Josef Bartoš (1861–1924)

Josef Bartoš
Josef Bartoš
Josef Bartoš
Narození 29. října 1861
Příbram-Březové Hory, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 14. ledna 1924 (ve věku 62 let)
Příbram
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání hudební skladatel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Bartoš (29. října 1861, Příbram-Březové Hory[1] – 14. ledna 1924, Příbram) byl český hudební skladatel.

Život

Pocházel z příbramské hornické rodiny. Vystudoval v Příbrami reálné gymnázium a učitelský ústav, na němž od roku 1880 působil jako učitel. Od roku 1888 začal také vyučovat na měšťanské škole chlapecké jako odborný učitel pro obor přírodovědecký a zpěv (právě pro výuku zpěvu na této škole vydal Bartoš dokonce svou sbírku 43 národních písní pro jeden až čtyři zpěvní hlasy nazvanou Metoda koncentrační k vícehlasému zpěvu). Roku 1919 byl jmenován na tomto ústavu ředitelem. Coby pedagog byl velmi úspěšný a oblíbený, o čemž svědčí četné vzpomínky jeho žáků i spolupracovníků, uveřejněné v knize Karla Valty Za ušlechtilým Příbramanem z roku 1947 (viz literatura). Uplatnil se i na poli literárním jako spisovatel povídek z hornického života (např. Láska, která zabíjí, Stráž u mrtvých, Ze života v pohádku ad.; některé byly psány pod pseudonymem J. Hošek) a řady kritik zejména hudebních, jimiž přispíval do místních listů (uveřejňovány např. v časopisech Dalibor, Horymír ad.). Byl též dobrým výkonným hudebníkem (ovládal celou řadu nástrojů, zejména klavír a violoncello) a plodným skladatelem. Ve svých skladbách navázal na jednodušší styl Karla Bendla a Jana Maláta, v komorních dílech lze vypozorovat vliv Dvořákův.

Hudební dílo

Jeho hudební dílo lze rozdělit do několika skupin. Do první skupiny spadají jeho skladby klavírní, které jsou určeny průměrným i zběhlejším hráčům a vyznačují se pečlivým zpracováním zpěvného tématu. Další skupinu tvoří hudba komorní, kterou skladatel posílal i do ciziny, zejména vydavateli Simrockovi, u kterého však nakonec z neznámých důvodů k vydání skladeb nedošlo. Skladatel byl však úspěšný u jiného vydavatele – Františka Urbánka, který vydal Bartošovy klavírní skladby Kaleidoskop a Lyrické nálady.

Písně

Lze dle jejich charakteru rozdělit na písně duchovní, světské, milostné, písně z havířského prostředí. Vyznačují se především lyrismem, prostým doprovodem a nesou nesporný vliv romantismu (zejména Schumannova a Čajkovského). Převážně jsou komponovány na texty Quida Maria Vyskočila, jehož texty používal pro své sbory. Mezi další skladatelovy práce patří melodramy, kantáty, orchestrální drobnosti a příležitostné školní skladby.

Přehled skladeb (výběr)

Klavírní skladby

  • Scherza
  • Idyly
  • Eklogy
  • Kaleidoskop
  • Lyrické nálady
  • Valse intime
  • Pět nálad
  • Impromptu
  • Sonáta Es
  • tance
  • pochody

Komorní hudba

  • houslová sonáta
  • violové sonáty (3)
  • klavírní tria (3)
  • smyčcové kvartety (3)
  • klavírní kvintety (2)
  • smyčcový oktet

Písně

  • Večery pohádek
  • Pampelišky
  • Tři písně
  • Hornické písně
  • Slovenské spevy

Melodramy

  • Balada o mrtvém mnichu
  • Honza a smrt

Sbory

  • Na březích Baltu
  • Ó Moravo
  • Ó matko vlasti svatá
  • Slavičí pěšinky
  • Svatební zpěv
  • Po sňatku

Kantáty

  • Smrt (chorální rapsodie)
  • Tři husaři (vesnický výjev)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Příbram

Literatura

  • B. Štědroň, Bartoš Josef, v: Československý hudební slovník osob a institucí, díl 1., Praha 1965, s. 56 – 57
  • G. Černušák, Josef Bartoš, v: Pazdírkův hudební slovník naučný, díl 1., Brno 1937, s. 42
  • J. Němeček, Rodáci Příbramska jako hudební skladatelé, v: Hudební Příbramsko, Příbram 1940, s. 48 – 50
  • K. Valta, Za ušlechtilým Příbramanem (Soubor vzpomínek k 85. výročí narození vzácného učitele - vychovatele, výkonného hudebníka a hudebního skladatele Josefa Bartoše), Příbram 1947

Externí odkazy

Zdroj