Jiří Janda

Jiří Janda
Jiří Janda
Narození	24. dubna 1865 Praha-Malá Strana Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	25. srpna 1938 (ve věku 73 let) Praha Československo Československo
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	ornitolog, zoolog a gymnaziální profesor
Ocenění	čestný člen
Rodiče	Bohumil Janda Cidlinský[1]
Funkce	předseda (Česká společnost ornitologická; 1926–1936) ředitel (Zoologická zahrada Praha; 1931–1938)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Janda (24. dubna 1865, Praha-Malá Strana^[2] – 25. srpna 1938 tamtéž) byl středoškolský profesor, ornitolog, zakladatel Zoologické zahrady v Praze a první předseda Československé společnosti ornithologické. Jeho otcem byl spisovatel Bohumil Janda Cidlinský (1831–1875).

Mládí a studia

V mládí se zajímal o zvířata a zejména o ptáky a tento jeho zájem se ještě více prohloubil, když během nemoci svého otce pobýval v Poděbradech u svého dědečka na statku.^[3] Po otcově smrti se vrátil do Prahy, začal zde navštěvovat novoměstské gymnázium, kde v roce 1894 složil maturitu.

Pak studoval přírodní vědy na a na Filosofické fakultě UK (tehdy ještě přírodovědecká fakulta neexistovala). Navštěvoval přednášky zoologie u významného přírodovědce Antonína Friče. Během studia, které dokončil v roce 1889, absolvoval i roční studijní pobyt (1887–1888) na univerzitě ve Štýrském Hradci.

Profesní dráha

Po promoci zůstal na univerzitě u prof. Františka Vejdovského, odborníka na strunovce. Působil zde jako asistent a demonstrátor. Napsal několik prací o strunovcích a pavoucích, ale obor bezobratlých živočichů jej však nezaujal; prohlásil „tato oficiální zoologická věda se zabývá jen mrtvými živočichy, a nepozoruje jejich život a nedbá krás živé přírody“.^[3]

Univerzitu opustil v roce 1893 s do roku 1904 vystřídal jako profesor několik středních škol na Moravě ^[4] (působil v Uherském Hradišti, v Kroměříži, ve Valašském Meziříčí a v Brně). V té době se také věnoval intenzivně ornitologii a publikoval v tomto oboru mnoho kratších a několik rozsáhlejších prací, např. Užitečné ptactvo našeho domova (1898) nebo Atlas ptactva středoevropského (1902).^[3]

Poté se vrátil do Prahy, kde opět učil jako středoškolský profesor. V roce 1907 nastoupil na akademické gymnázium a toto místo zastával až do svého odchodu do penze v roce 1926. Nadále se věnoval publikační činnosti: napsal např. díla Stručná ornitologie všeobecná (1908), Ptačí profily (1911) a Naše zpěvné ptactvo (1923). Vydal také obsáhlý čtyřdílný Velký ilustrovaný přírodopis všech tří říší (1912), v němž napsal díl savci – ptáci.^[3] Toto dílo se dočkalo i druhého vydání v roce 1930.

V letech 1926–1930 vyšel v Ottově nakladatelství jím redigovaný překlad Brehmova života zvířat, v němž 4 svazky o ptácích přeložil.^[4]

V roce 1926 byl jedním ze zakladatelů a prvním předsedou tehdejší Československé společnosti ornithologické. Spoluzaložil také Klub přátel exotického ptactva.^[5] Sám byl uznávaným chovatelem papoušků, především amazoňanů.^[3]

Založení pražské zoo

Myšlenka na zřízení zoo v Praze napadla Jandu již v 19 letech, kdy se vrátil z cest po evropských zoologických zahradách.^[4] Věnoval tomuto tématu značnou pozornost ve svých příspěvcích do tisku a i jinak tuto myšlenku obhajoval. V roce 1904 se diskuse o založení zoo rozproudila silněji a Jiří Janda byl o dva roky později pověřen primátorem Prahy dr. Grošem přípravou vybudování zoo v hlavním městě království (tehdy se uvažovalo o jejím umístění na vltavském ostrově Štvanici).^[3]

Nedostatek vhodných pozemků a válka však odsunuly realizaci na pozdější dobu. V roce 1919 zvolil Poradní sbor matematicko-přírodovědecký při ministerstvu školství a národní osvěty komisi k založení pražské zoologické zahrady. Ta v roce 1923 pověřila přípravnými pracemi Jiřího Jandu.^[6] Mezitím v roce 1922 daroval velkostatkář Alois Svoboda pozemky v Troji s podmínkou, že na nich má být vybudována také zoologická zahrada.^[7]

V roce 1926 se konala ustavující schůze Hospodářského, nákupního a stavebního družstva Zoologická zahrada a Jiří Janda se stal jeho prvním předsedou (jím zůstal až do roku 1932).^[3] Organizoval výstavbu prvních pavilónů, terénní úpravy a další přípravné práce. Musel ale odrážet i útoky oponentů – např. spisovatele Ignáta Hermanna a především cestovatele Viléma Němce,^[8] jehož koncepce zoo nebyla magistrátem vybrána.

Během výstavby zahrady přicházela první zvířata a pro nedostatek místa umístil Jiří Janda některá z nich i do své vily v Troji. Nejznámějším z nich je mladá lvice Šárka, kterou zoo daroval majitel cirkusu Rebernigg.^[7]

„	Na zkoušku a se srdcem úzkostlivým otevřeli jsme brány našeho staveniště…	“
— Jiří Janda na valné hromadě družstva Zoologická zahrada v dubnu 1932

28. září 1931 byla zoologická zahrada otevřena – tehdy ještě jako „staveniště zoologické zahrady“ – a Jiří Janda se stal jejím prvním ředitelem.^[6] Pod jeho vedením probíhala výstavba dalších expozic a pavilónů. Nejvýznamnějšími byly:^[9]

• Šárčin pavilónek (dokončen roku 1931) – dřevěná stavba sloužící původně pro lvici Šárku, další lvy a tygry , později pro exotické ptáky
• Voliéra pro dravce (1931) – svou délkou 28  m tehdy největší v Evropě
• Pavilón tlustokožců (1934) pro slony , hrochy a nosorožce
• Pavilón šelem (1935), kam se z Šárčina pavilónku přestěhovali lvi, tygři a přibyli i levharti a hyena

Ředitelem zoo zůstal Janda až do své náhlé smrti na srdeční selhání 25. srpna 1938. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

Ocenění a členství v institucích

Jiří Janda byl uznávaným zoologem. Byl předsedou Mezinárodní společnosti pro ochranu ptáků (předchůdkyně dnešní BirdLife International) a členem Mezinárodního institutu pro ochranu přírody.

V roce 1919 byl jmenován státním konzervátorem přírodních památek.^[4] V této funkci se pokoušel o založení společného československo-polského přírodního parku ve Vysokých Tatrách (tato jeho snaha se minula účinkem; Tatranský národní park byl na Slovensku založen až v roce 1948 a jeho polský protějšek – Tatrzański Park Narodowy – o 6 let později). Ve 30. letech 20. století byl znalcem Masarykovy akademie práce a předsedou jejího ornitologického ústavu.^[3]

Odkazy

Reference

Literatura

• JANDA, Jiří. Průvodce po zoologické zahradě v Praze-Troji. Praha: vl. n., 1934. Dostupné online. 
• JANDA, Jiří. Zoologická zahrada : Feuilletony a úvahy 1921–24. Praha: s. n., 1924. Dostupné online. 
• JANDA, Jiří. Rok: Obrázky z přírody. Praha: Ústřední nakladatelství učitelstva československého, 1916. Dostupné online. 
• JANDA, Jiří. ZOO: O zoologických zahradách a v životě v nich. Praha: Nakladatelství a knihkupectví učitelstva československého, 1927. Dostupné online. 
• ANDĚROVÁ, Romana. Historie Zoo Praha. Praha: Zoologická zahrada hl. m. Prahy, 2008. Kapitola Kdo byl Jiří Janda, s. 28–31. 
• HERÁŇOVÁ, Hana. Jiří Janda, pozapomenutý vědec a publicista. Živa. 2014, čís. 1, s. IV–V. Dostupné online. 
• HERÁŇOVÁ, Hana. Kompletní, chronologicky řazená bibliografie Jiřího Jandy.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Janda na Wikimedia Commons
• Autor Jiří Janda ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Janda
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Janda Jiří 1865
• Zoo Praha: Za profesorem Jiřím Jandou

Zdroj