Joachim Egon Fürstenberg

Jáchym Egon
lantkrabě z Fürstenbergu
Erb rodu Fürstenbergů
Erb rodu Fürstenbergů
Nejvyšší maršálek císařského dvora
Ve funkci:
1826 – 1828
Panovník František II./I.
Předchůdce Filip Karel z Oettingen-Wallersteinu
Nástupce Rudolf Josef II. z Colloredo-Mansfeldu
Nejvyšší zemský maršálek v Dolních Rakousích
Ve funkci:
1805 – 1808
Předchůdce František Josef Saurau
Nástupce Jan Nepomuk z Trauttmansdorff-Weinsbergu
Nejvyšší hofmistr arcivévodkyně Marie Klementiny
Ve funkci:
1796 – 1797
Nejvyšší kuchmistr
Ve funkci:
1794 – 1827
Tajný rada
Císařský komorník
Ve funkci:
1770 – 26. ledna 1828
Panovník Josef II., Leopold II., František II.
Narození 22. prosince 1749
Ludwigsburg
WürttemberskoWürttembersko Württembersko
Úmrtí 26. ledna 1828 (ve věku 78 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Titul LandgrafKrone.png lantkrabě
Choť (1772) Žofie Terezie z Oettingen-Wallersteinu (1751–1835)
Rodiče Ludvík August z Fürstenberg-Stühlingenu (1705–1759) a Marie Anna Josefa z Fugger-Kirchbergu (1719–1784)
Děti 1. Bedřich Karel (1774–1856)
2. Filip Karel Egon (1775–1807)
3. Josefína Žofie (1776–1848)
4. Karolína Žofie (1777–1846)
5. Eleonora Žofie (1779–1849)
6. Marie Žofie (1781–1800)
7. František Ludvík Egon (1783–1800)
8. Alžběta Marie Filipína (1784–1865)
Příbuzní bratr: Bedřich Josef z Fürstenberg-Weitry (1751–1814)
vnuk: Bedřich Egon z Fürstenbergu (1813–1892)
vnučka: Marie Anna z Trauttmansdorff-Weinsbergu, provd. z Öttingen-Öttingenu a Öttingen-Wallersteinu (1806–1885)
vnuk: Ferdinand Jáchym z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1803–1859)
zeť: Jan I. Josef z Liechtensteinu (1760–1836)
zeť: Jan Nepomuk Norbert z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1780–1834)
Profese politik
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1803: rakouský Řád zlatého rouna (č. 852)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jáchym Egon lantkrabě z Fürstenbergu (německy Joachim Egon Landgraf zu Fürstenberg-Weitra; 22. prosince 1749 Ludwigsburg – 26. ledna 1828 Vídeň) byl rakouský šlechtic a dvořan z rodu Fürstenbergů. Od mládí zastával řadu funkcí u císařského dvora ve Vídni, nakonec byl nejvyšším dvorním maršálkem (1826–1828), v roce 1803 byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna. Vlastnil statky v Rakousku, jako poručník dočasně spravoval také majetek knížecí větve Fürstenbergů v Čechách (Křivoklát) a na jeho počest byla pojmenována vesnice Nový Jáchymov na Berounsku. Jeho vnukem byl kardinál a olomoucký arcibiskup Bedřich Egon Fürstenberg (1813–1892).

Životopis

Zámek Weitra v Rakousku, hlavní rodové sídlo

Pocházel ze starého šlechtického rodu Fürstenbergů,[1] patřil k lantkraběcí větvi sídlící na zámku Weitra (Vitoraz) v Rakousku. Narodil se jako druhorozený syn lankraběte Ludvíka Viléma Fürstenberga (1705–1759) a jeho manželky Marie Anny, rozené hraběnky Fuggerové (1719–1784).[2] Po úmrtí otce vedla poručnickou správu matka spolu s dolnorakouským zemským maršálkem hrabětem Leopoldem Kryštofem Schallenbergem. Po dosažení zletilosti převzal Joachim Egon správu majetku (1771), mezitím vstoupil do dvorských služeb, v roce 1770 byl jmenován císařským komořím, později se stal tajným radou. U dvora zastával funkci nejvyššího kuchmistra (1794–1827), zároveň byl v letech 1796–1797 nejvyšším hofmistrem arcivévodkyně Marie Klementiny (tuto funkci opustil po jejím sňatku a odchodu do Neapole).[3] V roce 1803 získal Řád zlatého rouna[4] a v letech 1805–1808 byl zemským maršálkem v Dolních Rakousích.[5] Mimoto byl od roku 1810 poručníkem nad nezletilým synovcem Karlem Egonem z knížecí větve a zajišťoval správu českých panství Křivoklát, Krušovice a Lány. Jako dočasný správce jednoho z největších šlechtických majetků v Čechách mimo jiné podporoval rozvoj železářství na Berounsku a jeho jménem byla pojmenována obec Nový Jáchymov (původně Joachimsthal) založená v roce 1810 poblíž hutí u Králova Dvora.[6] Svou kariéru završil jako nejvyšší maršálek císařského dvora (1826–1828), tento úřad převzal po svém švagrovi Filipu Oettingen-Wallersteinovi.

Rodina

Joachimova dcera Josefína Sofie (1776–1848), provdaná kněžna Lichtenštejnová

V roce 1772 se na zámku Wallerstein v Bavorsku oženil s hraběnkou Sofií Oettingen-Wallersteinovou (1751–1835), s níž měl osm dětí:

Potomstvo Joachima Egona v několika generacích vlastnilo různé majetky na Moravě (Kunín), proto se tato linie později označovala jako moravská.[7] Nejvýznamnějším představitelem této větve byl syn Bedřicha Karla, kardinál a dlouholetý arcibiskup v Olomouci Bedřich Egon Fürstenberg.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ottův slovník naučný, díl 9.; Praha, 1895 (reprint 1998); s. 783–784 ISBN 80-7185-057-8
  2. ↑ Joachim Egon Fürstenberg in: Schauplatz des landsässigen Nieder-Oesterrischichen Adel, Vídeň, 1794; s. 181–182
  3. ↑ POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 479 ISBN 978-80-85955-39-2
  4. ↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých; (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 271
  5. ↑ Personální obsazení zemských úřadů v Dolních Rakousích na webu worldstatesmen dostupné online
  6. ↑ KUČERA, Petr: Obraz stavitelské aktivity šlechtického rodu v období historismu (Stavební úpravy na hradě Křivoklát v 19. století (diplomová práce); Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2007, s. 16–17 dostupné online
  7. ↑ Moravská linie Fürstenbergů na webu Muzea v Novém Jičíně. www.muzeumnj.cz [online]. [cit. 2021-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-28. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj