Judith Sargentová Murrayová

Judith Sargentová Murrayová
Narození 1. května 1751
Gloucester
Úmrtí 6. července 1820 (ve věku 69 let)
Natchez
Místo pohřbení Mississippi
Povolání dramatička, básnířka, spisovatelka, filozofka, esejistka a historička
Rodiče Winthrop Sargent
Manžel(ka) John Murray
Děti Julia Maria Murray Bingaman
Příbuzní Winthrop Sargent (bratr)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Judith Sargentová Stevensová Murrayová (1. května 1751 – 9. června 1820) byla americká spisovatelka, esejistka, dramatička a básnířka, která patřila mezi první významné zastánkyně ženských práv v USA. Proslula zejména svým přesvědčením, že ženy mají stejné intelektuální schopnosti jako muži a měly by mít právo na finanční nezávislost a vzdělání.[1]

Mezi její nejznámější díla patří esej O rovnosti pohlaví (On the Equality of the Sexes), která ovlivnila feministické myšlení konce 18. a počátku 19. století. Tento text byl odrazovým můstkem pro pozdější feministické autorky a otevřel důležitou diskusi o rovnoprávnosti žen v intelektuální, ekonomické a společenské sféře. [2]

Život a kariéra

Život a manželství

Judith Sargentová Murrayová se narodila 1. května 1751 v Gloucesteru (Massachusetts) jako nejstarší z osmi dětí zámožné kupecké rodiny. Pouze tři z jejích sourozenců se ale dožili dospělosti. Protože formální vzdělání bylo ženám té doby zpravidla nedostupné, čerpala Judith znalosti z historie, filozofie, geografie a literatury především z rodinné knihovny. Již v devíti letech začala psát poezii, kterou její otec s hrdostí předčítal rodině.[3]

V roce 1769 se provdala za Johna Stevensa, lodního kapitána, a společně adoptovali jeho osiřelou neteř. Během Americké revoluce však lodní průmysl v Gloucesteru upadal, což Stevensovy přivedlo do finanční tísně. John Stevens nakonec uprchl do Západní Indie, kde roku 1786 zemřel.[3]

O dva roky později (1788) si Judith Sargentová vzala Johna Murraye, unitářského/univerzalistického kazatele, kterého poznala již o pár let dříve. Její rodina mu také věnovala pozemek ke stavbě prvního amerického unitářského/univerzalistického shromažďovacího domu v roce 1780. Během cestování se svým manželem se setkala s řadou významných osobností, včetně George a Marthy Washingtonových, Benjamina Franklina a Catherine Littlefieldové Greeneové.

Ve věku třiceti osmi let porodila syna, který však brzy po narození zemřel. O dva roky později (1791) ve čtyřiceti letech porodila dceru Juliu Marii.

V roce 1802 pomohla své sestřenici Judith Saundersové a Clementine Beachové otevřít první ženskou akademii v Dorchestru (jižně od Bostonu). V roce 1809 utrpěl její manžel John Murray mrtvici, což zhoršilo jejich finanční situaci. Po jeho smrti (1815) Judith sestavila a vydala jeho autobiografii. Poté se přestěhovala do města Natchez v Mississippi, kde žila u své provdané dcery. Zde 9. června 1820 ve věku šedesáti devíti let zemřela.[3]

Kariérní úspěchy

Judith Sargentová Murrayová se prosadila jako významná autorka s širokým tvůrčím záběrem. Během své kariéry napsala více než sto esejí, včetně své nejslavnější a průlomové práce O rovnosti pohlaví (On the Equality of the Sexes, 1790). Dále publikovala řadu knih, básní a dvě komediální hry, a to v druhé polovině 18. století a na počátku 19. století.

Ve svém prvním díle z roku 1784 spojovala Murrayová politickou nezávislost Spojených států amerických s možností ženské emancipace. Argumentovala, že nový národ by mohl vytvořit podmínky pro ekonomickou nezávislost žen. Zároveň v něm kritizovala omezené možnosti mladých žen v USA vyhnout se společenskému tlaku uzavřít manželství.

O osm let později, již jako vdova, se znovu vdala a v letech 1791-1794 publikovala sérii esejí v Massachusetts Magazine. Své eseje psala pod pseudonymem Sběratel ("The Gleaner")[3]. V roce 1798 tyto eseje vydala jako soubornou kolekci pod stejným názvem jako byl její pseudonym: Sběratel (The Gleaner).

V těchto textech kritizovala otce, kteří svým synům neposkytli podporu při osvojování důležitých a užitečných dovedností. Murrayová také vyjádřila nesouhlas s rodiči, kteří vedli své dcery k manželství a ekonomické závislosti na manželovi. Její sbírka si získala pozornost mnoha známých a prominentních osob, včetně George Washingtona, Johna Adamse, Henryho Knoxe a Mercy Otis Warrenové.

Murrayová pevně věřila v nutnost zlepšení ženského vzdělání. Její eseje sehrály klíčovou roli v porevoluční hnutí Republikánské mateřství (Republican Motherhood), které vedla Abigail Adamsová a další revolucionářky. Toto hnutí usilovalo o výchovu inteligentních a ctnostných občanů, potřebných pro úspěch nového národa.

Univerzalismus

Judith Sargentová Murrayová, vedena svým otcem, patřila mezi první obyvatel Gloucesteru, kteří přijali univerzalismus jako svou víru.

Odkazy

Reference

  1. ↑ The Editors of Encyclopaedia Britannica. "Judith Sargent Stevens Murray". Encyclopedia Britannica, 27 Apr. 2025, https://www.britannica.com/biography/Judith-Sargent-Stevens-Murray. Accessed 20 May 2025.
  2. ↑ Judith Sargent. Sargent House Museum [online]. [cit. 2025-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d Michals, Debra. "Judith Sargent Murray. "National Women's History Museum. National Women's History Museum, 2015. 2025-5-20.

Externí odkazy

Zdroj