Konrád I. Hlohovský

Konrád I. Hlohovský
kníže hlohovský a lehnický
Portrét
Konrádova pečeť. V opise: CONRADUS DEI GRA(tia) DUX ZLESIE ET POLONIE.
Hlohovský kníže
Období 1249/51 – 1273/74
Předchůdce Jindřich II. Pobožný,
(jako kníže dolnoslezský)
Nástupce Jindřich III. Hlohovský
Přemysl Stínavský
Konrád II. Hrbatý
Lehnický kníže
Období 1248 – 1251
Předchůdce Boleslav II. Lysý
Nástupce Jindřich V. Tlustý
Úmrtí 6. srpen 1273/74
Pohřben hlohovská kolegiátní kapitula
Manželky Salomena Odonicovna
Žofie Braniborská
Potomci Anna Hlohovská
Eufémie Hlohovská
Hedvika
Jindřich III. Hlohovský
Přemysl Stínavský
Konrád II. Hrbatý
Rod Piastovci
Dynastie Slezští Piastovci
Otec Jindřich II. Pobožný
Matka Anna Přemyslovna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konrád I. Hlohovský († 6. srpen 1273/74) byl hlohovský kníže pocházející z rodu slezských Piastovců.

Život

Byl synem vratislavského knížete Jindřicha II. Pobožného a jeho ženy Anny, dcery českého krále Přemysla Otakara I. Po smrti otce v bitvě u Lehnice z roku 1242 vládl nad Vratislavským knížectvím jeho bratr Boleslav II. Lysý. Záhy mezi bratry vypukly spory o dělbě otcova území. Konrád měl nastoupit církevní dráhu, odmítl však post pasovského biskupa a s pomocí velkopolského knížete Přemysla, jehož sestru Salomenu si vzal za ženu, se snažil získat část dědictví pro sebe. Po následné válce a vyjednávání, do kterého zasáhl i Konrádův bratranec, český král Přemysl Otakar II., mu bylo z Vratislavska vyděleno Hlohovské knížectví.

Konrád měl se svým českým bratrancem poměrně těsné vztahy, Přemysl nemaje dost vlastního potomstva, jeho dcery využil k navázání dynastických spojenectví s bavorským vévodou Ludvíkem II. a gorickým hrabětem Albrechtem.[1]V prosinci 1261 se zúčastnil jeho slavnostní korunovace v Praze, Konrád českého bratrance podporoval i za války s uherským králem Štěpánem V. Zemřel v létě roku 1273 či 1274 a byl pohřben v hlohovské kolegiátní kapitule, která byla jeho vlastní fundací.

Byl dvakrát ženat; po smrti Salomeny se oženil s Žofií Braniborskou. Jeho synové si po jeho smrti rozdělili Hlohovsko na menší části, která pak samostatně spravovali. Jindřich III. Hlohovský si podržel Hlohovsko, Přemysl Stínavský získal Zaháňsko a Konrád II. Hrbatý pak Stínavsko.

Vývod z předků

Odkazy

Reference

  1. ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar II.: král na rozhraní věků. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. ISBN 978-80-7422-118-7. S. 155. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj