Camilo Castelo Branco

Camilo Ferreira Botelho Castelo Branco
Fotografie Camilo Castelo Branco v roce 1886 vydání Bohemia do Espirito.
Fotografie Camilo Castelo Branco v roce 1886 vydání Bohemia do Espirito.
Rodné jméno Camilo Ferreira Botelho Castelo Branco
Narození 16. března 1825
Lisabon
Úmrtí 1. června 1890 (ve věku 65 let)
São Miguel de Seide
Příčina úmrtí střelná rána
Povolání spisovatel, překladatel, dramatik, básník a historik
Alma mater Univerzita Porto
Významná díla Zhoubná láska
Podpis Podpis
Web oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
'Casa de Camilo Castelo Branco' (Seide, Famalicão)

Camilo Ferreira Botelho Castelo Branco[1] (16. března 1825, Lisabon – 1. června 1890, São Miguel de Seide, Vila Nova de Famalicão)[2] byl portugalský spisovatel období romantismu, překladatel, kritik a dramatik.[3][4]

Biografie

Narodil se v Lisabonu jako nemanželský syn významného dvorského úředníka, velice brzy osiřel. Nejdříve studoval v katolickém semináři vedeném kněžími. V roce 1843 se zapsal na studia medicíny v Oportu, ale ta nedokončil.[5] Po krátké novinářské praxi v Portu a v Lisabonu nastoupil do biskupského semináře v Portu ke studiu teologie. Během tohoto období napsal řadu náboženských děl a do portugalštiny přeložil dílo Françoise-René de Chateaubrianda. Když přijal nižší svěcení kněze, neklidná a vášnivá povaha ho odvedla z církve pryč a po celý život se věnoval literatuře a ženám.

Byl dvakrát zatčen; poprvé za to, že objevil ostatky své první manželky (se kterou se oženil ve věku 16 let a která zemřela ve 24 letech) a podruhé kvůli cizoložství se vdanou ženou Annou Plácidovou. Během druhého věznění napsal své nejlepší a nejcharakterističtější dílo Amor de Perdição. Později ho toto období života inspirovalo k napsání Vzpomínek z vězení (Memórias do Cárcere), ve kterých popisuje tehdejší bídu přeplněné věznice Relação v centru Porta, i své intimní vzpomínky a autobiografické fragmenty.

V roce 1885 byl povýšen do šlechtického stavu, jmenován vikomtem (Visconde de Correia Botelho) jako uznání za přínos literatuře. Když pro chatrné zdraví nemohl psát, parlament mu dal doživotní penzi. Oslepl vlivem syfilis a trpěl chronickým nervovým onemocněním. V roce 1890 spáchal sebevraždu, zastřelil se revolverem v sedě ve svém houpacím křesle (které se dochovalo a je vystavováno).

Publikační činnost

Camilo Castelo Branco byl velice plodným autorem, k významnějším počinům lze zařadit díla jako např. 'Anátema', 'Mistérios de Lisboa', 'Amor de Perdição', 'Amor de Salvação', či 'A Brasileira de Prazins'.

České překlady

  • Zhoubná láska (orig. 'Amor de Perdição', 1863). 1. vyd. Praha: Odeon, 1979. 229 S. Překlad: Marie Havlíková (roz. Adámková).

Fotogalerie

  • Camilo Castelo Branco
    Camilo Castelo Branco
  • Camilo Castelo Branco
    Camilo Castelo Branco
  • Camilo Castelo Branco
    Camilo Castelo Branco
  • Camilo Castelo Branco
    Camilo Castelo Branco
  • Camilo Castelo Branco (Seide, Famalicão)
    Camilo Castelo Branco (Seide, Famalicão)

Odkazy

Reference

  1. ↑ infopédia [online]. infopédia [cit. 2016-01-16]. Dostupné online. (portugalsky) 
  2. ↑ Heslo 'Camilo Castelo Branco' na stránce Educacao.uol.com.br
  3. ↑ Estudo Prático [online]. Estudo Prático [cit. 2016-01-16]. Dostupné online. (portugalsky) 
  4. ↑ Luso Livros [online]. http://plus.google.com/Luso-livrosNet [cit. 2016-01-16]. Dostupné v archivu. (portugalsky) 
  5. ↑ www.dglb.pt [online]. www.dglb.pt [cit. 2016-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-23. 

Literatura

  • CABRAL, Alexandre. Dicionario de Camilo Castelo Branco. Lisboa: Caminho, 1989. 488 S.
  • HODOUŠEK, Eduard a kol. Slovník spisovatelů - Španělsko, Portugalsko. 1. vyd. Praha: Odeon, 1968. 122-123 S.

Související články

  • Seznam portugalských spisovatelů

Externí odkazy

Zdroj