohrál Senegal s Nizozemskem 0:2.[29] O čtyři dny později nastoupil k vítěznému utkání proti pořadatelům z Kataru, který byl v důsledku porážky 1:3 prvním vyřazeným týmem turnaje.[30] Dne 29. listopadu potřeboval Koulibaly ve třetím skupinovém utkání se svými spoluhráči porazit Ekvádor. Za nerozhodného stavu vstřelil vítězný gól na 2:1 a svůj první gól za národní tým. Afričané postoupili do osmifinále.[31]

Úspěchy

Klubové

KRC Genk

  • 1× vítěz belgického poháru – 2012/13

SSC Neapol

Reprezentační

Senegal

Individuální

  • Nejlepší jedenáctka Serie A – 2015/16,[32] 2016/17,[33] 2017/18,[34] 2018/19[35]
  • 2× Senegalský fotbalista roku – 2017, 2018

Zdroj:[36]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Mané, nebo Mahrez? Senegal ve finále hostí neporažené Alžírsko. Eurofotbal [online]. 2019-07-19 [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ Kalidou Koulibaly is van Genk. Gazet van Antwerpen [online]. 2012-06-29 [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  3. ↑ UFFICIALE - Koulibaly al Napoli | Goal.com Italia. www.goal.com [online]. 2014-07-01 [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. (italsky) 
  4. ↑ Napoli, arriva il primo colpo. Visite e firma per Koulibaly. la Repubblica [online]. 2014-05-19 [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. (italsky) 
  5. ↑ Hamšík a Higuaín dali góly, Slovan s Neapolom prehral 0:2. sportnet.sme.sk [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ↑ Archivovaná kopie. www.profutbal.sk [online]. [cit. 2014-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-13. 
  7. ↑ DEBELLIS, Fabio. Juve - Napoli 2-2 (7-8 dcr): una Supercoppa buttata | Juve a Tre Stelle [online]. 2014-12-23 [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. (italsky) 
  8. ↑ Juventus 2-2 Napoli (5-6 on pens). BBC Sport. Dostupné online [cit. 2023-06-21]. (anglicky) 
  9. ↑ Koulibaly v létě zůstal v Neapoli, teď navíc prodloužil smlouvu. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. 
  10. ↑ Koulibaly: ‘Scudetto better than CL’. football-italia.net [online]. 2017-09-21 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ AZZI, Marco. Napoli-Cagliari 3-0, azzurri da record: settima vittoria di fila e vetta solitaria. repubblica.it [online]. 2017-10-01 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online. (italsky) 
  12. ↑ VARGA, Martin. Inter ended Napoli’s perfect start. ronaldo.com [online]. 2017-10-22 [cit. 2020-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-03. (anglicky) 
  13. ↑ JONES, Matt. Kalidou Koulibaly Goal vs. Juve Caused 'Significant Ground Movement' in Naples. Bleacher Report [online]. 2018-04-24 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ AMES, Nick. Fiorentina 3-0 Napoli: Serie A – as it happened. The Guardian [online]. 2018-04-29 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ FONSATO, Stefano. Le pagelle di Sampdoria-Napoli 0-2: Koulibaly autentico muro difensivo azzurro. Eurosport.it [online]. 2018-05-13 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online. (italsky) 
  16. ↑ Sampdoria 0-2 SSC Napoli: Visitors' Impressive Win Is in Vain As Juve Seal Serie A Title. Sports Illustrated [online]. 2018-05-13 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Koulibaly zůstává v Neapoli, uzavřel novou pětiletou smlouvu. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. 
  18. ↑ Napoli, Koulibaly named Serie A best defender: 'It's tricky to win in Italy'. calciomercato.com [online]. 2019-05-19 [cit. 2020-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Coppa: Napoli beat Juventus on penalties. football-italia.net [online]. 2020-06-17 [cit. 2020-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ a b Koulibaly vytvoří s Mendym v Chelsea senegalský val. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. 
  21. ↑ SUMMERSCALES, Robert. Kalidou Koulibaly Stars On EPL Debut As Chelsea Beat Injury-Hit Everton. Futbol on FanNation [online]. 2022-08-06 [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ PLAYER RATINGS: Kalidou Koulibaly and James Tarkowski impress on debut as Chelsea beat Everton 1-0| All Football. AllfootballOfficial [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Chelsea FC - Tottenham Hotspur, Aug 14, 2022 - Premier League - Match sheet. www.transfermarkt.com [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ MADRID, Managing. Chelsea’s Koulibaly ruled out of Real Madrid clash with injury. Managing Madrid [online]. 2023-04-14 [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Chelsea injury blow! Kalidou Koulibaly will miss Real Madrid Champions League second leg | Goal.com. www.goal.com [online]. 2023-04-14 [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Inter linked Chelsea defender Kalidou Koulibaly to join Al-Hilal. SempreInter.com [online]. 2023-06-20 [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Kalidou Koulibaly agrees Al-Hilal transfer as Saudi side enter negotiations with Chelsea | Goal.com. www.goal.com [online]. 2023-06-17 [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ ČERMÁK, David. Trenér Francie objevil stopera pro Euro. Nevěděl, že hraje za Senegal. iDNES.cz [online]. 2016-02-22 [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. 
  29. ↑ SANDERS, Emma. Senegal 0-2 Netherlands: Late goals give Dutch victory in World Cup opener. BBC [online]. 2022-11-21 [cit. 2022-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ HAFEZ, Shamoon. Qatar 1-3 Senegal: hosts eliminated after two games. BBC [online]. 2022-11-25 [cit. 2022-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ HUNTER, Andy. Koulibaly sinks Ecuador and puts Senegal in knockout stages. The Guardian [online]. 2022-11-29 [cit. 2022-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Gran Galà del calcio, la Juventus fa incetta di premi. Corriere Della Sera [online]. [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. (italsky) 
  33. ↑ Buffon named best player. Football Italia [online]. 2017-11-27 [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Serie A Team of 2017-18. Football Italia [online]. 2018-12-03 [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Gran Gala del Calcio 2019 winners. Football Italia [online]. 2019-12-02 [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ Kalidou Koulibaly – Titles & achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj