Joris Karl Huysmans

Joris Karl Huysmans
Joris Karl Huysmans
Joris Karl Huysmans
Rodné jméno Charles Marie Georges Huysmans
Narození 5. února 1848
Paříž FrancieFrancie Francie
Úmrtí 12. května 1907 (ve věku 59 let)
Paříž FrancieFrancie Francie
Příčina úmrtí rakovina rtu a ústní dutiny
Místo pohřbení Hřbitov Montparnasse
Pseudonym A. Meunier
Povolání spisovatel, kritik umění, romanopisec, autor a literární kritik
Alma mater Lyceum svatého Ludvíka
Významná díla Naruby, Tam dole''
Ocenění rytíř Řádu čestné legie (1893)
důstojník Řádu čestné legie (1907)
multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joris Karl Huysmans [ʃaʁl maʁi ʒɔʁʒ ɥismɑ̃s] (5. února 1848 Paříž12. května 1907 Paříž) byl francouzský spisovatel, literární a výtvarný kritik vlámského původu.

Život

Narodil se 5. února 1848 jako Charles Marie Georges Huysmans v rodině litografa vlámského původu. Po skončení středoškolských studií začal pracovat na ministerstvu vnitra. Ministerským úředníkem byl až do svých padesáti let. V roce 1874 vydal první sbírku básní v próze, v roce 1876 první román. Nejprve psal ve stylu naturalismu, byl velkým obdivovatelem Emila Zoly. Od roku 1876 psal též výtvarné a literární kritiky. Osobní krizi po vydání románu Naruby řešil konverzí ke katolicismu, uchýlil se krátce do trapistického kláštera v Igny. V roce 1898 opustil práci na ministerstvu a odešel do benediktinského kláštera v Ligugé. Roku 1901 byl klášter přemístěn do Belgie a Huysmans se vrátil do Paříže. Zde byl jedním ze zakládajících členů Académie Goncourt. Dne 12. května 1907 zemřel na rakovinu.

Dílo

Jeho pamětní deska v Paříži (31 de la rue Saint-Placide, Paris 6e)
  • Kořenka (Drageoir aux épices, 1874) – sbírka básní v próze ovlivněná Aloysiem Bertrandem, Baudelairem a Villonem
  • Pařížské črty (Croquis Parisiens, 1880)
  • Marta (Marthe, 1876) – první román; český překlad: L. Holdanová 1919
  • Sestry Vatardovy (Les soeurs Vatard, 1879) – román
  • povídka S tornou na zádech (Sac au doc, 1880) v kolektivní publikaci skupiny naturalistických spisovatelů Večery médanské (Soirées de Médan)
  • Soužití (En Ménage, 1881) – román
  • Po proudu (A vau l’eau, 1882) – román
  • Naruby (À rebours, 1884) – román; české překlady: Arnošt Procházka, 1913, Jiří Pechar, 1979
  • Tam dole (Là-bas, 1891) – román; české překlady: Otakar Levý, 1919 (dostupné online na webu Městské knihovny v Praze), Michal Novotný, 1997
  • Na cestě (En route 1895)
  • Katedrála (La Cathédrale, 1898), český překlad: B. Stefanová, 1912
  • V klášteře (Oblat, 1903)
  • Tři primitivové (Trois Primitifs, 1905)
  • Čtvrť Notre Dame (Le Quartier Notre-Dame, 1905)
  • Davy z Lurd (Les foules de Lourdes; 1906)
  • Tři chrámy a tři primitivové (Trois Églises et trois Primitifs; 1908)

Odkazy

Literatura

česky:

  • František Xaver Šalda: Joris Karl Huysmans. In: Duše a dílo 1950
  • Slovník francouzsky píšících spisovatelů, Praha, Libri, 2002, ISBN 80-7277-130-2
  • Jan Otokar Fischer a kol.: Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století, díl II. (1870–1930), Praha, Academia, 1983
  • Jiří Pechar: Drama J. K. Huysmanse. In: J. K. Huysmans: Naruby, 1979
  • Michal Novotný: Huysmans dole. Doslov in: J. K. Huysmans: Tam dole, 1997
  • LAGARDÉ, André; MICHARD, Laurent. Francouzská literatura 19. století. Praha: Garamond, 2008. 579 s. ISBN 978-80-7407-026-6. 
  • PUTNA, Matin C. Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918. Praha: Torst, 1998. 801 s. ISBN 80-7215-059-6. 

francouzsky:

  • Robert Baldick, Vie de J.K. Huysmans, Denoël, 1975.
  • Jean Borie, Huysmans, le Diable, le célibataire et Dieu, Grasset et Fasquelle, 1991.
  • Patrice Locmant, J.-K. Huysmans, Le forçat de la vie, Bartillat, 2007.

Související články

Externí odkazy

2. křeslo Académie Goncourt
Předchůdce:
1900–1907
Joris Karl Huysmans
Nástupce:
Jules Renard

Zdroj