Josef Gruss (herec)

Josef Gruss
Josef Gruss
Josef Gruss
Narození 9. března 1908
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. dubna 1971 (ve věku 63 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Vinohradský hřbitov
Alma mater Pražská konzervatoř
Choť Jarmila Švabíková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Gruss (9. března 1908 Praha[1] – 12. dubna 1971 Praha) byl český herec, autor humoristických próz a divadelních her pro děti, scenárista a textař.

Život

Po absolutoriu pražské konzervatoře v roce 1928 nejprve vystřídal několik regionálních a avantgardních scén – v letech 1928 až 1929 byl členem České komorní scény, v období 1929 až 1930 hrál v Osvobozeném divadle, v sezóně 1930/1931 v Olomouci a 1931/1932 ve Státním divadle v Brně.[2] V roce 1932, po založení kabaretu Červené eso Josefem Hášou, administrativním ředitelem Osvobozeného divadla, byl Gruss spoluautorem některých her, např. politické revue Loď živých, režírované E. F. Burianem. V kabaretu také vystupoval jako herec, spolu s Ferencem Futuristou, Járou Kohoutem, Ellou Šárkovou a dalšími. Dirigentem jazzového orchestru zde byl E. F. Burian.[3] Gruss je také autorem textu Burianovy písně Chlupatý kaktus. Od roku 1933 prakticky až do konce svého života pak plných devětatřicet let byl členem souboru činohry Národního divadla v Praze. Kromě své herecké profese napsal také celkem čtyři humoristické knížky, několik divadelních pohádek pro děti, řadu humoristických povídek, rozhlasových her a pořadů. Autorsky se podílel na tvorbě scénářů filmů režiséra Martina Friče Kristián (1939) a Těžký život dobrodruha (1941).

Je pochován spolu s manželkou, Jarmilou Švabíkovou, v rodinném hrobě spisovatele Františka Kožíka na Vinohradském hřbitově v Praze.

Rodinný hrob na Vinohradském hřbitově v Praze, místo posledního odpočinku Josefa Grusse a Jarmily Švabíkové

Citát

„ Nezapomenutelný večer. Obecenstvo slavnostní, vzrušené, a přece nešlo o premiéru...Právě šlo o víc, o úplné zavření divadel. My všichni, kteří divadlo milujeme, museli jsme tu být...Když Gruss dozpíval kuplet a opona spadla naposled, jako by někdo nešetrně zmáčkl mé srdce, které prudce zabušilo. Stalo se tak asi všem lidem v hledišti. Až po dvou či třech vteřinách sesypal se rachot potlesku, jako když kameny ze stráně hází... “
— Jaroslav Průcha [4]

Ocenění

Divadelní role, výběr

Herecká filmografie, výběr

Film

Televize

Režijní filmografie

  • 1948 Hostinec "U kamenného stolu"

Humoristické knihy

  • S poctivostí nejdál dojdeš (1944)
  • Nevěřte na duchy (1945)
  • Jedna paní povídala (1945)
  • Můj přítel Július (1948)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  2. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 125
  3. ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 268
  4. ↑ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 128
  5. ↑ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 377

Literatura

  • Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 26, 39, 81, ISBN 80-7023-118-1
  • Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 70, 102–3, 113, 118, 128, 138, 152, 160, 197, 199, 257, 301
  • František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 201, 269
  • František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 55
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 128, 377
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 828–829. 
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 29, 30, 261.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 326–328.
  • Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 108, 110, 220
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 219, 224, 268, 412, 416, 476, 504, 658
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 125
  • František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 316
  • Antonín Král: Národní divadlo 1958 – 1961 , Národní divadlo, Praha, 1961, str. 34–5, 125
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 462–465.
  • Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, 247 s.
  • Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s.
  • Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2. Blíže in: [1]
  • Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 123, 207, 254
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 386. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj