Jindřich III. Hlohovský

Jindřich III. Hlohovský
kníže hlohovský, stínavský, olešnický, zaháňský a poznaňský
Hlohovský kníže
Období 1273/74 – 1309
Spolu s bratry Přemkem a Konrádem, do r. 1278
Předchůdce Konrád I. Hlohovský
Nástupce Matylda Brunšvicko-Lüneburská
Stínavský kníže
Období 1290 – 1309
Předchůdce Jindřich IV. Probus
Nástupce Jindřich IV. Věrný
Úmrtí 9. prosince 1309
Pohřben Klášter Lubuš
Manželka Matylda Brunšvicko-Lüneburská
Potomci Jindřich IV. Věrný
Konrád I. Olešnický
Boleslav Olešnický
Anežka Hlohovská
Salomena
Jan Stínavský
Kateřina
Přemek Hlohovský
Hedvika
Rod Piastovci
Dynastie Slezští Piastovci
Otec Konrád I. Hlohovský
Matka Salomena Odonicovna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich III. Hlohovský či Hlohovsko-Zaháňský (1251 nebo 1260 – 9. prosince 1309) byl hlohovský, zaháňský a velkopolský kníže z rozrodu slezských Piastovců.

Život

Po smrti svého otce, hlohovského knížete Konráda I. 1273, se stal knížetem hlohovským. Původně byl ustanoven dědicem Vratislavského knížectví, ale toho se nakonec zmocnil syn Boleslava II. Rogatky Jindřich V.[1] Roku 1278 bojoval na Moravském poli po boku Přemysla Otakara II.[2]

Po smrti Přemysla II. Velkopolského roku 1296 se pustil do boje o Velkopolsko s Vladislavem Lokýtkem. Dne 10. března téhož roku sice uzavřeli smlouvu o vzájemném rozdělení sporného území, avšak následující rok Lokýtek smlouvu porušil a válka vypukla znovu. Jindřich se ucházel také o podporu českého krále Václava II. a roku 1297 se zúčastnil jeho korunovace v Praze. Nakonec musel Jindřich v roce 1299 ze svých požadavků ustoupit.[3]

Byl významným donátorem cisterciáckého kláštera v Lubuši, financoval náhrobky svých příbuzných v konventním kostele a je považován za tvůrce myšlenky místní piastovské nekropole. Sám zde byl také pohřben.[4]

Vývod z předků

Odkazy

Reference

  1. ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 53. 
  2. ↑ Ottův slovník 13, str. 533.
  3. ↑ ANTONÍN, Robert. Zahraniční politika krále Václava II. v letech 1283-1300. Brno: Matice moravská, 2009. 304 s. ISBN 978-80-86488-63-9. S. 141–143. 
  4. ↑ Přemysl Bar: Monarchie slezských Jindřichů (1201-1290).Politika - Paměť - Symbolika

Literatura

  • JUREK, Tomasz. Dziedzic królestwa polskiego książę Głogowski Henryk (1274–1309). Kraków: Avalon, 2010. 338 s. ISBN 978-83-604-4887-8. (polsky) 

Externí odkazy

Předchůdce:
Konrád I. Hlohovský 		Znak z doby nástupu Hlohovský kníže
1273/4–1309
s bratry Přemkem a Konrádem II. (do r. 1278) 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Matylda Brunšvicko-Lüneburská
Předchůdce:
Jindřich IV. Probus 		Znak z doby nástupu Stínavský kníže
1290–1309 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jindřich IV. Věrný
Předchůdce:
součást lehnického knížectví 		Znak z doby nástupu Hajnovský kníže
1290–1297 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Boleslav I. Surový
Předchůdce:
Boleslav I. Surový 		Znak z doby nástupu Javorsko-Svídnický kníže
1290–1297
s Boleslavem I. Surovým 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Boleslav I. Surový
Předchůdce:
– 		Znak z doby nástupu Olešnický kníže
1293–1309 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jindřich IV. Věrný
Předchůdce: Zaháňský kníže Nástupce:
Konrád II. Hrbatý 1299–1300 Konrád II. Hrbatý
Konrád II. Hrbatý 1304–1309 Jindřich IV. Věrný
Boleslav Olešnický
Konrád I. Olešnický
Předchůdce:
Václav II. 		Znak z doby nástupu Poznaňský kníže
1305–1309 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jindřich IV. Věrný,
Boleslav Olešnický,
Konrád I. Olešnický,
Jan Stínavský,
Přemek Hlohovský
Předchůdce:
Václav II. 		Znak z doby nástupu Hnězdenský kníže
1305–1309 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jindřich IV. Věrný,
Boleslav Olešnický,
Konrád I. Olešnický,
Jan Stínavský,
Přemek Hlohovský
Předchůdce: Kališský kníže Nástupce:
Václav II. 1305–1306 Boleslav III. Marnotratný
Boleslav III. Marnotratný 1307–1309 Jindřich IV. Věrný,
Boleslav Olešnický,
Konrád I. Olešnický,
Jan Stínavský,
Přemek Hlohovský

Zdroj