Artur Bylandt-Rheidt

Arthur Bylandt-Rheidt
17. ministr vnitra Předlitavska
Ve funkci:
1. ledna 1905 – 1. května 1906
Panovník František Josef I.
Předseda vlády Paul Gautsch
Předchůdce Ernst von Koerber (jako správce)
Nástupce Konrad Hohenlohe (jako správce)
Hornorakouský místodržitel
Ve funkci:
13. prosince 1902 – 1. ledna 1905
Panovník František Josef I.
Předchůdce Viktor von Puthon
Nástupce Erasmus von Handel
Dědičný člen Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
22. února 1900 – 6. července 1915
Panovník František Josef I.
Ministr kultu a vyučování Předlitavska
Ve funkci:
5. března 1898 – 2. října 1899
Panovník František Josef I.
Předchůdce Vinzenz Baillet von Latour
Nástupce Wilhelm von Hartel (jako správce)
Ministr zemědělství Předlitavska
Ve funkci:
30. listopadu 1897 – 5. března 1898
Panovník František Josef I.
Předchůdce Johann Ledebur-Wicheln
Nástupce Michael Kast von Ebelsberg

Narození 3. února 1854
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 6. července 1915 (ve věku 61 let)
Baden
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Helenenfriedhof, Baden
Rodiče Artur Maximilian von Bylandt-Rheidt
Příbuzní bratr: Anton Bylandt-Rheidt (1859–1943)
Profese politik a soudce
Commons Artur Bylandt-Rheidt
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arthur Bylandt-Rheidt (3. února 1854 Praha6. července 1915 Baden) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, na přelomu 19. a 20. století ministr vlád Předlitavska.

Biografie

Jeho otcem byl rakousko-uherský ministr války Artur Maximilian von Bylandt-Rheidt.[1] Vystudoval práva ve Vídni a působil pak na místodržitelství v Brně. Od roku 1878 pracoval na ministerstvu kultu a vyučování, od roku 1879 na ministerstvu vnitra. Roku 1881 se stal tajemníkem místodržitelství v Brně. Od roku 1892 zastával post dvorního rady na ministerstvu kultu a vyučování, kde vedl odbor základních škol, později odborných technických škol a kde se roku 1897 stal sekčním šéfem.[1]

Vrchol jeho politické kariéry nastal na přelomu 19. a 20. století, kdy byl třikrát ministrem předlitavské vlády. Nejprve za první vlády Paula Gautsche, v níž se stal ministrem zemědělství Předlitavska. Funkci zastával v období 30. listopadu 18975. března 1898. V následné vládě Franze Thuna působil od 5. března 1898 do 2. října 1899 jako předlitavský ministr kultu a vyučování. Do vlády se vrátil ještě o několik let později, kdy v druhé vládě Paula Gautsche byl ministrem vnitra Předlitavska (v období 1. ledna 19051. května 1906).[2] Ve funkci ministra kultu a vyučování musel řešit rostoucí česko-německou konfrontaci na vysokých školách a v roce 1899 nechal rozdělením techniky v Brně zřídit českou technickou vysokou školu v Brně (dnešní Vysoké učení technické v Brně). Politicky byl orientován konzervativně. Po odchodu z vlády byl roku 1900 jmenován dědičným členem Panské sněmovny. Profesně působil jako předseda senátu správního soudu. V letech 1902–1904 zastával post místodržitele Horních Rakous. V době návratu do vlády jako ministr vnitra musel řešit opětovné česko-německé napětí a obstrukce v českém zemském sněmu. Byl stoupencem zavedení všeobecného volebního práva.[1]

V roce 1883 se oženil s hraběnkou Františkou Saint-Genois d’Anneaucourt (1854–1929), přezdívanou Fanny. Měli spolu syna a dvě dcery.[3]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, B, s. 131. [online]. biographien.ac.at [cit. 2013-03-03]. Dostupné online. (německy) 
  2. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 588–590. 
  3. Kurzbiografie von Bylandt-Rheidt | Parlament Österreich. www.parlament.gv.at [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (německy) 

Zdroj