Křeček polní

Jak číst taxoboxKřeček polní
alternativní popis obrázku chybí
Křeček polní
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád hlodavci (Rodentia)
Čeleď křečkovití (Cricetidae)
Podčeleď křečci praví (Cricetinae)
Rod křeček (Cricetus)
Binomické jméno
Cricetus cricetus
(Linné, 1758)
Rozšíření křečka polního
Rozšíření křečka polního
Rozšíření křečka polního
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křeček polní (Cricetus cricetus), též křeček obecný, je evropský druh křečka z podčeledi Cricetinae. V Česku je chráněný zákonem jako silně ohrožený druh.[2] Bývá zaměňován se syslem, od něho se však liší pestrou srstí.

Popis

Křeček polní je výrazně větší než křeček zlatý, chovaný jako domácí mazlíček – jeho váha dosahuje 150–600 g,[3] délka 215–340 mm.[3] Má zavalitější tělo, krátké končetiny a kratičký, řídce osrstěný ocas. Má pestré zbarvení. Na hřbetě mívá žlutohnědý až rezavě hnědý pruh s načernalými konci delších chlupů, na břiše bývá naopak tmavohnědý až černý. Hlava bývá nahoře rezavá, po stranách, za ušima a na čenichu bývají bílé nebo nažloutlé skvrny stejně jako na předních končetinách. Relativně hustou srst obměňuje jednou ročně. Typickým znakem jsou dobře vyvinuté lícní torby. Samci mívají v době rozmnožování nápadně zvětšené boční kožní žlázy.

Chování

Křeček polní během vegetačního období shromažďuje potravu v doupěti. Přináší si do nory kořínky rostlin, obilný zrna, plody luštěnin a různé hlízy, které si předními tlapkami obratně pěchuje do lícních toreb. V noře si pak předními tlapkami vybere z lícních toreb vše, co si přinesl, a veškeré zásoby složí ve zvláštní komůrce. Během zimy hibernuje, přičemž se každých 5–7 dní probouzí a krmí se svými zásobami.[4] Žije samotářsky. Kukuřičná strava u něj může vyvolat kanibalismus.[5] Období rozmnožování začíná na jaře a táhne se až do léta a samice může během této doby být až dvakrát březí. Samice je březí 18 – 20 dní, rodí až 12 zcela holých mláďat, která kojí tři týdny. Pohlavně křeček polní dospívá už v 8 týdnech stáří, a tedy samice z prvního vrhu mohou mít už vlastní mláďata koncem léta[6].

Potrava

Živí se zrním, semeny, zelenými částmi rostlin, hmyzem a jeho larvami, ale i mláďaty ptáků. Základ potravy tvoří celá řada druhů rostlin: trávy, jetel, vojtěška, fazole a čočka, obilí. Z těchto rostlin požírá křeček semena, květy, listy i hlízy. Kromě toho příležitostně žere různé druhy hmyzu, malé ještěrky, žáby, ptáčata a myši. Za potravou se většinou vydává v noci [7].

Rozšíření

areál rozšíření křečka polního

Výskyt křečka polního sahá od Belgie a Alsaska na západě, po jihozápadní Sibiř (povodí Jeniseje) na východě a Rumunsko na jihu. Je typickým obyvatelem stepí a polí, kde si vyhrabává složité doupě.[8]

Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody patří k roku 2020 křeček polní mezi kriticky ohrožené druhy (předchozí vyhodnocení IUCN hodnotilo druh jako málo dotčený taxon), trend celkové populace je klesající, jeho stavy i velikost areálu rozšíření klesají. Všude, kde byl proveden průzkum, byly zjištěny ztráty četnosti, a jeho areál rozšíření se stává nesouvislý. Ve střední a východní Evropě se jeho bývalý areál rozšíření zmenšil o 75 %.[9]

Výsledky výzkumů poukazují na snížení reprodukční schopnosti samic z průměrného počtu 20 mláďat za rok v 20. století na 5 až 6 mláďat k roku 2020. Příčina není jednoznačně zjištěna. Možné důvody mohou být neustálé rozšiřování monokultur, rozvoj průmyslu, globální oteplování a světelné znečištění. Hrozí, že za těchto podmínek do 30 let křeček polní vyhyne.[10]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Hamster na anglické Wikipedii.

Křeček polní
  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. Vyhláška č. 175/2006 Sb.
  3. a b GAISLER, Jiří; DUNGEL, Jan. Atlas savců České a Slovenské republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-1026-2. S. 62. 
  4. BURNE, David. Zvíře. Překlad RNDr. Jiří Šmaha. Praha: Euromedia group - Knižní klub, 2001. 624 s. ISBN 80-242-0862-8. S. 151. 
  5. http://www.osel.cz/9222-kuku-i-n-dieta-d-l-ze-sami-ek-kanibaly.html - Kukuřičná dieta dělá ze samiček kanibaly
  6. LIPPERT, Sierra. Cricetus cricetus (black-bellied hamster). Animal Diversity Web [online]. [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ZEJDA, Jan; ZAPLETAL, Milan; PIKULA, Jiří, Dagmar OBDRŽÁLKOVÁ, Marta HEROLDOVÁ a Zdeněk HUBÁLEK. Hlodavci v zemědělské a lesnické praxi. Praha: Agrospoj s.r.o., 2002. 
  8. HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha: Albatros, 1970. Kapitola Křeček polní, s. 192. 
  9. Banaszek, A., Bogomolov, P., Feoktistova, N., La Haye, M., Monecke, S., Reiners, T. E., Rusin, M., Surov, A., Weinhold, U. & Ziomek, J. 2020. Cricetus cricetus. The IUCN Red List of Threatened Species 2020: e.T5529A111875852. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2020-2.RLTS.T5529A111875852.en. Downloaded on 16 July 2020.
  10. Almost a third of lemurs and North Atlantic Right Whale now Critically Endangered - IUCN Red List [online]. iucn.org, 9.7.2020 [cit. 2020-07-16]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj