Josef Kamil Alois Böhm

Josef Kamil Alois Böhm
Narození 13. prosince 1828
Pátek u Poděbrad
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 26. ledna 1862 (ve věku 33 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolání sochař
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Kamil Alois Böhm, také jen Kamil nebo Camillo Böhm (14. prosince[1]1828, Pátek u Poděbrad[2] – 26. ledna 1862, Praha[3]) byl český sochař figuralista a portrétista v období romantismu a historismu.

Život

Kamil Böhm se narodil na panství Rohanů v Pátku u Nymburka jako syn knížecího lesníka Václava Böhma a jeho manželky Aloisie. Vyučil se v kamenické dílně Josefa Maxe v Praze, u něhož následně studoval v sochařském ateliéru na Akademii výtvarných umění v Praze a v letech 1850–1853 pokračoval také na Akademii ve Vídni. Tam pracoval v ateliéru Hanse Gassnera, švagra malíře Josefa Führicha.

V roce 1854 si zřídil vlastní dílnu v Praze, k zakázkám mu pomohla smrt jeho učitele Josefa Maxe v roce 1855. Jako stipendista Klárovy nadace absolvoval v letech 1859–1861 studijní pobyt v Římě, při němž začal užívat italskou verzi svého jména Camillo. V Římě u něj vypukla silikóza, typická choroba zaprášených plic tehdejších kamenosochařů, pro kterou se musel vrátit domů a počátkem následujícího roku zemřel.

Dílo

Sv. Václav, Karlův most

Böhm byl portrétním sochařem a kamenosochařem figuralistou. Je také autorem či spoluautorem pomníků. Nejdříve spolupracoval s dílnou Josefa Maxe při zhotovení Krannerovy kašny.[4] Jeho dalším dílem je socha sv. Václava na Karlově mostě v Praze, ke které vytvořil kresebný návrh Josef Führich, ale také je příbuzná Maxovu sousoší sv. Václava, Norberta a Zikmunda z Karlova mostu. Podle dobového odsudku Vojtěcha Volavky "socha představuje ve své mátožnosti a tvrdé neživé formě nejhlubší bod, ke kterému plastická výzdoba kamenného mostu ve svém celku poklesla".[5] Ve své době socha byla ceněna a její model kopírován. Volavka neznal většinu Böhmovy tvorby, zejména tři desítky jeho portrétních bust.

Známá díla

  • Alegorické sochy českých krajů po obvodu kašny na Pomníku českých stavů, pískovec, 1844–1846; Smetanovo nábřeží v Praze; ve spolupráci s Josefem Maxem a kameníkem Svobodou
  • Čtyři sochy předků rodu Rohanů, pískovec, vestibul zámku Sychrov
  • 18 bust průmyslníků pro park kolem plynárny v Karlíně v Praze
  • Socha císaře Františka Josefa I., bronz v životní velikosti
  • Busta pražského arcibiskupa a kardinála Arnošta Harracha
  • Socha ležícího lva, městské sady Na Poříčí, Praha
  • Socha mytického pěvce Záboje
  • Soška Torquata Tassa
  • Busta Rosiny Klárové, rozené Schönové (1778–1847), carrarský mramor, v kapli Klárova ústavu slepců v Praze
  • Socha Sv. Václava, pískovec, 1857, Karlův most, Praha; podle skici Josefa Führicha; postavena na objednávku a náklady rodiny Paula Aloise Klára na památku 25 let trvání Klárova ústavu slepců
  • Socha archanděla přemáhajícího ďábla, pískovec, 1857 (volná replika původní sochy, umístěné vpředu vpravo na podstavci Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, rozbité roku 1757); roku 1919 přemístěna ze Staroměstského náměstí do Lapidária Národního muzea, kde je vystavena dosud
  • Sousoší Smrt krále Jana Lucemburského a jeho rytířů v bitvě u Kresčaku
  • Busta francouzského generála Louise Lamoricièra, carrarský mramor, Řím 1861; vystavena na Světové výstavě v Londýně roku 1862[6]
  • Socha Rudolfa I. Habsburského
  • Ex libris ing. Maxe Müllera, Galerie výtvarného umění v Ostravě

Odkazy

Reference

  1. ↑ dle matriky narozených se Josef Kamil Alois Böhm narodil 13. srpna a pokřtěn byl 15. srpna 1828
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Poděbrady
  3. ↑ Matrika zemřelých, sv. Štěpán, 1854-1873, snímek 212 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ Bildindex der Kunst und Architektur: Denkmal für Kaiser Franz I. & Franzensmonument, Prag - Altstadt (Prag), Smetanakai
  5. ↑ Vojtěch Volavka, 1968, s. 225
  6. ↑ deník Bohemia č. 27, 1862, s. 259; F. B. Mikovec in: Lumír 1862, s. 187

Literatura

  • Biografický slovník českých zemí. 1. vyd. 6. sešit Boh-Bož. Praha: Libri, 2007, s. 15.
  • Vojtěch Volavka, České malířství a sochařství 19. století, SPN v Praze 1968, s. 224-225
  • Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Díl I. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947, s. 76.

Externí odkazy

Zdroj