Kajetan Mérey

Kajetan Mérey de Kapos Mére
Kajetan Mérey jako rakousko-uherský velvyslanec v Itálii (1911)
Kajetan Mérey jako rakousko-uherský velvyslanec v Itálii (1911)
Rakousko-uherský velvyslanec v Itálii
Ve funkci:
1910 – 1915
Předchůdce Jindřich Lützow
Nástupce přerušení diplomatických styků
První sekční šéf na rakousko-uherském ministerstvu zahraničí
Ve funkci:
1904 – 1907
Předchůdce Jindřich Lützow
Nástupce Guido von Call
Narození 16. ledna 1861
Vídeň
Úmrtí 2. února 1931 (ve věku 70 let)
Vídeň
Alma mater Tereziánská vojenská akademie
Profese diplomat
Commons Kajetan Mérey von Kapos-Mére
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kajetan Mérey de Kapos Mére (16. ledna 1861, Vídeň – 2. února 1931, Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat. Přes třicet let působil na rakousko-uherském ministerstvu zahraničí, kde byl mimo jiné prvním sekčním šéfem (1904–1907). Před první světovou válkou byl rakousko-uherským velvyslancem v Itálii (1910–1915).

Životopis

Pocházel ze staré uherské šlechtické rodiny připomínané od 13. století, byl synem státního úředníka Alexandra Méreye (1834–1927). Kajetan absolvoval gymnázium, poté studoval na Tereziánské vojenské akademii a nakonec získal doktorát práv na Vídeňské univerzitě. V roce 1884 vstoupil do služeb ministerstva zahraničí, kde působil řadu let s několika přestávkami. V letech 1885–1886 zastával nižší posty v Bělehradě a Bukurešti, v letech 1891–1893 působil v Paříži, následně krátce v Istanbulu. V roce 1899 se zúčastnil mírové konference v Haagu a o dva roky později získal titul vyslance, i když nadále pracoval ve Vídni na ministerstvu zahraničí. V roce 1904 byl jmenován c.k. tajným radou a v letech 1904–1907 byl I. sekčním šéfem na ministerstvu zahraničí. V roce 1907 byl delegátem na druhé konferenci v Haagu, poté nastoupil dlouhodobou dovolenou. V letech 1910–1915 byl rakousko-uherským velvyslancem v Římě, kde jeho mise skončila s vyhlášením válečného stavu mezi Itálií a Rakouskem-Uherskem (od léta 1914 jej ve funkci velvyslance dlouhodobě zastupoval Karl Macchio. Jako zástupce ministerstva zahraničí byl delegátem na mírových jednáních v Brest-Litevsku. Po rozpadu monarchie žil v soukromí. Během diplomatických služeb získal velkokříž Leopoldova řádu (1907) a za první světové války obdržel Válečný kříž Za občanské zásluhy (1916).

Odkazy

Literatura

  • KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012; 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1
  • ŽUPANIČ, Jan a kolektiv: Na rozcestí. Rakousko-uherská zahraniční služba v posledních letech existence monarchie; Praha, 2010; 216 s. ISBN 978-80-86781-13-6

Externí odkazy

Zdroj