Johanka z Boskovic

Johanka z Boskovic
Erb rodu Boskovických
Erb rodu Boskovických
abatyše kláštera na Starém Brně
Ve funkci:
1510 – 8. května 1532
Panovník Ludvík Jagellonský, Ferdinand I. Habsburský
Předchůdce Markéta z Donína
Nástupce Barbora ze Sovince
Narození okolo 1480?
? Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Úmrtí 1535?
Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Choť svobodná
Rodiče Oldřich Trnavský z Boskovic, Kateřina ze Sovince
Příbuzní Ladislav z Boskovic (strýc) Marta z Boskovic (teta) Václav z Boskovic (děd)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johanka z Boskovic (okolo roku 1480? – 1535?) byla moravská šlechtična z rodu Boskoviců, řeholnice a abatyše ženského cisterciáckého kláštera na Starém Brně, kde působila značnou část svého života. Proslula svou učeností, finančně také umožnila vydání českého překladu Nového zákona[1] dokončeného Václavem Benešem Oplátem a Petrem Gzelem roku 1533.

Život

Narodila se do šlechtické rodiny Oldřicha Trnavského z Boskovic a jeho ženy Kateřiny ze Sovince, patrně na některém z rodových sídel, kterými byly hrad Cimburk a Městečko Trnávka poblíž Svitav. Patrně již v mládí odešla do brněnského kláštera na Starém Brně, s nímž byl rod Boskoviců blíže spjat. Zde se také roku 1510 stala abatyší. Uvádí se, že během svého působení byla nucena přikročit k zastavení klášterního majetku, včetně pozlacených cenností, brněnské kapitole u sv. Petra. Údajně kvůli sporům s řeholnicemi roku 1532 rezignovala na funkci abatyše. Její nástupkyně, Barbora ze Sovince, ji pak za zástavu klášterních cenností roku 1536 žalovala u soudu.

Václav Beneš Oplát a Petr Gzel jí věnovali vydání překladu Nového zákona do češtiny založeného na řecko-latinském textu Erasma Rotterdamského, neboť právě Johanka hradila náklady k jeho vzniku. Význam díla spočívá v tom, že se jedná o první českojazyčný překlad Nového zákona pořízený z jazyka původního, řečtiny, pouze s přihlédnutím k latinskojazyčné Vulgátě. Věnování s datací 19. listopadu 1533 vyzdvihuje její osobnost a zároveň hovoří o naplnění její touhy číst toto biblické dílo v češtině.

Zemřela patrně roku 1535.

Rodina

Její sestra Apolonie z Boskovic byla abatyší v klášteře Porta Coeli v Tišnově. Jejími strýci byli významní moravští šlechtici Ladislav z Boskovic či Jaroslav z Boskovic, teta Marta z Boskovic pak proslula jako obhájkyně Jednoty bratrské v listech králi Vladislavu Jagellonskému.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ročenka českých knihtiskařů. [s.l.]: Spolek faktorů knihtiskáren a písmolijen v Čechách 370 s. Dostupné online. Google-Books-ID: wtx0HK7XnfYC. 

Literatura

  • BRÁNSKÝ, Jaroslav. Čtyři z Boskovic. Praha: Albert, 2008. ISBN 80-7326-129-4
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Boskovicové. 
  • NOVÁKOVÁ, Teréza. Slavín žen českých. s. 148-150.
  • STEYSKAL-LAŽANSKÝ, F. S. Věnec slávy žen slovanských. Praha. Vlastním nákladem, 1868. s. 52–53.
  • ŠEMBERA, Alois Vojtěch. Historie pánů z Bozkowic hradu Bozkowa w Morawě: s popsánjm panstwj města, 1836.

Externí odkazy

Zdroj