Jiří Hrdlička (1922)

Jiří Hrdlička
Narození 24. prosince 1922
Vodňany
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 24. října 1942
koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtí popraven zastřelením
Bydliště Klatovská 1600/78, Plzeň
Vzdělání reálné gymnázium
Rodiče Aloisie Hrdličková (1891–1942)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Hrdlička (24. prosince 1922 – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl plzeňský podporovatel parašutistů z výsadků Anthropoid, Out Distance a Silver A popravený nacisty.

Život

Jiří Hrdlička se narodil 24. prosince 1922 ve Vodňanech do rodiny Antonína Hrdličky a Aloisie Hrdličkové, rozené Krejčí[1] nebo Krejčové[2]. Jeho matka pocházela z Milevska v okrese Písek a byla vyučenou švadlenou. Otec mu zemřel začátkem 40. let. Za okupace bydlel Jiří se svou matkou v bytě ve čtvrtém poschodí na Klatovské třídě 1600/78 v Plzni.[3][4] Vystudoval Masarykovo české státní reálné gymnázium v Plzni.[2]

Přicházejí parašutisté

Jiřího matka Antonie Hrdličková se znala s Karolínou Královou a jejím manželem Ing. Františkem Králem, kteří před válkou do roku 1939 bydleli ve stejném domě a poschodí na Klatovské třídě. Poté se přestěhovali do Prahy a v odboji fungovali jako kurýři mezi Prahou a Plzní. Karolína Králová byla sestra Marie Moravcové, významné pražské spolupracovnice parašutistů. V rámci příprav operace Canonbury poskytla Karolína Králová kontakt na Aloisii Hrdličkovou.[5][6]

Od 17. dubna 1942, kdy Jozef Gabčík a Jan Kubiš s dalšími parašutisty přijeli kvůli akci Canonbury do Plzně, bydleli až do 26. dubna 1942 v bytě u Hrdličkových.[7][8] V té době Jiří pobýval u sousedů Smolových, kteří bydleli ve stejném domě. Matka se ho tak rozhodla chránit, aby se s výsadkáři nepotkal a nebyl vystaven nebezpečí. O pobytu parašutistů ale Jiří Hrdlička zjevně věděl.[9]

Po neúspěchu operace se parašutisté vrátili do Prahy, kde 27. května 1942 Jozef Gabčík s Janem Kubišem provedli útok na Reinharda Heydricha.

Zatčení, smrt

Po zradě Karla Čurdy, který se sám přihlásil na gestapu 16. června 1942, se rozpoutala vlna zatýkání a výslechů. Jiří Hrdlička byl zatčen se svou matkou již 17. června 1942. Z policejní vazby v Praze byli posláni do Malé pevnosti Terezín a v nepřítomnosti dne 29. září 1942 odsouzeni stanným soudem k trestu smrti. Dne 22. října 1942 je čekal transport do koncentračního tábora Mauthausen, kde byla Aloisie popravena zastřelením 24. října 1942 v 10.14 hod. a Jiří v 16.00 hod.[10][11][12]

Podle výpovědi souseda Hrdličkových, pana Richarda Smoly (nar. 3. června 1930 Plzeň), bydlel poté v bytě po Hrdličkových na Klatovské třídě Rudolf Glasl (nar. 7. června 1903)[13], příslušník gestapa v Plzni.[14]

Připomínka

  • Jeho jméno (Hrdlička Jiří *24. 12. 1922) a jméno jeho matky (Hrdličková Aloisie roz. Krejová *18. 2. 1891)[pozn. 1] je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[15][16]
  • Jeho jméno a jméno jeho matky je uvedeno na pamětní desce v Plzni, Klatovská třída 1600/78. Na desce je nápis: "V tomto domě žili obětaví členové odboje / Aloisie HRDLIČKOVÁ / Jiří HRDLIČKA / Karolína KRÁLOVÁ / Ing. František KRÁL / Poskytli pomoc výsadkům ANTHROPOID, SILVER A a OUT DISTANCE".[17]
  • Jiří Hrdlička a Aloisie Hrdličková jsou uvedeni na seznamu jmen na pomníku obětem 1. a 2. světové války ve Vodňanech, v Zeyerových sadech, na postranní desce vlevo s nápisem OBĚTI NACISMU ZA II. SVĚTOVÉ VÁLKY 1939-1945.[18]
  • Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce absolventů Masarykova českého státního reálného gymnázia v Plzni, v jehož budově dnes sídlí pedagogická fakulta ZČU. Na desce je nápis: "ZA OSVOBOZENÍ NÁRODA OBĚTOVALI ŽIVOT TITO BÝVALÍ ŽÁCI NAŠEHO ÚSTAVU: (následuje výčet jmen) JIŘÍ HRDLIČKA 1942 V MAUTHAUSENU / VĚČNÁ PAMĚŤ JIM I VŠEM, KTEŘÍ JSOU NEZVĚSTNÍ!"[19]

Galerie

  • Matka Aloisie Hrdličková
    Matka Aloisie Hrdličková
  • Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze
    Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze
  • Pamětní deska na domě, kde Aloisie Hrdličková bydlela se synem – Klatovská třída 1600/78, Plzeň
    Pamětní deska na domě, kde Aloisie Hrdličková bydlela se synem – Klatovská třída 1600/78, Plzeň
  • Pomník padlým v 1. a 2. světové válce ve Vodňanech
    Pomník padlým v 1. a 2. světové válce ve Vodňanech

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Na pomníku je zjevně chyba v rodném jméně, správně má být Krejčová, příp. Krejčí

Reference

  1. ↑ JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3. 
  2. ↑ a b ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci – odbojáři – památníky. Vydání první. vyd. Praha: Academia 1127 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2614-9. 
  3. ↑ JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3. 
  4. ↑ Pane inženýre, už to hoří!. Místa Paměti národa [online]. [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci – odbojáři – památníky. Vydání první. vyd. Praha: Academia 1127 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2614-9. 
  6. ↑ JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3. 
  7. ↑ Akce Canonbury: Když si Anthropoid odskočil do Plz.... FORUM 24 [online]. [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. 
  8. ↑ ŠMEJKAL, Pavel; PADEVĚT, Jiří. Anthropoid. Vydání první. vyd. Praha: Academia 199 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2555-5. 
  9. ↑ Pane inženýre, už to hoří!. Místa Paměti národa [online]. [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ Akce Canonbury: Když si Anthropoid odskočil do Plz.... FORUM 24 [online]. [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. 
  11. ↑ ŠMEJKAL, Pavel; PADEVĚT, Jiří. Anthropoid. Vydání první. vyd. Praha: Academia 199 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2555-5. 
  12. ↑ ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci – odbojáři – památníky. Vydání první. vyd. Praha: Academia 1127 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2614-9. 
  13. ↑ Sezam příslušníků gestapa v Čechách a na Moravě [online]. Archiv bezpečnostních složek (ABS) [cit. 2025-03-04]. S. 72. Dostupné online. 
  14. ↑ Pane inženýre, už to hoří!. Místa Paměti národa [online]. [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 
  15. ↑ Pomník Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. 
  16. ↑ N, Resslova 9a 120 00 Praha 2 Česká republika 50° 4' 33 1932"; MAPY, 14° 25' 0 0336" EZobrazit na mapě: Google. Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-07-20 [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. 
  17. ↑ Pamětní deska Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. 
  18. ↑ Pomník Obětem 1. a 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 
  19. ↑ Pamětní deska obětem 2. světové války (Reálné gymnázium) » Křížky a vetřelci [online]. [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 

Literatura

  • ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci – odbojáři – památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9
  • JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3

Zdroj