František Maxmilián z Mansfeldu

František Maxmilián z Mansfeldu
Rodový erb Mansfeldů
Rodový erb Mansfeldů
Nejvyšší hofmistr císařovny
Ve funkci:
1690 – 12. září 1692
Panovnice Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Předchůdce Karel Ferdinand z Waldsteinu
Nástupce Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu
Kapitán císařské gardy trabantů
Ve funkci:
1682 – ?
Panovník Leopold I.
Tajný rada
Ve funkci:
1682 – 12. září 1692
Panovník Leopold I.
Císařský vyslanec u saského kurfiřta
Ve funkci:
1672 – ?
Panovník Leopold I.
Císařský vyslanec u braniborského kurfiřta
Ve funkci:
1667 – ?
Panovník Leopold I.
Říšsky dvorní rada
Ve funkci:
1665 – ?
Panovník Leopold I.
Císařský komorník
Ve funkci:
1662 – ?
Narození 22. listopadu 1639
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 12. září 1692 (ve věku 52 let)
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť Marie Anna z Harrachu
Rodiče Bruno III. z Mansfeldu a Marie Magdalena z Törringu
Děti Karel František z Mansfeldu
Příbuzní Jindřich František z Mansfeldu (sourozenec)
Jindřich Pavel František II. z Mansfeldu a Marie Eleonora z Mansfeldu[1] (vnoučata)
Náboženství římskokatolické
Ocenění Řád zlatého rouna (1681)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Maxmilián z Mansfeldu (německy Franz Maximilian Graf von Mansfeld; 22. listopadu 1639 Vídeň – 12. září 1692 Vídeň) byl rakouský a český šlechtic, hrabě z Mansfeld-Vorderortu, za vlády císaře Leopolda I. se uplatnil jako diplomat, později zastával funkci nejvyššího hofmistra císařovny Eleonory Magdaleny. Byl majitelem panství Dobříš, kde založil tradici zpracování železné rudy.

Život

Mansfeld, rodový zámek
Zámek Dobříš

Byl nejstarším synem hraběte Bruna III. z Mansfeld-Vorderort-Bornstedtu (1576–1644) z katolické linie rodu a jeho druhé manželky hraběnky Marie Magdaleny z Thöring-Seefeldu (1616–1668), dcery svobodného pána Ferdinanda I. z Thöring-Seefeldu (1583–1622) a hraběnky Renáty ze Schwarzenberg-Hohenlandsbergu (1589–1630/1639).

Jeho mladší bratr Jindřich František I. (1640–1715), hrabě z Mansfeldu v Heldrungenu, říšský kníže, I. kníže z Fondi, byl generál-polní maršál císařské armády.

František Maxmilián vlastnil několik panství v Sasku-Anhaltsku a středočeské město Dobříš. V 50. letech 17. století založil u Dobříše železářskou huť (dnes obec Stará Huť), pro jejíž vznik zde byly dobré podmínky (výskyt železné rudy, dostatek dřeva v lesích a vhodné vodní zdroje).[2] V roce 1675 obnovil císař Leopold I. městská privilegia Dobříše a o rok později nechal František Maxmilián opravit hrad Vargač. V podhradí na místě starších hospodářských budov byl postaven barokní zámek, jehož současná podoba je až výsledkem přestavby z poloviny 18. století.[3][4]

Od mládí se uplatňoval jako dvořan a diplomat. V roce 1662 byl jmenován císařským komořím a v roce 1665 se stal členem říšské dvorní rady.[5] Poté byl pověřen několika diplomatickými misemi, v roce 1667 byl císařským vyslancem u braniborského kurfiřta v Berlíně a v roce 1672 u saského kurfiřta v Drážďanech. V roce 1682 byl jmenován členem tajné rady a zároveň převzal čestný post kapitána císařské gardy trabantů. Nakonec byl v letech 1690–1692 nejvyšším hofmistrem císařovny Eleonory Magdaleny.[6] V roce 1681 se stal rytířem Řádu zlatého rouna.[7]

František Maxmilián z Mansfeldu zemřel ve věku 52 let 12. září 1692 ve Vídni.

Manželství a rodina

František Maxmilián z Mansfeldu se oženil 25. listopadu 1663 ve Vídni s hraběnkou Marií Annou Alžbětou z Harrachu-Rohrau (1636–1698), vnučkou hraběte Karla z Harrachu (1570–1628), dcerou hraběte Karla Linharta I. (VII.) z Harrachu-Rohrau (1594–1645)[8] a hraběnky Marie Františky z Eggenbergu (1607–1679).[9] Z manželství se narodilo sedm dětí: [10][11]

  • František Josef Václav (28. září 1666 – 28. ledna 1667)
  • syn (*/† 27. dubna 1668)
  • Marie Markéta Františka (5. července 1669 – 8. listopadu 1672)
  • František Hoyer Václav (10. července 1670 – 1676)
  • Marie Anna (18. března 1681– 1691)

Jeho syn a bratr byli povýšeni na říšská knížata.

Jeho pravnuk Josef Václav z Mansfeldu (12. září 1735 – 31. března 1780) zemřel při nehodě kočáru a jeho smrtí vymřela tato linie Mansfeldů po meči.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Франц Максимилиан фон Мансфелд na bulharské Wikipedii a Franz Maximilian von Mansfeld na německé Wikipedii.

  1. ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. ↑ Dějiny obce Stará Huť dostupné online
  3. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 60–61
  4. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996; s. 670 ISBN 80-85983-13-3
  5. ↑ Přehled členů říšské dvorní rady dostupné online
  6. ↑ František Maxmilián z Mansfeldu na webu kaiserhof geschichte dostupné online
  7. ↑ Přehled rytířů Řádu zlatého rouna dostupné online
  8. ↑ Harrach. www.angelfire.com [online]. [cit. 2024-01-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ Harrach 2, genealogy.euweb.cz
  10. ↑ Mansfeld 2, genealogy.euweb.cz
  11. ↑ Franz Maximilian Graf von Mansfeld, Genealogics ~ Leo van de Pas continued by Ian Fettes & Leslie Mahler

Literatura

Externí odkazy

Zdroj