José Maria de Eça de Queirós

José Maria de Eça de Queirós
José Maria de Eça de Queirós
Rodné jméno	José Maria de Eça de Queiroz
Narození	25. listopadu 1845 ; Póvoa de Varzim
Úmrtí	16. srpna 1900 (ve věku 54 let) ; Paříž
Příčina úmrtí	tuberkulóza
Povolání	novinář, diplomat, spisovatel a romanopisec
Alma mater	Law School of the University of Coimbra
Významná díla	Zločin pátera Amara
Děti	António Eça de Queiroz
Vlivy	Almeida Garrett
Podpis
	oficiální stránka
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

José Maria de Eça de Queirós [žozé maría di'esa di'kejróš] (25. listopad 1845, Póvoa de Varzim – 16. srpen 1900, Paříž) byl portugalský spisovatel, publicista a diplomat. Klasik portugalské literatury. Je řazen k realismu, který do portugalské literatury vnesl.^[1]

Život

Narodil se jako nemanželský syn vysokého úředníka a na jeho přání vystudoval práva na univerzitě v Coimbře a krátce provozoval právní praxi v Lisabonu. Začal publikovat eseje a povídky v Gazeta de Portugal. Brzy se zařadil do okruhu portugalských intelektuálů usilujících o sociální reformy, které se říká Generace sedmdesátých. Eça de Queirós navíc ostře kritizoval soudobou portugalskou literaturu. V 70. letech začal pracovat rovněž v diplomacii, byl konzulem na Kubě (1872–1874), v Británii (1874–1888) a ve Francii (1888–1900). Zemřel na tuberkulózu.

Na zahraničních misích začal psát romány, které ho nakonec proslavily nejvíce: O Crime do Padre Amaro (Zločin pátera Amara), O Primo Basílio (Bratranec Bazilio) a své mistrovské dílo Os Maias (Maiové).^[2]

Ocenění

V anketě Naši velcí Portugalci (Os Grandes Portugueses), kterou roku 2007 uspořádala portugalská veřejnoprávní stanice Rádio e Televisão de Portugal, a která hledala největší osobnosti portugalských dějin, skončil na 22. místě.