Juraj II. Drašković z Trakošćanu
| Jiří II. Drašković | |
|---|---|
 | |
| Narození |
5. února 1525 Bílina (Chorvatsko) |
| Úmrtí |
31. ledna 1587 (ve věku 61 let) Vídeň |
| Bydliště | Záhřeb |
| Národnost | Chorvati |
| Povolání | katolický kněz a katolický biskup |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Rodiče | Bartoloměj Drašković |
| Rod | Draškovićové z Trakošćanu |
| Příbuzní |
Jan I. Drašković z Trakošćanu a Kašpar Drašković (sourozenci) Jiří Utišinović Martinuzzi (strýc) |
| Funkce | diecézní biskup (od 1560) biskup záhřebský (od 1563) diecézní biskup (od 1578) katolický arcibiskup (od 1582) kardinál (od 1585) … více na Wikidatech |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiří II. Drašković z Trakošćanu, též jako Juraj II. Drašković von/de Trakošćan apod. (chorvatsky: Juraj II. Drašković Trakošćanski, maďarsky Draskovich II. György, 5. února 1525, Bilina poblíž Kninu, Chorvatské království – 31. ledna 1587, Vídeň) byl chorvatský šlechtic a církevní hodnostář - biskup a kardinál v 16. století. Zastával také úřad chorvatského bána. Byl synovcem kardinála Giorgia Martinuzziho (chorv.: Juraj Utješinović Martinušević), OSPPE (1551).
Život a činnost
Jiří Drašković se narodil jako jeden ze tří synů Bartola Draškoviće (asi 1500–1538) a jeho manželky Anny rozené Utješinovićové. Narodil se na rodovém zámku v Bilině, západně od Kninu, stejně jako jeho bratři vojenský velitel Jan I. a Kašpar. Matka Anna byla sestrou kardinála a diplomata Juraje Utješinoviće Martinuševiće, známého jako kardinál Giorgio Martinuzzi.
Jiří studoval v Krakově, Vídni, Boloni a Římě. Jeho studia financoval jeho strýc kardinál.
Později byl kanovníkem ve Velkém Varadíně, proboštem v Bratislavě, apoštolským protonotářem a královským radním. Drašković byl důvěrníkem a zpovědníkem císaře Ferdinanda I. Ten jej v roce 1558 jmenoval biskupem v Pětikostelí a v roce 1559 vyslal na císařský dvůr v Augsburgu.
Jiří Drašković se účastnil Tridentského koncilu konaného v letech 1562–1563 coby vyslanec Ferdinanda I. V roce 1564 byl přeložen do záhřebské diecéze a současně s tím pověřen výkonem funkce bána Chorvatska, Dalmácie a Slavonska. Po čtrnácti letech, roku 1578 byl přeložen do rábské diecéze a byl jmenován velkým kancléřem a místodržitelem Uherska. Nakonec byl v roce 1582 povýšen do arcidiecéze kaločsko-bačské.
18. prosince 1585 jej papež Sixtus V. během konzistoře jmenoval kardinálem, titul však nikdy nepřevzal.
Rodina
Jiří byl strýcem chorvatského bána Jana (Ivana) II. Draškoviće z Trakošćanu (maď II. Draskovits János), ženatého s Evou, dcerou Mikuláše Istvánffyho (1538–1615), historika a uherského místopalatina.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juraj Drašković von Trakošćan na francouzské Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří II. Drašković na Wikimedia Commons
|
Předchůdce: Antonín Vrančić |
|
biskup péčský 1557–1563 |
|
Nástupce: Ondřej Dudith |
|
Předchůdce: Matyáš Bruman |
|
biskup záhřebský 1564–1578 |
|
Nástupce: Jan Kranjčić Moslavský |
|
Předchůdce: Lukáš Zekel z Ormosdu |
|
chorvatský bán 1567–1575 |
|
Nástupce: František Frankopan |
|
Předchůdce: František Frankopan |
|
biskup kaločsko-kečkemetský 1573–1587 |
|
Nástupce: Petr Heresinczy |
|
Předchůdce: Jan Liszthi |
|
biskup rábský 1578–1587 |
|
Nástupce: Petr Heresinczy |
