Jindřich František Mansfeld

Jindřich František Mansfeld
Erb Mansfeldů
Nejvyšší komorník císařského dvora
Ve funkci:
1703 – 1705
Panovník Leopold I.
Předchůdce Jan Leopold z Trautsonu
Nástupce Jan Leopold z Trautsonu
18. prezident dvorské válečné rady
Ve funkci:
1701 – 1703
Panovník Leopold I.
Předchůdce Arnošt Rüdiger ze Starhembergu
Nástupce Evžen Savojský
Nejvyšší maršálek císařského dvora
Ve funkci:
1694 – 1701
Panovník Leopold I.
Předchůdce Gottlieb Amadeus Windischgrätz
Nástupce Jiří Adam II. Bořita z Martinic
Císařský vyslanec ve Španělsku
Ve funkci:
1683 – 1690
Panovník Leopold I.
Císařský vyslanec ve Francii
Ve funkci:
1680 – 1682
Panovník Leopold I.
Vojenská služba
Služba Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Hodnost 1689 polní maršál
Narození 21. listopadu 1640 nebo 1641
Bornstedt
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Úmrtí 18. června 1715 (ve věku 74 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Marie Luisa z Aspremontu (od 1679)
Marie Františka z Auerspergu (od 1693)
Rodiče Bruno III. z Mansfeldu a Marie Magdalena z Törringu
Děti Marie Eleonora z Mansfeldu
Marie Anna z Mansfeldu
Příbuzní František Antonín von Losenstein synovec, olomoucký biskup-koadjuktor
Profese diplomat, politik a voják
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1685 Řád zlatého rouna (č. 523)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich František z Mansfeldu (německy Heinrich Franz von Mansfeld, Reichsfürst und Fürst von Fondi , 21. listopadu 1640 nebo 1641 Bornstedt, Sasko-Anhaltsko — 18. června 1715 Vídeň) byl rakouský šlechtic a diplomat, polní maršál a prezident dvorské válečné rady.

Život

Narodil se jako syn Bruna III. z Mansfeldu z šlechtického rodu Mansfeldů a jeho manželky Marie Magdaleny z Törringu. Jeho bratr František Maxmilián z Mansfeldu (1639-1692) byl hofmistrem císařovny Markéty Terezy.

Již jako mladý vstoupil do služeb Habsburků. Po krátké službě v císařské armádě byl ve dvorské nebo diplomatické službě. I přes svou nevelkou vojenskou zkušenost se v roce 1689 stal polním maršálem.

V letech 1680-1682 byl vyslancem u francouzského dvora a v letech 1683 až 1690 byl vyslancem u španělského dvora. Mezi lety 1684–1701 byl nejvyšším dvorským maršálkem u vídeňského dvora a v roce 1701 byl jmenován prezidentem Dvorské válečné rady. V této pozici opakovaně vystupoval v opozici proti pricni Evženovi Savojskému. Pro neoblíbenost mezi velením i mužstvem byl v roce 1703 odvolán. Až do své smrti zastával pozici nejvyššího dvorského komorníka u vídňského dvora.

V roce 1690 doprovázel princeznu Marii Annu Falcko-Neuburskou do Valladolidu, kde se stala manželkou španělského krále Karla II. Za tuto službu byl Jindřich František odměněn titulem granda a udělením knížectví Fondi v Neapolsku a Řádu zlatého rouna.

Schwarzenberský palác

Počínaje rokem 1697 pověřil architekta Johanna Lucase von Hildebrandt vybudováním letohrádku se zahradami, který po jeho smrti získali Schwarzenbergové. Jde o významnou architektonickou památku, známou dnes jako Schwarzenberský palác.

Manželství

Jindřich František byl dvakrát ženatý. V roce 1679 se oženil poprvné, s Marií Luisou z Aspremont-Nanteville (1652-1692), vdovou po lotrinském vévodovi Karlovi IV. Z manželství se narodily dvě dcery:

  • Marie Anna z Mansfeldu (1680-1724)
⚭ 1699 Vilém Florentin ze Salm-Neuvilleru (1670-1707), syn Karla Florentina ze Salmu
⚭ Karel Colonna z Felsu
⚭ 1709 Achác Adam z Auerspergu (1676-1739)

Po smrti své první manželky se 16. listopadu 1693 oženil podruhé, s Marií Františkou z Auerspergu (1664-1739). Toto manželství zůstalo bezdětné.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heinrich Franz von Mannsfeld na německé Wikipedii.


Externí odkazy

Zdroj