Kajetán Alexandr Bissingen-Nippenburg

Kajetán Alexandr hrabě von Bissingen-Nippenburg
(1850, litografie, August Prinzhofer, sbírky Rakouské národní knihovny ve Vídni)
Poslanec německého Říšského sněmu
Ve funkci: 1872 – 1884
Rakouský guvernér v Benátkách
Ve funkci: 1855 – 1860
Předchůdce	Georg Otto von Toggenburg
Nástupce	Georg Otto von Toggenburg
Místodržitel v Tyrolsku
Ve funkci: 1849 – 1855
Předchůdce	Robert von Benz
Nástupce	arcivévoda Karel Ludvík
Stranická příslušnost
Členství	Deutsche Zentrumspartei
Narození	18. března 1806 Benátky
Úmrtí	10. května 1890 (ve věku 84 let) Schramberg
Rodiče	Ferdinand Arnošt z Bissingen-Nippenburgu
Děti	Ferdinand z Bissingen-Nippenburgu
Příbuzní	Marie Krescencie z Bissingen-Nippenburgu (sourozenec) Marie Ludovika z Bissingen-Nippenburgu[1], Karetán Stanislav z Bissingen-Nippenburgu[1] a Marie Alžběta z Bissingen-Nippenburgu[1] (vnoučata)
Profese	politik
Ocenění	Řád železné koruny
Commons	Kajetan von Bissingen-Nippenburg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kajetán Alexandr hrabě z Bissingen-Nippenburgu (Cajetan Maria Alexander Ferdinand Johann Anton Joseph Leonhard Anselm Reichsgraf von Bissingen-Nippenburg) (18. března 1806 Benátky – 10. května 1890 Schramberg, Německo) byl rakousko-německý šlechtic, politik, státní úředník a velkostatkář. Ve službách Habsburků zastával vysoké funkce v rámci Rakouského císařství, byl místodržitelem v Tyrolsku (1849–1855) a guvernérem v Benátkách (1855–1860).^[2] Jako majitel statků ve Württembersku byl později poslancem německého Říšského sněmu (1872–1884).^[3]

Životopis

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Bissingenů, která v 17. a 18. století vlastnila statky také v Čechách, narodil se do početné rodiny tyrolského a štýrského místodržitele hraběte Ferdinanda Bissingen-Nippenburga (1749–1831) a jeho druhé manželky Marie Terezie, rozené hraběnky Thurn-Valsássina (1767–1853).^[4] Vystudoval práva na univerzitě v Innsbrucku a podnikl kavalírskou cestu po Evropě, navštívil Itálii, Francii, Švýcarsko, Belgii a také řadu německých zemí. V roce 1828 vstoupil do rakouských státních služeb, následujících deset let pak působil u tyrolského místodržitelství a u městského soudu v Innsbrucku.^[5] V roce 1838 byl jmenován císařským komorníkem,^[6] ale téhož roku odešel do soukromí a věnoval se správě rodového majetku.

Znovu se do veřejného dění zapojil v revolučním roce 1848, kdy byl poslancem frankfurtského parlamentu, poté se vrátil do rakouských státních služeb. Od ledna 1849 byl guvernérem v Tyrolsku ve funkci zemského šéfa, od 1. ledna 1850 pak jako místodržitel pro Tyrolsko a Vorarlbersko.^[7] V těchto úřadech inicioval řadu reforem, mimo jiné se podílel na zřízení zemského a krajského soudu v Innsbrucku, zasloužil se také o napojení Tyrolska na telegrafní síť. Během působení v Tyrolsku byl v roce 1853 jmenován c. k. tajným radou a v roce 1854 obdržel Řád železné koruny I. třídy.^[8] V letech 1855–1860 zastával funkci guvernéra v Benátkách.^[9]

V roce 1860 opustil rakouské státní služby, ale veřejných aktivit se úplně nevzdal, vzhledem k vlastnictví statků ve Württembersku byl v letech 1862–1868 členem druhé sněmovní komory Württemberského království a nakonec v letech 1872–1884 poslancem německého Říšského sněmu.^[10] Patřil k německé Straně středu a v období Kulturkampf byl přední osobností katolické šlechty z Württemberska.

Byl též čestným rytířem Maltézského řádu, po předcích byl uživatelem indigenátu v Uhrách, patřil také k zemské šlechtě v Dolním a Horním Rakousku, Korutanech a Štýrsku. Během působení v rakouských státních službách obdržel čestné občanství v několika rakouských městech (Vídeň, Bregenz, Bludenz, Feldkirch).

Zemřel na zámku Schramberg ve věku 84 let, pohřben byl po boku svého otce v bazilice Panny Marie ve Wiltenu (dnes součást Innsbrucku).

Majetek a rodina

Původně byl po otci majitelem statků v Uhrách, které zdědil v roce 1831. Tento majetek postupně prodal a místo toho koupil statky ve Württembersku, kde rodina již předtím vlastnila říšské panství Schramberg.^[11] V letech 1855–1860 nechal Kajetán Alexandr rozšířit schramberský zámek o přístavbu klasicistního křídla.^[12]

Od roku 1834 byl ženatý s baronkou Luisou von Warsberg (1814–1879), která byla později c. k. palácovou dámou (1854) a dámou Řádu hvězdového kříže (1841).^[13] Z jejich manželství se narodilo šest dětí, dva synové a čtyři dcery.^[14][15] Ze synů byl starší Ferdinand (1837–1919), který byl dědicem rodového majetku ve Württembersku.^[16]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kajetán Alexandr z Bissingen-Nippenburgu na Wikimedia Commons
• Kajetán Alexandr Bissingen-Nippenburg in: Deutsche Biographie
• Rodokmen rodu Bissingen-Nippenburg

Zdroj