Johann Ledebur-Wicheln

Johann Ledebur-Wicheln
Ministr zemědělství Předlitavska
Ve funkci:
30. září 1895 – 30. listopadu 1897
Panovník František Josef I.
Předseda vlády Kazimír Badeni
Předchůdce Ferdinand von Blumfeld jako správce
Nástupce Artur Bylandt-Rheidt
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
2. ledna 1889 – 14. května 1903
Panovník František Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1898 – 1901
Panovník František Josef I.
Ve funkci:
1894 – 1895
Panovník František Josef I.
Ve funkci:
1883 – 1892
Panovník František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství Strana konz. velkostatku
Narození 30. května 1842
Křemýž
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 14. května 1903 (ve věku 60 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť (1868) Karolína Czerninová z Chudenic (1848–1908)
Rodiče Adolf z Ledebur-Wichelnu a Johana z Nostic-Rienecku
Děti Evžen
Příbuzní Františka z Ledebur-Wichelnu[1], Šarlota z Ledebur-Wichelnu[1] a Jan Adam z Ledebur-Wichelnu[1] (vnoučata)
Alma mater Karlo-Ferdinandova univ.
Profese politik
Commons Johann Ledebur-Wicheln
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Ledebur-Wicheln, též hrabě Johann Ledebur nebo Johann von Ledebur-Wicheln (30. května 1842 Křemýž[2] – 14. května 1903 Praha-Malá Strana[3]) byl český a rakousko-uherský, respektive předlitavský šlechtic a politik, koncem 19. století ministr zemědělství Předlitavska ve vládě Kazimíra Badeniho.

Biografie

Ledebourský palác na Malé Straně v Praze

Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Ledebour-Wicheln původem z Vestfálska. Studoval práva v Praze a pak absolvoval studijní cesty v Německu a Anglii, kde se začal zabývat zemědělskou problematikou. V letech 1883–1893 byl poslancem Českého zemského sněmu, kde zasedal ve velkostatkářské kurii. Zde se profiloval jako stoupenec českého státního práva a česko-rakouského národního vyrovnání. Podporoval politiku mladočechů.[4] Podle dobového zdroje ovšem na sněmu setrval po kratší dobu. Již na schůzi v září 1892 byla oznámena jeho rezignace.[5]

V roce 1889 se stal doživotním členem Panské sněmovny.[4]

Vrchol jeho politické kariéry nastal za vlády Kazimíra Badeniho, v níž se stal ministrem zemědělství Předlitavska. Funkci zastával v období 30. září 1895 – 30. listopadu 1897.[6] Snažil se navázat na agrární reformy plánované jeho předchůdcem Juliem von Falkenhaynem. Prosazoval zemědělské družstevnictví a rozvoj zemědělského odborného školství. Z jeho iniciativy došlo v lednu 1898 k založení prvního zemědělského velkoskladu v dolnorakouském městě Pöchlarn.[4]

V roce 1898 se ještě vrátil na Český zemský sněm, když byl v doplňovacích volbách v lednu 1898 zvolen za velkostatkářskou kurii.[7]

Rodina

Sňatkem se spříznil s významnou českou rodinou Černínů, v roce 1868 se oženil s hraběnkou Karolínou Černínovou (1848–1908), c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže, dcerou Jaromíra Černína. Z jejich manželství pocházelo pět dětí narozených v Praze a na černínském zámku v Petrohradě.[8]

Majetek

Vlastnil několik velkostatků v Čechách (Křemýž, Kostomlaty pod Milešovkou, Milešov).[9] Hlavním rodovým sídlem byl zámek Křemýž, do rodového majetku patřil také Ledebourský palác v Praze s proslulou barokní zahradou.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Křemýž
  3. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Tomáše, sign. TO Z6, s. 56
  4. ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, L, s. 80. [online]. biographien.ac.at [cit. 2013-02-28]. Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1889skc/4/stenprot/001schuz/s001003.htm
  6. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 588. 
  7. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1895skc/2/stenprot/034schuz/s034005.htm
  8. ↑ Rodina Jana Ledebur-Wichelna in: Gothaisches Genealogisches Taschenbuch der Gräflichen Häuser 1922, Gotha, 1922; s. 546–547 dostupné online
  9. ↑ PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 329–330 dostupné online

Externí odkazy

Zdroj