Jirkovská pánev

Jirkovská pánev
Krajina mezi Jirkovem, Zaječicemi a Otvicemi
Krajina mezi Jirkovem, Zaječicemi a Otvicemi
Rozloha 135,49 km²
Nadřazená jednotka Chomutovsko-teplická pánev
Sousední
jednotky		 Bolebořská vrchovina
Rudolická hornatina
Komořanská kotlina
Bořeňské středohoří
Blažimská plošina
Údlická kotlina
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Jirkovská pánev
Jirkovská pánev
Horniny jíly, písky
Povodí Bílina
Souřadnice 50°28′27″ s. š., 13°31′54″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jirkovská pánev je geomorfologický okrsek ve střední části Chomutovsko-teplické pánve na rozhraní okresů Chomutov a Most. Velká část jejího povrchu byla změněna těžbou hnědého uhlí.[1]

Poloha a sídla

Pánev se nachází přibližně mezi Chomutovem, Mostem a Havraní. Jihozápadní hranice probíhá od Velemyšlevsi k Chomutovu po levém okraji údolí Chomutovky. Severozápadní hranici tvoří úpatí Krušných hor. Hranice na severovýchodě je vzhledem k činnosti hnědouhelných lomů nezřetelná, ale u Mostu vytváří výběžky, díky kterým Jirkovská pánev za tří stran obklopuje vrch Ressl. Od Mostu vede hranice směrem na jih k Lišnici, kde se stáčí na západ přes Havraň k Saběnicím a znovu na jih k Velemyšlevsi. Další obce uvnitř pánve jsou Otvice, Vrskmaň, Strupčice, Malé Březno, Pesvice, Všestudy a Bílence.[2]

Geologie a geomorfologie

Rekultivovaná výsypka mezi Strupčicemi a Malým Březnem
Údlické doubí

Geologickým podložím pánve jsou miocenní jezerní jíly a písky mosteckého souvrství se slojemi hnědého uhlí. Na nich se vytvořil erozně denudační povrch meziúdolních hřbetů a široce rozevřených údolí s občasnými výskyty drobných porcelanitových suků. Na úpatí Krušných hor vznikly říční náplavové kužely a haldy a říční terasy podél Bíliny.[3] Zejména západní část území byla výrazně pozměněna povrchovou těžbou hnědého uhlí v Lomu ČSA a Lomu Vršany, mezi kterými vede Ervěnický koridor.

V geomorfologickém členění Česka je okrsek s označením IIIA-3B-4 součástí celku Mostecká pánev a podcelku Chomutovsko-teplická pánev.[3] Na jihozápadě sousedí s Údlickou a na severovýchodě s Komořanskou kotlinou. Severozápadní hranici tvoří krušnohorské okrsky Bolebořská vrchovina a Rudolická hornatina. Východní část, která zasahuje k Mostu, hraničí s okrskem Bořeňské středohoří a na jihovýchodě přechází v Blažimskou plošinu v Žatecké pánvi.[1]

Vodstvo

Největším vodním tokem v oblasti je řeka Bílina, která je z důvodu těžby uhlí v prostoru Ervěnického koridoru svedena do potrubní přeložky. Střední část pánve odvodňuje říčka Srpina. Významnými vodními plochami jsou umělé nádrže Zaječice, Újezd a Velký Otvický rybník.[2] Na místě historické těžby kamenečných břidlic vzniklo Kamencové jezero.[4]

Ochrana přírody

Významným výškovým bodem Jirkovské pánve je Údlické doubí (též Údlický lesík, 367,2 m n. m.) se stejnojmennou přírodní památkou. Dalším chráněným územím je přírodní památka Slanisko u Škrle v jižní části pánve.[3]

Reference

  1. ↑ a b BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIB-3B Chomutovsko-teplická pánev, s. 123. 
  2. ↑ a b CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-10-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Jirkovská pánev, s. 204. 
  4. ↑ GABRIELOVÁ, Ivana. Je chomutovské Kamencové jezero přirozená nádrž?. Geografické rozhledy. Prosinec 1996, roč. 6, čís. 3, s. 82–84. ISSN 1210-3004. 

Externí odkazy

Zdroj