Žatecká pánev

Žatecká pánev
Libědice v údolí Liboce
Libědice v údolí Liboce
Nejvyšší bod 397 m n. m. (V Písku)
Rozloha 524 km²
Střední výška 271 m n. m.
Nadřazená jednotka Mostecká pánev
Sousední
jednotky		 Chomutovsko-teplická pánev
Milešovské středohoří
Hazmburská tabule
Kněževeská pahorkatina
Doupovské hory
Podřazené
jednotky		 Čeradická plošina
Měcholupský úval
Pětipeská kotlina
Novosedelské terasa
Středooharská niva
Počeradský úval
Blažimská plošina
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Horniny čediče, tufy, kvarcity, spraše, písky, jíly
Povodí Ohře → Labe
Souřadnice 50°20′22″ s. š., 13°30′3″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IIIB-3A
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žatecká pánev je geomorfologický podcelek v jižní části Mostecké pánve v okresech Most, Chomutov a Louny v Ústeckém kraji. Nejvyšším vrcholem je s nadmořskou výškou 397 m kóta V Písku (též U Silnice) jižně od Podbořan.

Poloha a sídla

Podcelek se rozkládá přibližně mezi Kadaní na západě, jižním okrajem Mostu na severu, Postoloprty na východě a Podbořany na jihu. Uprostřed území leží město Žatec.[1]

Charakter území

Těžba písku v Roztylech

Geologické podloží tvoří převážně miocenní a oligocenní jíly, písky a pískovce s uhelnými slojemi. V malé míře se vyskytují také neogenní vulkanity a krystalinické horniny. Většinu oblasti však překrývají čtvrtohorní sedimentární horniny.[2] Reliéf území je plochý až mírně zvlněný a postupně se zvedá ze středu k okrajům.[1] Tvoří ho říční terasy, náplavové kužele, denudační plošiny, kryopedimenty a erozně denudační svahy se sesuvy.[2]

Geomorfologické členění

Podcelek má podle členění Jaromíra Demka označení IIIB-3A a náleží do geomorfologického celku Mostecká pánev.[2] Dále se člení na okrsky Blažimská plošina a Počeradský úval na severu, Novosedelské terasy a Středooharská niva (ve starším členění společně tvořily Libočanský úval[3]) ve střední části a v jižní části postupně od západu na Pětipeskou kotlinu, Čeradickou plošinu a Měcholupský úval. Na severu a východě sousedí s podcelkem Milešovské středohoří, na východě a jihovýchodě s Hazmburskou tabulí a Kněževeskou pahorkatinou s celkem Doupovské hory na jihozápadě.[1]

Vrcholy

  • V Písku (397 m) (též U Silnice), Čeradická plošina
  • Kozinec (392 m), Čeradická plošina
  • Šípkový vrch (363 m), Pětipeská kotlina
  • Viničný vrch (361 m), Čeradická plošina
  • Homole (354 m), Čeradická plošina
  • Rubín (352 m), Čeradická plošina
  • Kličín (351 m), Čeradická plošina
  • Na Černém (342 m), Čeradická plošina
  • Uhelný vrch (313 m), Blažimská plošina

Reference

  1. ↑ a b c BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIB-3A Žatecká pánev, s. 121–122. 
  2. ↑ a b c Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Žatecká pánev, s. 525. 
  3. ↑ CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-08-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj