Aloisie Hrdličková

Aloisie Hrdličková
Rodné jméno Aloisie Krejčí / Aloisie Krejčová
Narození 18. února 1891
Milevsko
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 24. října 1942 (ve věku 51 let)
koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtí popravena zastřelením
Bydliště Klatovská 1600/78, Plzeň
Povolání švadlena
Domovské město Plzeň
Děti Jiří Hrdlička (1922–1942)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aloisie Hrdličková, roz. Krejčí[1] nebo Krejčová[2] (18. února 1891 Milevsko – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen), byla spolupracovnice parašutistů z výsadků Anthropoid, Out Distance a Silver A popravená nacisty.

Život

Aloisie Hrdličková se narodila 18. února 1891 v Milevsku v okrese Písek do rodiny Františka Krejčího a Aloisie Krejčí, rozené Novákové. Byla vyučenou švadlenou. Za protektorátu ovdověla, její manžel Antonín Hrdlička zemřel začátkem 40. let. Se synem Jiřím Hrdličkou (nar. 24. prosince 1922) bydlela v Plzni na Klatovské třídě 1600/78 ve čtvrtém poschodí.[1][3]

Spolupráce s parašutisty

Antonie Hrdličková se znala s Karolínou Královou a jejím manželem Ing. Františkem Králem, kteří před válkou do roku 1939 bydleli ve stejném domě a poschodí na Klatovské třídě v Plzni. Poté se přestěhovali do Prahy a v odboji fungovali jako kurýři mezi Prahou a Plzní. Karolína Králová byla sestra Marie Moravcové, významné pražské spolupracovnice parašutistů. V rámci příprav operace Canonbury poskytla Karolína Králová kontakt na Aloisii Hrdličkovou.[2][1]

Od 17. dubna 1942, kdy Jozef Gabčík a Jan Kubiš s dalšími parašutisty přijeli kvůli akci Canonbury do Plzně, bydleli až do 26. dubna 1942 v bytě u Aloisie Hrdličkové a jejího syna Jiřího.[4][5] Syna Jiřího Aloisie Hrdličková poslala v té době bydlet k sousedům Smolovým, aby se s výsadkáři nepotkal a nevystavila ho tak nebezpečí. O pobytu parašutistů ale evidentně věděl.[3]

Po nezdaru celé operace se parašutisté přesunuli zpět do Prahy, kde 27. května 1942 Gabčík s Kubišem provedli útok na Reinharda Heydricha.

Zatčení, smrt

Po zradě Karla Čurdy, který se sám přihlásil na gestapu 16. června 1942, se rozpoutala vlna zatýkání a výslechů. Aloisie Hrdličková a její syn Jiří byli zatčeni mezi prvními, již 17. června 1942. Z policejní vazby v Praze byli posláni do Malé pevnosti Terezín a v nepřítomnosti dne 29. září 1942 odsouzeni stanným soudem k trestu smrti. Dne 22. října 1942 je čekal transport do koncentračního tábora Mauthausen, kde byla Aloisie popravena zastřelením 24. října 1942 v 10.14 hod. a syn Jiří v 16.00 hod.[4][5][2]

Podle výpovědi souseda Hrdličkových, pana Richarda Smoly (nar. 3. června 1930 Plzeň), bydlel poté v bytě po Hrdličkových na Klatovské třídě Rudolf Glasl (nar. 7. června 1903)[6], příslušník gestapa v Plzni.[3]

Připomínky

  • Její jméno (Hrdličková Aloisie roz. Krejová *18. 2. 1891)[pozn. 1] i jméno jejího syna (Hrdlička Jiří *24. 12. 1922) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[7][8]
  • Její jméno a jméno jejího syna je uvedeno na pamětní desce v Plzni, Klatovská třída 1600/78. Na desce je nápis: "V tomto domě žili obětaví členové odboje / Aloisie HRDLIČKOVÁ / Jiří HRDLIČKA / Karolína KRÁLOVÁ / Ing. František KRÁL / Poskytli pomoc výsadkům ANTHROPOID, SILVER A a OUT DISTANCE".[9]
  • Jména Aloisie Hrdličkové a jejího syna Jiřího jsou uvedena na pomníku obětem 1. a 2. světové války ve Vodňanech, v Zeyerových sadech, na postranní desce vlevo s nápisem OBĚTI NACISMU ZA II. SVĚTOVÉ VÁLKY 1939-1945.[10]

Galerie

  • Syn Jiří Hrdlička
    Syn Jiří Hrdlička
  • Karolína Králová
    Karolína Králová
  • František Král
    František Král
  • Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze
    Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze
  • Pamětní deska na domě, kde Aloisie Hrdličková bydlela se synem – Klatovská třída 1600/78, Plzeň
    Pamětní deska na domě, kde Aloisie Hrdličková bydlela se synem – Klatovská třída 1600/78, Plzeň
  • Pomník padlým v 1. a 2. světové válce ve Vodňanech
    Pomník padlým v 1. a 2. světové válce ve Vodňanech

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Na pomníku je zjevně chyba v rodném jméně, správně má být Krejčová, příp. Krejčí

Reference

  1. ↑ a b c JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3. 
  2. ↑ a b c ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci – odbojáři – památníky. Vydání první. vyd. Praha: Academia 1127 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2614-9. 
  3. ↑ a b c Pane inženýre, už to hoří!. Místa Paměti národa [online]. [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Akce Canonbury: Když si Anthropoid odskočil do Plz.... FORUM 24 [online]. [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b ŠMEJKAL, Pavel; PADEVĚT, Jiří. Anthropoid. Vydání první. vyd. Praha: Academia 199 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2555-5. 
  6. ↑ Sezam příslušníků gestapa v Čechách a na Moravě [online]. Archiv bezpečnostních složek (ABS) [cit. 2025-03-04]. S. 72. Dostupné online. 
  7. ↑ Pomník Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. 
  8. ↑ N, Resslova 9a 120 00 Praha 2 Česká republika 50° 4' 33 1932"; MAPY, 14° 25' 0 0336" EZobrazit na mapě: Google. Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-07-20 [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ Pamětní deska Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-03-03]. Dostupné online. 
  10. ↑ Pomník Obětem 1. a 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-03-04]. Dostupné online. 

Literatura

  • ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci – odbojáři – památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9
  • JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3


Zdroj