Josef Středula
Josef Středula | |
---|---|
![]() Josef Středula v roce 2015
| |
Místopředseda EOK | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 23. května 2019 | |
4. předseda ČMKOS | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 25. dubna 2014 | |
Předchůdce | Jaroslav Zavadil |
Předseda Odborového svazu KOVO | |
Ve funkci: 24. června 2005 – 25. dubna 2014 | |
Předchůdce | Jan Uhlíř |
Nástupce | Jaroslav Souček |
Narození |
12. listopadu 1967 (56 let) Opava ![]() |
Choť | Dana Středulová |
Děti | 3 |
Sídlo | Pankrác |
Profese | odborový předák |
Náboženství | katolicismus |
Webová stránka | stredulanasprezident |
Commons | Josef Středula |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Středula (* 12. listopadu 1967 Opava) je český odborář, od dubna 2014 předseda ČMKOS, od května 2019 místopředseda Evropské odborové konfederace. V letech 2005 až 2014 byl předsedou Odborového svazu KOVO.
Život
Narodil se v Opavě a žil v Hlučíně a následně krátce v Bohuslavicích na Hlučínsku. Absolvoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě. Po škole pracoval ve Vítkovických železárnách na údržbě válcovací trati. Po sametové revoluci se podílel na přeměně Revolučního odborového hnutí (ROH) ve standardní odbory.[1]
V letech 1990–1993 byl místopředsedou základní organizace Odborového svazu KOVO Vítkovice – závod 2 (dnes Vítkovice Steel). Následně pak v letech 1993 až 2005 působil jako místopředseda celorepublikového Odborového svazu KOVO. V roce 2000 založil Komisi mladých OS KOVO, kterou následně vedl.[2] V červnu 2005 byl na sjezdu Odborového svazu KOVO zvolen předsedou celé organizace.[3][4] Tuto funkci pak dvakrát obhájil, a to v letech 2009 a 2013.[5][6]
Dne 25. dubna 2014 byl na VI. sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů v Praze zvolen předsedou ČMKOS. Získal 142 hlasů z 227 možných hlasů (tj. 63 %) a porazil tak svého protikandidáta Václava Pícla.[7] Na VII. sjezdu v dubnu 2018 svou funkci obhájil.[8] V roce 2022 byl znovuzvolen. V květnu 2019 byl Středula na kongresu Evropské odborové konfederace (EOK) ve Vídni zvolen místopředsedou této organizace zodpovědným za střední a východní Evropu[9] na čtyřleté funkční období.[10][11]
V únoru 2024 byly publikovány informace, že Středulovi v prosinci 2023 zaniklo členství v jeho domovské organizaci KOVO Vítkovice kvůli nezaplacení příspěvků. Pokud v tu dobu nebyl členem jiných odborů, nemohl ani vést odborovou centrálu. Podle stanov svazu KOVO členství zaniká „uplynutím pěti kalendářních měsíců, během nichž člen nezaplatil členský příspěvek“ a ten měl zaplatit naposledy za květen 2023. Sám Středula však řekl, že byl a stále je členem svazu KOVO.[12]
Je velkým milovníkem opery.[13]
Josef Středula je dvakrát rozvedený a nyní potřetí ženatý.[14]
Prezidentské volby 2023
Středulovo jméno v souvislosti s prezidentskou volbou bylo probíráno již v roce 2020.[15][16] Dne 30. dubna 2022 jej na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů požádal prezident Miloš Zeman, aby kandidoval v prezidentských volbách v roce 2023.[17][18] Podporu mu vyjádřil i Miroslav Kalousek.[19]
V případě, že by se rozhodl kandidovat, chtěl původně svou kandidaturu založit na podpisech občanů.[19] Dne 1. května 2022 začala mládežnická organizace ČSSD Mladí sociální demokraté sbírat podpisy na jeho kandidaturu.[20] O čtyři dny později kandidaturu přijal a oficiálně ji oznámil na svém twitterovém účtu, přičemž opět zopakoval, že chce být občanským kandidátem.[21][22]
Se sběrem podpisů mu pomáhala např. ČSSD nebo spolek „Středula náš prezident“.[23][24] Jeho kandidaturu podpořilo hnutí Budoucnost.[25]
Seznam Zprávy již krátce po oznámení prezidentské kandidatury Josefa Středuly publikovaly analýzu, podle níž za jeho kampaní stojí mj. dva bývalí lobbisté Miroslav Sklenář, který měl působit v čínské CEFC a poté v CITIC a Pavel Vlček, který déle než rok pracoval pro ruský Rosatom.[26]
Podle svých slov nasbíral 62 384 podpisů občanů,[27] ovšem u Ministerstva vnitra podal pouze podpisy 11 senátorů, díky kterým mu kandidatura byla umožněna.[28] Mezi senátory, kteří ho podpořili, byli Josef Bazala (KDU-ČSL), Petr Fiala (SproK), Tomáš Jirsa (ODS), Lumír Kantor (nestr. za KDU-ČSL), Josef Klement (KDU-ČSL), Patrik Kunčar (KDU-ČSL), Zdeněk Matušek (nestr. za ANO 2011), Jan Pirk (nestr. za TOP 09), Věra Procházková (ANO 2011), Adéla Šípová (Piráti) a Petr Vícha (ČSSD).[29]
Středulovu kandidaturu finančně podpořil např. bývalý ministr vnitra Martin Pecina.[27]
Jeho volební preference se v průzkumech veřejného mínění pohybovaly po oznámení kandidatury přibližně na úrovni 7 %, v prosinci 2022 pak poklesy na úroveň 3–4 %.[30] Během prezidentské debaty na ČT konané 8. ledna 2023 oznámil, že z volby prezidenta odstupuje, a podpořil Danuši Nerudovou.[31]
Odkazy
Reference
- ↑ Novým předákem ČMKOS se stal šéf svazu KOVO Středula [online]. Mladá fronta a.s., 2014-04-25 [cit. 2020-03-05]. Dostupné online.
