Jitka Kubišová

Jitka Kubišová
Narození 11. listopadu 1925
Dolní Vilémovice;
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 24. října 1942
Koncentrační tábor Mauthausen;
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtí popravena zastřelením
Bydliště Blížkovice
Nábož. vyznání římsko-katolické
Choť svobodná
Rodiče
  • František Kubiš (1887–1942);
  • Marie Kubišová (rozená Čechová; ovdovělá Dusíková; * 1885)
Příbuzní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)[1][2]

Jitka Kubišová (11. listopadu 1925 Dolní Vilémovice – 24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen)[3] byla nevlastní sestrou parašutisty rotmistra Jana Kubiše[4] a na základě této příbuzenské vazby byla zavražděna (spolu s dalšími podporovateli parašutistů ze skupiny Anthropoid) v koncentračním táboře Mauthausen.[5]

Život

Jitka Kubišová se narodila 11. listopadu 1925 v Dolních Vilémovicích rodičům Františku Kubišovi (* 25. září 1887 Horní Radslavice 14, okres Žďár nad Sázavou – † 24. října 1942 Mauthausen) a Marii Kubišové (rozené Čechové; ovdovělé Dusíkové; * 1885).[6][7] Jitka Kubišová měla ještě vlastní (pokrevní) sourozence: mladšího bratra Františka Kubiše (* 1928) a dvě starší sestry: Marii Kubišovou (* 12. listopadu 1920 – † 24. října 1942 Mauthausen) a Vlastu Kubišovou (* 27. března 1924 – † 24. října 1942 Mauthausen).[6][7] Jitka Kubišová byla římskokatolického vyznání. Jako svobodná dívka žila v Blížkovicích.[p. 1]

Jitka Kubišová byla nevlastní sestrou parašutisty rotmistra Jana Kubiše.[6][7] Gestapo ani jiné německé vyšetřovací orgány (např. kriminální policie nebo Sicherheitsdienst) nikdy nedokázaly, že Jitka byla zapojena jakýmkoliv způsobem do protiněmeckých ilegálních aktivit.[6] Stejně jako mnohým dalším se jí stala osudnou zrada Karla Čurdy (16. června 1942), po které následovala vlna zatýkání. Jitka Kubišová byla zatčena 20. června 1942[p. 2] jen z důvodu příbuzenské vazby s atentátníkem Janem Kubišem. Dne 29. září 1942 byla v nepřítomnosti stanným soudem v Praze odsouzena k trestu smrti.[6] Z policejní vazby na Karlově náměstí v Praze byla deportována do Malé pevnosti v Terezíně. Dne 23. října 1942 byla převezena do koncentračního tábora Mauthausen a o den později (24. října 1942) ji zde zavraždili v 10.32 střelou z malorážní pistole do týla společně s dalšími spolupracovníky a rodinnými příslušníky atentátníků při fingované zdravotní prohlídce.[6] Bylo jí nedožitých 17 let.[9][10][11]

Poznámka

Německé soudy se v případě odsuzování mladistvých osob, které v době činu nebo odsouzení nedovršily 18 let měly řídit německým zákonem o soudnictví nad mládeží ze 16. února 1923, jehož § 9 jasně definoval nemožnost takovému mladistvému uložit trest smrti ani trest doživotní káznice.[7] Tento paragraf zřejmě zafungoval v případě Jitčina mladšího bratra Františka Kubiše (* 1928), jemuž bylo v roce 1942 pouhých 14 let. V případě Jitky Kubišové měl zafungovat také, ale nestalo se tak.[7]

Připomínka

Její jméno (Kubišová Jitka *11.11.1925) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[1][2][12]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Za protektorátu patřila obec Blížkovice pod Jihlavský okres;[6] dnes (rok 2024) patří pod okres Znojmo, Jihomoravský kraj.
  2. ↑ Pramen[8] tvrdí, že zatýkání rozsáhlého počtu členů rodu Kubišů započalo již v odpoledních hodinách 16. června 1942 v Dolních Vilémovicích, tedy velice záhy po zradě Karla Čurdy.

Reference

  1. ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2022-06-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Kubišová Jitka *11.11.1925 .... Dostupné online. 
  2. ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2022-06-14]. Kubišová Jitka *11.11.1925. Dostupné online. 
  3. ↑ Příloha č. 5: Čest památce obětí světových válek a německé okupace! [online]. Obec Dolní Vilémovice [cit. 2024-02-23]. Jitka Kubišová, 1925. Dostupné online. 
  4. ↑ Poprava 262 spolupracovníků parašutistů v Mauthausenu 24. 10. 1942 - 81 let [online]. Fronta cz, 2023 [cit. 2024-02-23]. 106; Kubišová Jitka (* 11. 11. 1925) – nevlastní sestra Jana Kubiše. Dostupné online. 
  5. ↑ HRDINOVÉ HEYDRICHIÁDY XII. - rodina Jana Kubiše [online]. Geo Caching com [cit. 2024-02-23]. Jitka Kubišová (* 11.11.1925, Dolní Vilémovice – † 24.10.1942 Mauthausen) – nevlastní sestra Jana Kubiše. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g Oběti heydrichiády; Jitka Kubišová [online]. You Tube com; Podkast pro každého, 2024-02-19 [cit. 2024-02-23]. Stopáž: 1 minuta a 37 sekund. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e MENŠ. Jitka Kubišová (* 11.11.1925 – † 24.10.1942 Mauthausen) [online]. Internetová edncyklopedie dějin Brna, rev. 2022-05-10 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ STEHLÍK, Eduard. Jan Kubiš: nezastaví mne ani to nejhorší.... 1. vyd. Polnička 63, 59101 Žďár nad Sázavou: Nakladatelství Jitka Průžová – Tváře, 2017. 289 s. ISBN 978-80-88041-14-6. Kapitola Heydrichiáda, s. 233, 234. 
  9. ↑ POLÁK, Pavel. Jitka Kubišová [online]. Rodinné stránky Pavla Poláka ze Znojma, rev. 2014-04-04 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ Jitka Kubišová (1925 - 1942) [online]. Mauthausen; Raum der Namen [cit. 2024-02-24]. (* 11.11.1925 in Dolní Vilémovice – Gestorben 24.10.1942 in Mauthausen). Dostupné online. (německy) 
  11. ↑ Jitka Kubišová (* 11. 11. 1925 D. Vilímovice) bydliště: Blížkovice [online]. Databáze: Čeští vězni v koncentračním táboře Mauthausen 1938-1945 [cit. 2024-02-24]. Věznění před Mauthausenem: Pol. gef. Theresienstadt; Datum odchodu transportu do Mauthausenu 22. 10. 1942; Datum příchodu transportu do Mauthausenu 23. 10. 1942; Datum ukončení věznění: 24. 10. 1942; Důvod ukončení věznění: zemřela-popravena.. Dostupné online. 
  12. ↑ Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa; VETS Estranky cz [cit. 2022-12-28]. Kubišová Jitka *11.11.1925. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Jitka Kubišová na Wikimedia Commons
  • Obrazem: Neznámá tvář Jana Kubiše. Parašutisty, který změnil dějiny Československa [online]. Zprávy aktuálně cz [cit. 2024-03-02]. Bohatý fotografický materiál. Dostupné online. 

Zdroj