Jihlava (nádraží)

Jihlava
První nástupiště stanice Jihlava
První nástupiště stanice Jihlava
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Vysočina
Město Jihlava
Souřadnice 49°24′52,88″ s. š., 15°35′58,11″ v. d.
Jihlava
Jihlava
Provozovatel dráhy Správa železnic
Kód stanice 342154
Tratě 225, 240
Nadmořská výška 496 m n. m.
V provozu od 1871
Zabezpečovací zařízení elektronické stavědlo ESA 11
Dopravní koleje 17
Nástupiště (nástupní hrany) 5 (6)
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava Městská hromadná doprava v prostoru před nádražní budovou
Služby ve stanici Vnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechČD centrumČekárna pro cestujícíÚschovna zavazadelBezbariérové WCVnitrostátní pokladní přepážkaBufet nebo rychlé občerstveníPošta
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jihlava (do roku 1945 též v němčině Iglau) je železniční stanice v Jihlavě, krajském městě Kraje Vysočina, které se nachází na hranici Čech a Moravy na řece Jihlava. Stanice je elektrizovaná (25 kV, 50 Hz AC, trať 225).

Historie

Stanice byla prvním nádražím, které v Jihlavě vzniklo, jakožto součást železničního spojení Vídně přes Znojmo, Německý Brod, Kutnou Horu a Kolín. Investorem a provozovatelem byla Rakouská severozápadní dráha (Österreichische Nordwestbahn, ÖNWB), projektu se ujal dvorní architekt této společnosti, vídeňský inženýr Carl Schlimp. Stavební práce započaly v dubnu 1870, první zkušební vlak přijel na jihlavské nádraží 21. prosince téhož roku.

Po svém dokončení patřila budova k těm největším na tratích ÖNWB. Přijímací budova byla podsklepená (celkem 23 sklepů). V přízemí byla prostorná vstupní hala s dvěma výdejními pokladními okénky a s dřevěným stánkem trafiky. Za pokladnami vedla chodba do levého traktu budovy, kde byla dopravní a telegrafní kancelář, úřadovny c. k. pošty. V pravém traktu přízemí budovy byly umístěny čekárny I., II. a III. třídy. Vystavěny byly též vodní jeřáby beroucí vodu přímo z řeky Jihlavy či depo pro odstavení a opravu lokomotiv a vagonů v majetku Rakouské severozápadní dráhy. Ve vedlejších budovách vodárny byla kancelář traťmistra, kovárna, dále útulek traťových dělníků a sklad oleje.

Stanice Jihlava byla z rozhodnutí ÖNWB vztyčena ve svahu severně od centra města, tato vzdálená poloha byla tehdy hojně kritizována obyvateli i zástupci radnice města. Severojižně jí prochází trať původní ÖNWB z Německého (Havlíčkova) Brodu dále na Třebíč. Roku 1887 byla do Jihlavy přivedena nová trať státní Českomoravské transverzální dráhy z Horní Cerekve a Veselí nad Lužnicí, na ní pod Královským vrškem vzniklo druhé nádraží, později nesoucí název Jihlava-město.

V letech 1890-1900 prošlo nádraží velkou rekonstrukcí a modernizací, aby dokázalo obsloužit rostoucí objemy, zejména nákladní, dopravy. Během dodatečných úprav táhnoucích se až do roku 1912 vznikly nakonec u nádraží nakládací rampa, vodárna, prádelna, sklep s ledem, přijímací budova, kasárna, kůlny s nákladem, rampa, skladiště petroleje, uhelná skluzavka, uhelný sklep, překladová hala, dílna, jídelna, remíza pro 20 lokomotiv, kůlny s uhlím, sklad dřeva, sklad materiálu, nádražní sklad, hospodářské kůlny, dřevěná nakládací rampa, úřednické a služební obytné budovy.

Od roku 1908 jezdila z centra k nádraží elektrická malodráha (tramvajová linka), poté, co dřevěný most přes řeku Jihlavu nahradila solidní secesní betonová stavba. Jízdní řád tramvají byl koordinován s odjezdy a příjezdy vlaků. Při této příležitosti byl do budovy stanice zaveden elektrický proud, kolejové vozy později nahradily trolejbusy. Po zestátnění ÖNWB v roce 1908 pak obsluhovaly stanici Císařsko-královské státní dráhy (kkStB) a též státní Českomoravská transverzální dráha, po roce 1918 pak správu obou tratí přebraly Československé státní dráhy.[1]

Roku 1892 přijel na jihlavské nádraží (Iglau Nordwestbahnhof) kancléř Německého císařství Otto von Bismarck.

V roce 2020 bylo oznámeno, že roku 2022 by mělo dojít k velké rekonstrukci nádraží.[2]

Název

Od roku 1871 nesla stanice název Iglau (Jihlava), od roku 1888 Iglau Nordwestbahnhof (Jihlava severozápadní nádraží), ode dne 1. října 1921 potom Jihlava.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel
  2. ↑ KŘÍŽOVÁ, Helena Zelená. Nádraží v Křižanově, Třebíči a Skleném nad Oslavou dostávají nový kabát. Třebíčský deník. 2020-08-16. Dostupné online [cit. 2020-10-14]. 

Literatura

  • Alois ŠIMKA, Sto let Severozápadní dráhy, OA Jihlava 1971, s. 13.
  • SOkA Jihlava, Archiv města Jihlavy po r. 1849, stavební archiv, odd. železnice, k. 3, dále nerozřazeno
  • SOkA Jihlava, Městská správa Jihlava/Hospodářská registratura VII-li, k. 500, sign. 730.
  • Mojmír KREJČIŘÍK, Po stopách našich železnic, Praha 1991, s. 150.

Související články

Externí odkazy

Zdroj