- ↑ O nás. www.oskovo.cz [online]. [cit. 2022-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-04.
- ↑ Josef Středula, předseda Odborového svazu KOVO, kandidát na předsedu ČMKOS [online]. NOS - Noviny Odborového svazu státních orgánů a organizací, 2014-03-31 [cit. 2014-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Do čela Odborového svazu Kovo byl zvolen Josef Středula [online]. iHNed.cz, 2005-06-24 [cit. 2014-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Šéfem odborů KOVO bude další čtyři roky opět Středula [online]. Vltava Labe Media, 2013-06-21 [cit. 2020-03-05]. Dostupné online.
- ↑ Kdo je Josef Středula? Životopis, informace, biografie, politici. kdojeto.superia.cz [online]. [cit. 2022-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Odbory povede Středula. Umím být hodně tvrdý, poslal vzkaz vládě [online]. iDNES.cz, 2014-04-25 [cit. 2014-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Odbory znovu zvolily do čela Středulu. Volají po zkrácení pracovní doby. Novinky.cz [online]. Borgis, 2018-04-27 [cit. 2018-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Kdo jsem – Josef Středula [online]. Stredula.cz [cit. 2023-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Luca Visentini re-elected General Secretary, Laurent Berger elected ETUC President [online]. European Trade Union Confederation, 2019-05-23 [cit. 2023-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZAZVONIL, Jan. Josef Středula byl zvolen místopředsedou ETUC [online]. Aliance drážního provozu, 2019-05-24 [cit. 2023-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Už nejste člen, napsalo KOVO Středulovi. Pokud se to potvrdí, nemůže vést odbory. iDNES.cz [online]. 2024-02-21 [cit. 2024-02-21]. Dostupné online.
- ↑ Josef Středula. E15.cz [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Několik rozvodů i přiznaná milenka.. TV.Nova.cz [online]. 2022-12-24 [cit. 2022-12-24]. Dostupné online.
- ↑ Josef Středula: Jsme ve střehu. Schillerová neví, co chce. E15.cz [online]. [cit. 2022-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Komentář: Středula na Hradě? To je skoro na stávku…. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Politologové: Středula by v případě kandidatury na Hrad některé voliče oslovil. České noviny [online]. Česká tisková kancelář [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. ISSN 1213-5003.
- ↑ Věřím, Pepo, že výzvu přijmeš. Zeman vyzval Středulu ke kandidatuře na prezidenta. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-04-30 [cit. 2022-05-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Středula zvažuje kandidaturu na prezidenta. Podpořil ho Zeman i Kalousek. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-05-01]. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/mladi_socdem/status/1520711859493613568. Twitter [online]. [cit. 2022-05-05]. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/jstredula/status/1522205991827230720. Twitter [online]. [cit. 2022-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Středula oznámil kandidaturu na prezidenta, bude sbírat 50 tisíc podpisů. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-05-05]. Dostupné online.
- ↑ ČSSD, (c) 2015-2022. Petiční arch na podporu kandidatury Josefa Středuly na volbu prezidenta republiky v roce 2023. www.cssd.cz [online]. [cit. 2022-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Proč chceme, aby se Josef Středula stal naším prezidentem? [online]. [cit. 2022-09-05]. Dostupné online.
- ↑ PAVLOVIČ, Luboš. Hnutí Budoucnost si na třetím celorepublikovém sjezdu zvolilo nové vedení a podpořilo prezidentskou kandidaturu Josefa Středuly [online]. 2022-06-29 [cit. 2022-07-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DOLEJŠÍ, Václav. Ambiciózního Středulu tlačí na Hrad muži, kteří prosazovali zájmy Ruska a Číny. SeznamZprávy [online]. 2022-05-13 [cit. 2022-09-05]. Dostupné online.
- ↑ a b PROFIL: Josef Středula se chce z čela odborů přesunout do čela státu. ČT24 [online]. [cit. 2022-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Devět uchazečů splnilo zákonné požadavky a může se ucházet o prezidentský úřad. ČT24 [online]. 2022-11-25 [cit. 2022-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí o registraci kandidátní listiny nebo o odmítnutí kandidátní listiny (volba prezidenta republiky 2023). www.mvcr.cz [online]. [cit. 2022-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Prezident/ka 2023: Kdo podle průzkumů vyhraje volby. Seznam Zprávy [online]. 2022-11-25 [cit. 2022-12-12]. Dostupné online.
- ↑ RAMBOUSKOVÁ, Michaela. Volte Nerudovou, vyzval Středula a odstoupil z boje o Hrad. www.seznamzpravy.cz [online]. 2023-01-08 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Středula na Wikimedia Commons